Nahosemenné: Porovnání verzí

'''Nahosemenné rostliny''' (''Gymnospermae'') jsou tradičním označením pro skupinu [[semenné rostliny|semenných rostlin]], do které patří [[jehličnany]], [[cykasy]], [[jinan]]y a [[liánovcotvaré]] rostliny. Pojmenovány jsou na základě rysu, kterým jsou charakteristickéː semeno rostlin nahosemenných totiž (na rozdíl od vývojově pokročilejších rostlin [[krytosemenné|krytosemenných]]) není ukryto v [[plod (botanika)|plodu]], ale volně leží na [[plodolist]]u, z něhož později vzniká podpůrná šupina.

Oproti starším představám, podle nichž představovaly z&nbsp;evolučního hlediska mezistupeň mezi [[kapraďorosty]], tzv. prvosemennými rostlinami (''Progymnospermae''), ajako byl ''[[Archaeopteris]]'', [[Kapraďosemenné|kapraďosemennými]] (''Pteridospermatophyta'') rostlinami a rostlinami [[Krytosemenné|krytosemennými]] (''Magnoliophyta''), moderní [[Fylogenetika|fylogenetické]] výzkumy chápou recentní nahosemenné rostliny (souhrnně označované nově jako '''''Acrogymnospermae''','' z&nbsp;řeckého ''acro-'' – vrcholový) jako [[Monofyletismus|monofyletickou]] sesterskou skupinu širšího [[Kladistika|kladu]], z&nbsp;něhož se později odvětvují i&nbsp;krytosemenné; oddělení obou větví je odhadováno na dobu před více než 300 miliony let, do období [[Karbon|karbonu]] v&nbsp;prvohorách.<ref name="Nam2003">{{cite journal|url=http://mbe.oxfordjournals.org/cgi/content/full/20/9/1435|title=Antiquity and Evolution of the MADS-Box Gene Family Controlling Flower Development in Plants|first4=M|last4=Nei|first3=H|last3=Ma|journal=Mol. Biol. Evol.|first2=CW|volume=20|issue=9|last2=Depamphilis|pages=1435–1447|year=2003|pmid=12777513|doi=10.1093/molbev/msg152|author=Nam, J.}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika

Jako vývojově stará skupina semenných rostlin v&nbsp;sobě nese morfologie i&nbsp;anatomie nahosemenných řadu zvláštností. Na rozdíl od krytosemenných netvoří [[květ|květy]], ale kvetou místo nich pomocí [[Strobilus|šištic]]. Tvorba semene v&nbsp;šišticích (strobilech) je typická pro všechny nahosemenné. U&nbsp;některých druhů, jako např. u&nbsp;většiny jehličnanů, šištice postupně dřevnatí a vytváří známou [[šiška|šišku]], jindy mohou být šištice redukované a popřípadě mohou části šištic i&nbsp;postupně zdužnatět a vytvořit tak míšky zdánlivých plodů, jak tomu je například u&nbsp;[[tis]]u nebo [[Jalovec|jalovce]]. [[Vajíčko]] v&nbsp;samičí šištici není uzavřeno v&nbsp;[[Semeník|semeníku]], ale volně leží na [[Plodolist|plodolistu]] – semenné šupině;. uU cykasů a jinanu jsou dosud vyvinuty obrvené [[Spermatozoid|spermatozoidy]] schopné pohybu, u jehličnanů se již jedná o samostatně nepohyblivé spermatické buňky – pylová zrna. [[Opylení]] se děje vesměs větrem, některé cykasy a liánovce jsou opylovány i&nbsp;hmyzem. Na rozdíl od vývojově primitivnějších rostlin již přenos samčí pohlavní buňky na vajíčko není závislý na vnějším vlhkém prostředí, ale je zajištěn pomocí [[Polinační kapka|polinační kapky]]. [[Oplodnění|Oplození]] je pouze jednoduché, [[Pyl|pylové zrno]] klíčí přímo na vajíčku v&nbsp;pylovou láčku. Mezi přenosem pylu, vlastním oplodněním a dozráním semen často uplyne dlouhá doba, u&nbsp;jehličnanů i&nbsp;několik let.<ref name="Christenhusz_2011b" /><ref name=":3" />

[[Soubor:Welwitschia -mirabilis (-female).jpg|náhled|Dozrávajícíalt=Pohled samičína šišticerostlinu welwitschiev podivnépoušti|alt=Polodetailnínáhled|Welwitschie pohled napodivná dozrávajícíse samičísamičími šišticešišticemi]]

}}</ref> Mnohé nahosemenné jsou zdrojem poživatin ("bobule" liánovců, píniové a ginkgové oříšky, nepravé ságo cykasů, galbuly jalovce) či léčiv (silice borovicovitých, přírodní [[efedrin]] z chvojníků). Borovicotvaré a cypřišotvaré, ginkgo, ale v teplých oblastech též cykasy mají značný estetický a okrasný význam a mnohde tvoří základní kostru sadovnických a zahradních úprav. Některé nahosemenné rostliny byly objevovány až v průběhu 20. století, přičemžkdyž do té doby byly považovány za dlouho vymřelé ([[Metasekvoje čínská|metasekvoj čínská]] objevena ve 40. letech, [[Wolemie vznešená|wolémie vznešená]] až roku 1994); jsou pěstovány v botanických zahradách po celém světě a obdivovány jako [[živoucí fosilie]]. Mnohé z nahosemenných hrály či hrají významnou roli v mytologii a společenském životě národů po celé Zemi.<ref name=":4">{{Citace monografie