Nahosemenné: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
rozparcování dalších témat značka: editace z Vizuálního editoru |
další úpr. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 37:
}}</ref>
Stávající rostliny řazené mezi nahosemenné zahrnují několik větví vývojově značně izolovaných vzhledem k masivnímu vymírání jejich zástupců na konci prvohor a
== Charakteristika ==
Jako vývojově stará skupina semenných rostlin v sobě nese morfologie i anatomie nahosemenných řadu zvláštností. Na rozdíl od krytosemenných netvoří pravý [[květ]], ale kvetou místo nich pomocí [[Strobilus|šištic]]. Tvorba semene v šišticích (strobilech) je typická pro všechny nahosemenné. U některých druhů, jako např. u většiny jehličnanů, šištice postupně dřevnatí a vytváří známou [[šiška|šišku]], jindy mohou být šištice redukované a popřípadě mohou části šištic i postupně zdužnatět a vytvořit tak míšky zdánlivých plodů, jak tomu je například u [[tis]]u. Opylovány jsou vesměs větrem, některé liánovce i hmyzem.<ref name="Christenhusz_2011b" />
Krom liánovců nemají vodivá pletiva složená z pravých [[Céva (botanika)|cév]], ale vývojově původnějších [[Cévice|cévic]] (tracheidů).
Řádek 47:
== Evoluce ==
[[Soubor:Ginkgo dissecta SR 96-08-01.JPG|vlevo|náhled|Fosilní list jinanu ''Ginkgo dissecta'' nalezený v USA, s datovaným stářím 49 milionů let]]
Rostliny řazené mezi nahosemenné byly v prehistorii, především na konci prvohor a ve druhohorách, dominantními rostlinami na Zemi. [[Stratigrafie|Stratigrafické]] nálezy ukazují, že nejpůvodnější z nich se objevují již koncem [[Geologický čas|geologického období]] [[Karbon|karbonu]] v [[Paleozoikum|prvohorách]]; stáří nejstarší známé fosilie [[Kordaity|kordaitu]] ''Cordaixylon iowensis'' je datováno na 306-307 milionů let (nejstarší doklad o existenci semen je přitom starý 367 milionů let). Po pravděpodobných silných vlnách vymírání již v počátcích jejich vývoje se jejich tvarová a druhová rozmanitost výrazněji objevuje ve [[Mezozoikum|druhohorách]] v [[Jura|juře]] a vrcholu dosahuje v [[Křída|křídě]]. Počátkem [[Kenozoikum|kenozoika]] naproti tomu prošly opět obdobím vymírání v souvislosti s prudkým nástupem krytosemenných rostlin. Většina současných čeledí byla pravděpodobně vydělena již v raném [[Mezozoikum|mezozoiku]] (trias–jura), rody jsou datovány obdobím křídy až raného kenozoika, jejich aktuální druhová diverzita pak je výsledkem speciačních událostí v průběhu terciéru.<ref name=":0" />
Fylogenezi nahosemenných lze sledovat porovnáním nejstarších primitivních rostlin řádů cykasotvarých a jinanotvarých s mladšími borovicotvarými nebo s liánovcotvarými, které se již blíží v několika znacích k rostlinám [[Krytosemenné|krytosemenným]]. Bazální skupinou jsou cykasy, následovány jinanem. Nejpůvodnější skupinou ze zbývajících jsou borovicovité, jež tvoří sesterskou větev k ostatním jehličnanům zastoupených jednak liánovci, jednak skupinou nazývanou nově Cupressophytes a skládající se ze dvou větvíː jednou zahrnující pajehličník a čeledi blahočetovité a nohoplodovité, druhou obsahující cypřišovité a tisovité (obě v širokém smyslu).<ref name=":0" />
== Systematika ==▼
[[Soubor:Gymnospermae.jpg|vlevo|náhled|Tabulka s různými zástupci nahosemenných rostlin]]▼
▲== Systematika a taxonomie ==
Systematická klasifikace nahosemenných rostlin procházela v čase mnoha změnami. Po překonání [[Morfologie rostlin|morfologického]] způsobu zatříďování flóry, kdy se do jednotlivých skupin řadily vedle sebe taxony podobné vzhledem nebo vlastnostmi, přišla nová klasifikace založená na [[Kladistika|kladistickém]], [[Monofyletismus|monofyletickém]] hledisku vycházejícím z [[Genetický kód|genových sekvencí]] určitých úseků [[DNA]] nebo [[RNA]]. Zjednodušeně řečeno, do stejné skupiny náleží rostliny pocházející ze stejného dohledatelného praprapředka bez ohledu na to, jak se která rostlina za dobu, třeba i milionu let, od rozdělení pozměnila. Tento moderní způsob zatřiďování rostlin je pro [[krytosemenné]] rozpracován v [[Seznam systémů taxonomie rostlin|taxonomickém systému]] [[Angiosperm Phylogeny Group|APG]].
