Znárodnění v Jugoslávii: Porovnání verzí

Církve a náboženské společnosti přišly o všechny svoje pozemky po roce [[1958]] s výjimkou těch objektů, které sloužily výslovně pro náboženské účely. [[Vakuf|Islámské nadace]] v [[Bosna a Hercegovina|Bosně a Hercegovině]] tak přišly o veškerý majetek s výjimkou [[mešita|mešit]]. Židovským komunitám byly rovněž odebrány rozsáhlé pozemky, což podpořilo emigraci jugoslávských [[Židé|Židů]] do nově vzniklého státu [[Izrael]]. [[Římskokatolická církev]] upozorňovala jednotlivé republikové vlády, které se připravovaly na převzetí majetku, že některé objekty nemají vyjasněn status ohledně toho, zdali slouží výslovně pro náboženské účely, či nikoliv. Po odebrání majektumajetku v roce [[1959]] požádali představitelé katolické církve formální cestou o její okamžité navrácení. [[Srbská pravoslavná církev]] ztratila znárodněním 1181 objektů a 70 000 ha pozemků.<ref>[http://www.nin.co.rs/arhiva/2513/10.html Článek na portálu NIN.co.rs {{sr}}]</ref> Kláštery ztratily pozemky, na kterých mniši hospodařili. Zákon o znárodnění rovněž odstřihl církve a náboženské společnosti od zdrojů příjmů.