Nahosemenné: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
rozparcování dalších témat
další úpr.
Řádek 37:
}}</ref>
 
Stávající rostliny řazené mezi nahosemenné zahrnují několik větví vývojově značně izolovaných vzhledem k masivnímu vymírání jejich zástupců na konci prvohor a druhohorpočátkem třetihor; jejich reliktnost a závislost podrobného studia na fosilním materiálu je příčinou jejich dosud ne zcela vyřešené, natož ustálené systematiky a taxonomie. Zároveň je zřejmé, že pokud by mezi nahosemenné rostliny byly nadále řazeny i fosilní zástupci z nesourodé skupiny [[Kapraďosemenné|kapraďosemenných]] (''Pteridospermatophyta''), jednalo by se o [[Parafyletismus|parafyletický]], tedy nepřirozený a nadále neudržitelný taxon.<ref>CHASE, Mark W.; REVEAL, James L. A phylogenetic classification of the land plants to accompany APG III. Botanical Journal of the Linnean Society [online]. 8. říjen 2009. Svazek 161, čís. 2, s. 122-127. Dostupné online. ISSN 1095-8339. DOI:10.1111/j.1095-8339.2009.01002.x. (anglicky)</ref>
 
== Charakteristika ==
Jako vývojově stará skupina semenných rostlin v sobě nese morfologie i anatomie nahosemenných řadu zvláštností. Na rozdíl od krytosemenných netvoří pravý [[květ]], ale kvetou místo nich pomocí [[Strobilus|šištic]]. Tvorba semene v šišticích (strobilech) je typická pro všechny nahosemenné. U některých druhů, jako např. u většiny jehličnanů, šištice postupně dřevnatí a vytváří známou [[šiška|šišku]], jindy mohou být šištice redukované a popřípadě mohou části šištic i postupně zdužnatět a vytvořit tak míšky zdánlivých plodů, jak tomu je například u [[tis]]u. Opylovány jsou vesměs větrem, některé liánovce i hmyzem.<ref name="Christenhusz_2011b" />
 
Krom liánovců nemají vodivá pletiva složená z pravých [[Céva (botanika)|cév]], ale vývojově původnějších [[Cévice|cévic]] (tracheidů).
Řádek 47:
 
== Evoluce ==
[[Soubor:Ginkgo dissecta SR 96-08-01.JPG|vlevo|náhled|Fosilní list jinanu ''Ginkgo dissecta'' nalezený v USA, s datovaným stářím 49 milionů let]]
Rostliny řazené mezi nahosemenné byly v&nbsp;prehistorii, především na konci prvohor a ve druhohorách, dominantními rostlinami na Zemi. Nejstarší [[Stratigrafie|stratigrafické]] nálezy ukazují, že nejpůvodnějšíz nich se objevují již koncem [[Geologický čas|geologického období]] [[Karbon|karbonu]] v&nbsp;[[Paleozoikum|prvohorách]]. Jejich tvarová a druhová rozmanitost se výrazněji objevuje ve [[Mezozoikum|druhohorách]] v&nbsp;[[Jura|juře]] a vrcholu dosahuje v&nbsp;[[Křída|křídě]]. Evoluci jejich vývoje lze sledovat porovnáním nejstarších primitivních rostlin řádů cykasotvarých a jinanotvarých s&nbsp;mladšími borovicotvarými nebo s&nbsp;liánovcotvarými, které se již blíží v&nbsp;několika znacích k&nbsp;rostlinám [[Krytosemenné|krytosemenným]].
Rostliny řazené mezi nahosemenné byly v&nbsp;prehistorii, především na konci prvohor a ve druhohorách, dominantními rostlinami na Zemi. [[Stratigrafie|Stratigrafické]] nálezy ukazují, že nejpůvodnější z nich se objevují již koncem [[Geologický čas|geologického období]] [[Karbon|karbonu]] v&nbsp;[[Paleozoikum|prvohorách]]; stáří nejstarší známé fosilie [[Kordaity|kordaitu]] ''Cordaixylon iowensis'' je datováno na 306-307 milionů let (nejstarší doklad o existenci semen je přitom starý 367 milionů let). Po pravděpodobných silných vlnách vymírání již v počátcích jejich vývoje se jejich tvarová a druhová rozmanitost výrazněji objevuje ve [[Mezozoikum|druhohorách]] v&nbsp;[[Jura|juře]] a vrcholu dosahuje v&nbsp;[[Křída|křídě]]. Počátkem [[Kenozoikum|kenozoika]] naproti tomu prošly opět obdobím vymírání v souvislosti s prudkým nástupem krytosemenných rostlin. Většina současných čeledí byla pravděpodobně vydělena již v raném [[Mezozoikum|mezozoiku]] (trias–jura), rody jsou datovány obdobím křídy až raného kenozoika, jejich aktuální druhová diverzita pak je výsledkem speciačních událostí v průběhu terciéru.<ref name=":0" />
 
