Robert Land: Porovnání verzí

V roce 1933 po uchopení moci [[Nacionální socialismus|nacionálními socialisty]] musel Robert Land kvůli svému židovskému původu opustit [[Německá říše|Německo]]. Ještě stihl dotočit film ''"Drei Kaiserjäger"'', který byl až do porážky nacistického Německa v roce 1945 zakázán vojenskou cenzurou. Napřed emigroval do [[Praha|Prahy]], kde ovšem jako režisér nenašel práci. V roce [[1934]] odjel do [[Itálie]], ale o rok později se opět vrátil do [[Praha|Prahy]], kde pracoval jako režisér u firmy Meisner<ref name="SOkA Kroměříž"> Státní okresní archiv Kroměříž, fond B-a-1, i. č. 25, karton 6</ref>. Přislíbenu měl spolupráci s legionářským podnikem Nationalfilm. Záleželo mu "''mnoho na tom i v ohledu existenčním, abych se stal československým státním příslušníkem, k čemuž, jak již shora zmíněno, potřebuji zajištění přijetí do obecního svazku''". Protože měl až do [[20. květen|20. května]] [[1921]] domovskou příslušnost v [[Kroměříž]]i, do té doby než získal rakouské státní občanství, žádal proto město Kroměříž o přijetí do obecního svazku. Toto přijetí bylo totiž tehdy v [[1. republika|1. československé republice]] podmínkou pro to, aby se mohl následně ucházet o [[Československo|československé]] státní občanství. Prostřednictvím kroměřížského městského rady Foltýna se za Liebmanna přimlouval dopisem z [[13. září|13. 9.]] i jeho někdejší [[kroměříž]]ský spolužák, v té době advokát v Praze JUDr. Bedřich Hoffmann, který uvedl, že Liebmann ''"Následkem známých událostí v Německu opustil Berlín a bydlí nyní v Praze. Jeho životní situace je ztížena tím, že vláda vyplácí subvence pouze na filmy, při kterých působí režisér, který je československým státním příslušníkem, proto usiluje Liebmann o domovské právo v Kroměříži a následně o [[Československo|čs.]] státní občanství. Jméno Land je ve světě velmi známé, může přispět ke zvelebení československého filmu a navíc jeho otec vlastnil dům co patří nyní panu Holubcovi“.''<ref name="SOkA Kroměříž" /> [[Kroměříž]]ská městská rada se [[27. září|27. 9.]] usnesla, že než žádost předloží městskému zastupitelstvu, dá si žadatelovy poměry prošetřit: ''„zda není obav, že by připadl veřejnému chudinství na obtíž nebo že by vystupoval proti československé republice“''. Pražské policejní ředitelství dalo provést šetření a [[19. listopad|19. listopadu]] [[1935]] v dopise uvedlo, že Liebmann je filmový režisér, který v poslední době režíroval několik filmů u firmy Meisner film, je ženatý za Irmu roz. Ledererovou, bezdětný: ''„Po stránce mravní zachovalosti není proti němu nic. Jest národnosti židovské, k níž se hlásí, pohybuje se v německé i české společnosti. V ohledu státoobčanské zachovalosti nebyly zjištěny závady.“''<ref name="SOkA Kroměříž" /> Liebmann-Land přislíbil [[11. prosinec|11. prosince]] [[1935]] [[Kroměříž|kroměřížskému]] magistrátu, že složí hned na chudé města 2 000 Kč a pak po dobu 5 let každý rok nejméně 300 Kč. Někdy vydělá více, někdy méně, ale je vyloučeno, aby si nenašetřil tolik, aby nebyl zabezpečen v případě stáří a invalidity: ''„Kladu proto snažnou prosbu, aby mojí žádosti bylo vyhověno“''. Podle usnesení městské rady ze [[17. prosinec|17. prosince]] [[1935]] byla jeho žádost postoupena zastupitelstvu s návrhem na zamítnutí, v sezení zastupitelstva [[22. leden|22. ledna]] [[1935]] byla žádost o udělení domovské příslušnosti Robertu Liebmannu-Landovi zamítnuta<ref name="SOkA Kroměříž" />. Kroměřížské zastupitelstvo, rada města či dlouholetý starosta [[Josef Jedlička (starosta)|Josef Jedlička]] se během okupace filosemitismem ani [[Antisemitismus|antisemitismem]] nevyznačovali, jednali podle dikce zákonů a tzv. zájmů města. [[Židé|Židům]] neškodili, ale ani jim podle nějak výrazně nepomáhali. Tento postoj zde měl dlouhou předokupační tradici už od vzniku republiky (demolice staré synagogy na jaře [[1920]] za téhož starosty Jedličky).<ref>{{citace monografie | příjmení = Pálka | jméno = P.| odkaz na autora = | titul = Židé a Morava VII | url = | vydavatel = ▼