Řádek 94 ⟶ 97:
| issn = 1179-3163
| jazyk = anglicky
}}</ref>
| titul = Změny ve fylogenetické klasifikaci cévnatých rostlin {{!}} BOTANY.cz
| url = https://botany.cz/cs/fylogeneticka-klasifikace-rostlin/
| datum přístupu = 2019-09-09
}}</ref> Recentní nahosemenné (''Acrogymnospermae'') byly mnoha výzkumy prokázány jako monofyletická skupina sesterská ke krytosemenným, které se odvětvují z širšího kladu zahrnujícího též některé vymřelé kapraďosemenné rostliny.<ref>{{cite book|author=Novíkov & Barabaš-Krasni|year=2015|title=Modern plant systematics|journal=|volume=|issue=|pages=685|publisher=Liga-Pres|isbn=978-966-397-276-3|doi=10.13140/RG.2.1.4745.6164}}</ref><ref name=":0">{{Citace periodika
| titul = Phylogeny and Divergence Times of Gymnosperms Inferred from Single-Copy Nuclear Genes
| url = https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0107679
Řádek 121 ⟶ 124:
Podrobné taxonomické systémy nejsou pro nahosemenné rostliny ustálené, protože nejsou dosud dostatečně vyjasněné a prokázané všechny fylogenetické vztahy např. mezi různými čeleděmi jehličnanů (včetně [[Liánovcotvaré|liánovcotvarých]]) a jejich napojení na další skupiny ([[cykasotvaré]], [[jinanotvaré]]). Liší se i klasifikace v učebnicích. Taxonomické postavení jednotlivých skupin kolísá podle autorského pojetí. Mohou tak být považovány za oddělení (přípona ''-phyta''), třídy (''-psida'') či podtřídy (''-idae''). V mnoha taxonomických klasifikacích jsou nahosemenné jako nadbytečný shrnující taxon dokonce zcela opouštěny.{{Zdroj?}}
Soudobé nahosemenné zahrnují zhruba 1000 druhů rostlin v 83 rodech a 12–14 čeledích. Rozšířeny jsou kosmopolitně na obou polokoulích, s těžištěm v tropech a subtropech. V současnosti mají borovicotvaré dominantním postavení v [[Mírný podnebný pás|mírném podnebném pásu]] a v horských oblastech, cykasotvaré rostou v [[Tropický podnebný pás|tropických oblastech]] všech [[Světadíl|světadílů]], jinanotvaré se štěstím přežily pouze v jednom druhu v [[Čína|Číně]] a liánovcotvaré se vyskytují v tropických oblastech [[Starý svět|Starého]] i [[Nový svět|Nového světa]].
Řád [[cykasotvaré]] (Cycadales) – 11 rodů, poměrně nízké dvoudomé stromy s nevětveným kmenem a velkými zpeřenými listy, až 6 m dlouhými, nahlučenými na vrcholu kmene, kde také vyrůstají samčí nebo samičí [[Jednopohlavnost|jednopohlavné]] šištice. Zralá semena mají vnější dužnatou vrstvu připomínající plod. Tyto „plody“ stejně jako [[Dřeň (botanika)|dřeň]] kmenů se používá k jídlu, obsahují však škodlivé [[Toxin|toxiny]], a proto se upravují [[Vaření|varem]], [[Kvašení|kvašením]] nebo [[Výluh|vyluhováním]].
