Bratislavský hrad: Porovnání verzí

Odebrány 2 bajty ,  před 4 měsíci
m
překlep.
(→‎V období středověku: Opraven překlep)
Značky: editace z mobilu editace z mobilní aplikace editace z mobilní aplikace pro Android
m (překlep.)
=== Od Marie Terezie po úpadek ===
[[Soubor:Bratislavskyhrad18.jpg|náhled|vlevo|Barokní vítězná brána s kamennými plastikami trofejí uzavírá čestné nádvoří ze západní strany]]
Poslední skvělé období zažil Bratislavský hrad s nástupem královny [[Marie Terezie]] (v roce 1741). Během jejího pobytu v Bratislavě byla na hradě, nyní již přestavěném v novém [[baroko|barokním]] slohu na pohodlné šlechtické sídlo, ubytována a zde také přijímala zástupce stavů a zemských úřadů. Po neshodách s uherskými stavy na sněmu v roce [[1751]] se rozhodla zrušit úřad uherského [[Palatin (Uhry)|palatina]] a na jeho místo jmenovat královského místodržícího. Za sídlo mu určila Bratislavský hrad. K realizaci tohoto rozhodnutí přišlo v roce [[1765]] když zemřel palatin [[Anton Esterházy]] a na jeho místo jmenovala jako místodržícího svého zetě [[Albert Kazimír Sasko-Těšínský|Alberta Sasko-Těšínského]], který se v následujícím roce i se svou manželkou nastěhoval do adaptovaných prostor královského paláce. Hrad se s příchodem uměnímilovného arcivévody stal místem setkávání umělců, ale i lékařů, právníků a vědců. Palácové síně vyzdobené díly předních evropských umělců dýchaly atmosférou přepychu. Mezi významnými osobnostmi se na hradě často objevoval skladatel [[Joseph Haydn]] či královský dvorní rádce a předseda uherské královské komory [[Antonín I. Grasalkovič|Anton I. Grasalkovič]].<ref name="Hrad11">{{Citace monografie| příjmení = HuťťanováHutťanová|jméno=J. | příjmení2 = Markovich|jméno2=A.|titul=Príbeh hradu Bratislava|místo=Bratislava|vydavatel=Kala|rok=2007| strany=89}}</ref>
 
Po smrti Marie Terezie hrad architektonicky i významově upadal. Částečné oživení nastalo za vlády jejího syna [[Josef II.|Josefa II.]] zřízením generálního semináře. Po jeho zrušení v roce [[1801]] nastalo období totálního úpadku hradu završené požárem v roce [[1811]], když dva roky předtím byl hrad vystaven střelám francouzských děl při [[Napoleon Bonaparte|Napoleonově]] obléhání Bratislavy.
* kol. autorů, ''Slovensko - Dejiny'', Obzor, Bratislava, 1980
* kol. autorů, ''Encyklopédia archeológie'', Obzor, Bratislava, 1986
* A. Markovich, J. HuťťanováHutťanová, ''Príbeh hradu Bratislava'', vydavatelství Kala, 2007
* A. Frický, ''Mestské pamiatkové rezervácie na Slovensku'', Osveta, Martin, 1986
* J. Novák, ''Erby miest vyhlásených za pamiatkové rezervácie'', Tatran, Bratislava, 1986