Otevřít hlavní menu

Změny

Přidány 2 bajty ,  před 1 měsícem
m
bez shrnutí editace
Ve většině případů vznikají bezoárové kameny u lidí s [[predisponující faktor|predisponujícími faktory]]: porucha [[motilita|motility]] [[žaludek|žaludku]], tj. snížená pohyblivost realizována [[hladké svalstvo|hladkým svalstvem]] zapříčiněná např. [[diabetická neuropatie|diabetickou neuropatii]] při [[diabetes mellitus]], snížené množství [[žaludeční šťáva|žaludeční šťávy]], nedokonalé rozmělňování potravy nebo [[chirurgie|chirurgické]] odstranění části žaludku. Bezoár obvykle bývá nalezen v žaludku, ale obecně to může být kdekoliv mezi [[jícen|jícnem]] a [[konečník]]em.
 
Bezoár se většinou zjistí [[endoskopie|endoskopii]], [[ultrazvukové vyšetření|ultrazvukovým vyšetřením]] nebo [[tomografie|tomografii]] po [[klinický příznak|klinických příznacích]] jako pocit plnosti, [[nauzeanevolnost]], [[zvracení]], [[bolest břicha]] nebo [[zvracení]] krve. Je riziko, že se může posunout do [[tenké střevo|tenkého střeva]] a to zcela ho zneprůchodnit.<ref name="F">{{Citace elektronického periodika |titul=www.anamneza.cz |url=http://www.anamneza.cz/moduly/nemoc_tisk.php3?ID=227 |datum přístupu=2010-06-26 |url archivu=https://web.archive.org/web/20071023012440/http://www.anamneza.cz/moduly/nemoc_tisk.php3?ID=227 |datum archivace=2007-10-23 |nedostupné=ano }}</ref><ref name="E">[http://www.zaludek.cz/bezoary/ www.zaludek.cz]</ref>
 
Výskyt bezoáru je v&nbsp;dnešní době v&nbsp;civilizovaném světě pouze občasnou [[Lékařství|medicínskou]] kuriozitou. Jeho [[indikace]] je raritou, vyvolá vždy pozornost. Je totiž často spojen s&nbsp;[[psychiatrie|psychiatrickým]] nebo [[psychologie|psychologickým]] problémem postižené osoby.<ref> [http://www.medicabaze.cz/index.php?sec=term_detail&categId=12&cname=Gastroenterologie&termId=1926&tname=Bezo%C3%A1r+%C5%BEaludku&h=empty#jump www.medicabaze.cz]</ref>
Podle materiálu ze kterých vznikly je současná lékařská věda rozděluje do několika typů:
 
* Fytobezoáry – jsou vytvořeny z&nbsp;nerozpustných rostlinných vláken, hlavněnapř. z&nbsp;kokosových ořechů, fíků, pomerančů, jablek, celeru, zelených fazolových lusků, luštěnin, zelí, brambor, kůže dýně, stopek vinných hroznů, sušených švestek, rozinek, pórku atd.
 
* Diospyrobezoáry – jsou častým druhem fytobezoárů, jejich příčinou je nadměrná konzumace málo zralých plodů [[kaki]] neboli tomelu (''Diospyros''), lépe řečeno [[tanin]]y obsažené v&nbsp;plodech, které ve spojitosti se žaludečními šťávami [[Srážení|koagulují]] v lepkavou hmotu stmelující nestrávené zbytky v&nbsp;žaludku.<ref>{{Citace elektronické monografie
}}</ref> Ačkoliv po odstranění vypadají pevné a jednolité, po vysoušení jsou drobivé a rozpadají se.
 
* Trichobezoáry – jsou vytvořeny z&nbsp;vlasů různých délek propletenými pohyby žaludku s&nbsp;různými vlákninami, jako útržky bavlny, nití, provázky, zvířecími chlupy i útržky plastických hmot. Vyskytují se také v&nbsp;malých velikostech u&nbsp;většiny zvířat, která si čistí srst olizováním, ale ta je umějí, pokud jsou zdravá, vyvrhnout. U&nbsp;lidí se vyskytují zřídka, převážně v souvislosti s&nbsp;psychiatrickou léčbou ([[Rapunzel]] syndrom).
 
* Farmakobezoáry – vznikají následkem činnosti některých léčiv, hlavně polotuhých hmot nebo [[antacida|antacid]] obsahujících [[hydroxid hlinitý]] nebo akumulaci ACASA v&nbsp;žaludku pacientů při dlouhodobém užívání [[tableta|potahovaných tablet]] [[aspirin]]u.
430

editací