[[Soubor:Ephedra fragilis2 ies.jpg|náhled|Samčí šištice [[Ephedra fragilis|chvojníku křehkého]]|alt=]]
Řádek 130 ⟶ 133:
*[[Cykasovité]] (''Cycadaceae'')
*[[Stangeriovité]] (''Stangeriaceae''),
*[[Kejákovité]] (''Zamiaceae'')
'''[[Jinanotvaré]]''' – 1 rod, dlouhověké opadavé dvoudomé stromy s kůlovitým [[Kořen|kořenem]], snášejí sucho i mráz. Ploché, klínovité listy (jehlice) s [[Vějíř|vějířovitou]] [[Žilnatina (botanika)|žilnatinou]],jsou zářezem rozděleny na dva laloky. Pyl je na samčích stromech v šišticích podobných [[Jehněda|jehnědám]], na samičích vznikají shluky [[Stopka|stopkatých]] [[Semeník|semeníků]]. Zdánlivé plody připomínají zelené [[Třešeň|třešně]], ve kterých je pod dužnatým obalem vždy jedno semeno. Dužina je hořká, semena se v Číně a [[Japonsko|Japonsku]] používají v národní kuchyni. Semena a listy jinanu se vzhledem k obsahu [[Flavonoidy|flavonoidů]] používají jako [[léčivo]]. Tato skupina vznikla koncem prvohor a postupně se rozšířila, ve třetihorách většina vymřela, je zastoupen pouze jediný druh v jediné čeledi i řádu.
Řádek 140 ⟶ 143:
[[Soubor:Ginkgo biloba - male flower.JPG|náhled|Samčí [[Strobilus|šištice]] (strobily) [[jinan]]u]]
[[Soubor:Cycas circinalis.jpg|náhled|''[[Cycas rumphii]]'' se starou a čerstvou samčí šiškou (šišticí)|alt=]]
Nazývají se též '''konifery''' z latinského conus = [[šiška]], fero = nesu. 70 rodů, většinou stálezelené jednodomé stromy nebo keře s jehlicovými nebo šupinovými listy. Samčí přetvořené listy nesoucí pylotvorné váčky ([[mikrosporofyly]]) stejně jako samičí [[Plodolist|plodolisty]] ([[megasporofyly]]) jsou v oddělených jednopohlavných šišticích. Oplozená dozrávající vajíčka leží v šišce volně na plodolistu. Semena bývají většinou křídlatá a po dozrání se šišky rozpadnou a semena vítr rozfouká.
Řádek 154 ⟶ 157:
* [[Nohoplodovité]] (''Podocarpaceae'')
3 vývojově
| titul = Phylogeny and Divergence Times of Gymnosperms Inferred from Single-Copy Nuclear Genes
| url = https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0107679
Řádek 188 ⟶ 191:
== Význam ==
Ačkoli početně jde o několik malých skupin zahrnujících dohromady pouze zlomek z celkové druhové diverzity rostlin, jedná se o skupiny se značných ekologickým i ekonomickým významem. Jehličnaté lesy jsou dominantním biomem chladných oblastí severní (i jižní) polokoule a jehličnany obecně jsou celosvětově pravděpodobně nejvýznamnějším zdrojem dřeva a pryskyřice.{{Zdroj?}} Mnohé jsou zdrojem léčiv a poživatin. Čeledi borovicovitých a cypřišovitých, ale v teplých oblastech též cykasy mají značný estetický a okrasný význam. Mnohé jsou pěstovány v botanických zahradách po celém světě a obdivovány jako [[živoucí fosilie]].
V rámci rostlinné říše drží mnoho rekordůː patří mezi ně nejmohutnější ([[sekvojovec obrovský]]), nejvyšší ([[sekvoj vždyzelená]]) či nejstarší ([[borovice dlouhověká]]) rostliny (resp. organismy vůbec) na planetě Zemi.
== Odkazy ==
Řádek 209 ⟶ 212:
| strany =356
}}
*
=== Související články ===
*[[Semenné rostliny]]
*[[Šiška]]
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* [https://www.conifers.org/index.php The Gymnosperm Database na stránkách conifers.org] (anglicky)
{{Portály|Biologie|Rostliny}}{{Autoritní data}}
|