Polyxena z Lobkovic: Porovnání verzí

Roku [[1587]] se jedenadvacetiletá Polyxena provdala za obstarožního, o zhruba třicet let staršího [[Vilém z Rožmberka|Viléma z Rožmberka]], jenž tehdy zastával úřad nejvyššího purkrabí a byl asi o třicet let starší, a stala se jeho čtvrtou a poslední manželkou. Díky manželství se vznešeným a bohatým Rožmberkem mohla Polyxena zažívat ''„přerod z bystré a krásné dívky v pozoruhodnou, cílevědomou dámu, oplývající šarmem a společenskou ctižádostí“'' <ref>Josef Janáček: Ženy české renesance, Brána Praha 1996, ISBN 80-85946-25-4</ref> a také si začít užívat bohatství a podporovat své chudé [[Pernštejnové|pernštejnské]] příbuzné.

I toto čtvrté Rožmberkovo manželství zůstalo bezdětné a nepřineslo Vilémovi tolik očekávaného dědice. Již v době Vilémovysvé nemoci nechalase Polyxenavšak vVilém obavěstaral předo možnoudalší bídouPolyxenino zavolatzabezpečení ka manželovipostoupil úředníky. Bylo na ni převedenojí k doživotnímu užívání výnosné roudnické panství. Po Vilémově smrti († [[1592]]) získala mladá vdova vyrovnáním se švagrem [[Petr Vok z Rožmberka|Petrem Vokem]] [[Roudnice nad Labem|Roudnici nad Labem]] do právoplatnéhodědičné vlastnictvídržby. Polyxena požívala úcty, respektu a vážnosti nejvyšší společnosti. [[Karel starší ze Žerotína]] jí v dopise napsal, že ''„jakž místem, tak i smyslem všecky jiné paní v Čechách předcházeti ráčí“''.