Rjazaň: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editace z Vizuálního editoru |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 39:
Počátky města se datují do roku [[1095]], kdy ruští [[osadník|osadníci]], pravděpodobně na popud [[černigov]]ského knížete [[Jaroslav Svjatoslavič|Jaroslava Svjatoslaviče]] († [[1129]]), přišli do oblasti, obývané dříve [[Mordvinci|mordvinskými]] kmeny a založili v místech, kde se stékají říčky Trubež a Lybeď před ústím do Oky, hradiště, zvané Perejaslavl-Rjazanskij (''Переяславль-Рязанский''). Od poloviny [[12. století]] existovalo už samostatné [[Rjazaňské knížectví]]; jeho sídlem však bylo hradiště Rjazaň, dnešní [[Staraja Rjazaň]] (''Старая Рязань''), ležící u [[Spassk]]a, 50 km jihovýchodně od města nynějšího. V roce [[1198]] se Rjazaň stala sídlem [[eparchie|pravoslavného biskupství]].
Rjazaň byla prvním z ruských měst, kde se objevili [[Batú|Batuchanovi]] [[Mongolové]] a a po šestidenním krvavém boji byla [[21. prosinec|21. prosince]] [[1237]] vypleněna. Město sice brzy obnovili, ale původní nádhery a významu už nedosáhlo; biskupství a posléze i knížecí dvůr se přesunuly do Perejaslavle Rjazaňské, kudy procházela důležitá obchodní cesta. Stará Rjazaň postupně zpustla. Největšího významu dosáhlo rjazaňské knížectví ve druhé polovině [[14. století]] za vlády knížete [[Oleg Ivanovič|Olega Ivanoviče]], kdy na čas konkurovalo sousednímu knížectví moskevskému. Za Olegových nástupců se rjazaňská země postupně dostala pod moskevský vliv a její samostatnost definitivně skončila roku [[1521]] dosazením moskevského místodržícího do Perejaslavle. Roku [[1778]] došlo k přejmenování Perejaslavlu na Rjazaň a zřízení Rjazaňské
*[[Chorvatsko|horvatsko]]
| |||