Zbraslavská madona: Porovnání verzí

Přestože původPůvod obrazu není znám, barokní zbožná tradice jej od poloviny 17. století spojovala se zakladatelem [[Zbraslavský klášter|kláštera na Zbraslavi]], králem [[Václav II.|Václavem II.]], který jej měl pořídit pro svou rezidenci a odkázat zbraslavskému kostelu roku 1305<ref>Poprvé Bohuslav Balbín, pak Gumppenberg a v překladu jeho existenceknihy neníAug. veSartorius, ''Marianischer Atlas'', latinsky 1669, německý překlad 1717, s. 512</ref>. Existence poutního obrazu je pro 14. století doloženazaznamenána žádnouzápisem písemnouze zmínkou,zasedání zegenerální srovnávacíkapituly analýzyřádu vyplývá,cisterciáků. žeSrovnávací pocházíanalýzou zhistorikové dobyumění obraz datují mezi letyléta 1340 – 1350 nebo 1350 – 1360. Raný charakter ryté kresby a nalezené [[pentimenti]] dokládají, že nejde o pozdější kopii.<ref>Pavel Kropáček, Madona zbraslavská, Volné směry XXXV, 1938-40, s. 8-10</ref> Pověst, která praví, že obraz [[Zbraslavský klášter|klášteru na Zbraslavi]] věnoval jeho zakladatel [[Václav II.]], pochází až konce 18. století. Na zadní straně desky se kdysi nacházel úryvek z básně oslavující Pannu Marii, který byl staršími historiky chybně interpretován. Klášter byl roku 1420 vypálen husity a obraz byl údajně nalezen po 200 letech v&nbsp;sutinách, restaurován a vystaven v nově postavenémzaloženém mariánském kostele roku 1654 a po zrušení kláštera přenesen na hlavní oltář farního kostela sv. Jakuba. Jeho současný stav je podílem radikálního restaurování vBohuslava roceSlánského z roku 1945<ref>Bohuslav Slánský, Výstava tří obrazů, kat. NG Praha 1946, s. 15-23</ref>, při kterém byly kromě přemaleb odstraněny všechny červené a včiré 90.kaménky, letechjimiž 20.byly stol.konturovány obrysy koruny, kdyspony, roucha a rámu. Při druhém restaurování po roce 1990 byl obraz zbaven nečistot, starších retuší a přemalebpenetrována dřevěná deska.

Obraz je malován temperou na křídovém podkladu, s černě vytaženou rytou kresbou, na dřevěné desce z lipového dřeva (velikosto velikosti 89 x 59,5 cm). Ve srovnání se staršími italsko-byzantskými předlohami je potlačena kresba a k modelaci objemu malíř užívá lazurovou techniku barevných přechodů v [[inkarnát]]ech. Madona má zlatem prošívanou bílou roušku a modrý plášť se zelenou podšívkou, zdobený zlatými hvězdami. Plášť, bílá rouška Madony a průhledná košilka dítěte jsou na lemu zdobeny zlatou výšivkou. Koruna je zdobena kadeřavými listy. Kameny a perly na koruně, svatozářích, lemu a sponě byly osazeny později a rovněž pozadí bylo přezlaceno.<ref>Matějček A, Pešina J, 1950, s. 58</ref> Prsten na ruce Madony poukazuje na mystické zasnoubení [[Ježíš Kristus|''Krista'']] a&nbsp;[[Maria (matka Ježíšova)|''Marie'']], symbolizující [[římskokatolická církev|''Církev'']]. Toto alegorické ztotožnění ''Marie'' s ''Církví'' je charakteristické pro [[Cisterciácký řád|cisterciácké]] prostředí a&nbsp;pochází z kázání [[Bernard z Clairvaux|sv. Bernarda z Clairvaux]].<ref>Fajt J, Chlumská Š, Čechy a střední Evropa 1220-1550, Národní galerie v Praze 2014,, s. 28</ref>