Zbraslavská madona: Porovnání verzí

Přidáno 1 100 bajtů ,  před 1 rokem
odkazy
m (→‎Popis a zařazení: typografické úpravy)
(odkazy)
 
== Historie obrazu ==
Přestože původPůvod obrazu není znám, barokní zbožná tradice jej od poloviny 17. století spojovala se zakladatelem [[Zbraslavský klášter|kláštera na Zbraslavi]], králem [[Václav II.|Václavem II.]], který jej měl pořídit pro svou rezidenci a odkázat zbraslavskému kostelu roku 1305<ref>Poprvé Bohuslav Balbín, pak Gumppenberg a v překladu jeho existenceknihy neníAug. veSartorius, ''Marianischer Atlas'', latinsky 1669, německý překlad 1717, s. 512</ref>. Existence poutního obrazu je pro 14. století doloženazaznamenána žádnouzápisem písemnouze zmínkou,zasedání zegenerální srovnávacíkapituly analýzyřádu vyplývá,cisterciáků. žeSrovnávací pocházíanalýzou zhistorikové dobyumění obraz datují mezi letyléta 1340 – 1350 nebo 1350 – 1360. Raný charakter ryté kresby a nalezené [[pentimenti]] dokládají, že nejde o pozdější kopii.<ref>Pavel Kropáček, Madona zbraslavská, Volné směry XXXV, 1938-40, s. 8-10</ref> Pověst, která praví, že obraz [[Zbraslavský klášter|klášteru na Zbraslavi]] věnoval jeho zakladatel [[Václav II.]], pochází až konce 18. století. Na zadní straně desky se kdysi nacházel úryvek z básně oslavující Pannu Marii, který byl staršími historiky chybně interpretován. Klášter byl roku 1420 vypálen husity a obraz byl údajně nalezen po 200 letech v&nbsp;sutinách, restaurován a vystaven v nově postavenémzaloženém mariánském kostele roku 1654 a po zrušení kláštera přenesen na hlavní oltář farního kostela sv. Jakuba. Jeho současný stav je podílem radikálního restaurování vBohuslava roceSlánského z roku 1945<ref>Bohuslav Slánský, Výstava tří obrazů, kat. NG Praha 1946, s. 15-23</ref>, při kterém byly kromě přemaleb odstraněny všechny červené a včiré 90.kaménky, letechjimiž 20.byly stol.konturovány obrysy koruny, kdyspony, roucha a rámu. Při druhém restaurování po roce 1990 byl obraz zbaven nečistot, starších retuší a přemalebpenetrována dřevěná deska.
 
== Popis a zařazení ==
Obraz je malován temperou na křídovém podkladu, s černě vytaženou rytou kresbou, na dřevěné desce z lipového dřeva (velikosto velikosti 89 x 59,5 cm). Ve srovnání se staršími italsko-byzantskými předlohami je potlačena kresba a k modelaci objemu malíř užívá lazurovou techniku barevných přechodů v [[inkarnát]]ech. Madona má zlatem prošívanou bílou roušku a modrý plášť se zelenou podšívkou, zdobený zlatými hvězdami. Plášť, bílá rouška Madony a průhledná košilka dítěte jsou na lemu zdobeny zlatou výšivkou. Koruna je zdobena kadeřavými listy. Kameny a perly na koruně, svatozářích, lemu a sponě byly osazeny později a rovněž pozadí bylo přezlaceno.<ref>Matějček A, Pešina J, 1950, s. 58</ref> Prsten na ruce Madony poukazuje na mystické zasnoubení [[Ježíš Kristus|''Krista'']] a&nbsp;[[Maria (matka Ježíšova)|''Marie'']], symbolizující [[římskokatolická církev|''Církev'']]. Toto alegorické ztotožnění ''Marie'' s ''Církví'' je charakteristické pro [[Cisterciácký řád|cisterciácké]] prostředí a&nbsp;pochází z kázání [[Bernard z Clairvaux|sv. Bernarda z Clairvaux]].<ref>Fajt J, Chlumská Š, Čechy a střední Evropa 1220-1550, Národní galerie v Praze 2014,, s. 28</ref>
Kompozičně je obraz blízký typu [[Madona z Veveří|Madony z Veveří]] či pozdější [[Madona z Říma|Římské Madony]], ale opakuje některé motivy ze starších mariánských obrazů. Koloritem připomíná malby [[Tomasso da Modena|Tomassa da Modeny]]. Motiv Ježíška, držícího v ruce stehlíka nebo [[Brkoslav|brkoslava]] (zde), byl rozšířen Itálii od počátku 14. století a objevuje se v [[Rajhradský brevíř|Rajhradském brevíři]] [[Eliška Rejčka|královny Rejčky]].<ref>Matějček A, Pešina J, 1950, s. 59</ref> Oproti staršímu italsko-byzantskému typu madony – [[Hodegetrie]], kde matka ukazuje dítě jako předmět uctívání, je v této kompozici znatelný posun ke zlidštění a větší intimitě vztahu matky a dítěte, které více odpovídá představám věřících poloviny 14. století.<ref>Matějček A, Pešina J, 1950, s. 60</ref>
* [[Jaroslav Pešina]]: ''Česká gotická malba'', Odeon, Praha 1972
* [[Antonín Matějček]], [[Jaroslav Pešina]], Česká malba gotická, Melantrich, Praha 1950, s. 58-61
* [[Jan Royt]], ''Obraz a kult v Čechách v 17. a 18. století''. Karolinum Praha 2011, s. 282, 289; ISBN 978-80-246-1691-9
* [[Augustin Sartorius]], ''Marianischer Atlas, oder Beschreibung der Marianischen Gnaden-Bilder...in eine besondere Ordnung der Länder, Städte, und Oerther eingerichtet.'' Praha 1717, dostupné online [https://books.google.cz/books?redir_esc=y&hl=cs&id=oMddAAAAcAAJ&q=Saras#v=onepage&q=k%C3%B6nigsaal&f=false]
 
== Externí odkazy ==