Fylogenezi nahosemenných lze sledovat porovnáním nejstarších primitivních rostlin řádů cykasotvarých a jinanotvarých s mladšími borovicotvarými nebo s liánovcotvarými, které se již blíží v několika znacích k rostlinám [[Krytosemenné|krytosemenným]]. Bazální skupinou jsou cykasy, následovány jinanem. Nejpůvodnější skupinou ze zbývajících jsou borovicovité, jež tvoří sesterskou větev k ostatním jehličnanům zastoupených jednak liánovci, jednak skupinou nazývanou nově Cupressophytes a skládající se ze dvou větvíː jednou zahrnující pajehličník a čeledi blahočetovité a nohoplodovité, druhou obsahující cypřišovité a tisovité (obě v širokém smyslu).<ref name=":0" />
== Systematika ==
 
[[Soubor:Gymnospermae.jpg|vlevo|náhled|Tabulka s různými zástupci nahosemenných rostlin]]
== Systematika a taxonomie ==
[[Soubor:Gymnospermae.jpg|vlevo|náhled|Tabulka s různými zástupci nahosemenných rostlin|alt=]]
Systematická klasifikace nahosemenných rostlin procházela v čase mnoha změnami. Po překonání [[Morfologie rostlin|morfologického]] způsobu zatříďování flóry, kdy se do jednotlivých skupin řadily vedle sebe taxony podobné vzhledem nebo vlastnostmi, přišla nová klasifikace založená na [[Kladistika|kladistickém]], [[Monofyletismus|monofyletickém]] hledisku vycházejícím z&nbsp;[[Genetický kód|genových sekvencí]] určitých úseků [[DNA]] nebo [[RNA]]. Zjednodušeně řečeno, do stejné skupiny náleží rostliny pocházející ze stejného dohledatelného praprapředka bez ohledu na to, jak se která rostlina za dobu, třeba i milionu let, od rozdělení pozměnila. Tento moderní způsob zatřiďování rostlin je pro [[krytosemenné]] rozpracován v&nbsp;[[Seznam systémů taxonomie rostlin|taxonomickém systému]] [[Angiosperm Phylogeny Group|APG]].
 
Řádek 94 ⟶ 97:
| issn = 1179-3163
| jazyk = anglicky
}}</ref> Značné problémyProblémy v něm působí například postavení nesourodé skupiny ''Gnetophyta'', jež byly díky některým morfologickým rysům dlouho řazeny jako "vývojově nejpokročilejší" do blízké příbuznosti krytosemenných rostlin, zatímco moderní molekulární analýzy jim určují místo blíže jehličnanům nebo přímo mezi jehličnany, nebo monotypické čeledi [[Pajehličník přeslenatý|pajehličníkovité]] s jediným recentním zástupcem. Nejasné vztahy dosud panují též mezi recentními a vymřelými skupinami.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Změny ve fylogenetické klasifikaci cévnatých rostlin {{!}} BOTANY.cz
| url = https://botany.cz/cs/fylogeneticka-klasifikace-rostlin/
| datum přístupu = 2019-09-09
}}</ref> Recentní nahosemenné (''Acrogymnospermae'') byly mnoha výzkumy prokázány jako monofyletická skupina sesterská ke krytosemenným, které se odvětvují z širšího kladu zahrnujícího též některé vymřelé kapraďosemenné rostliny.<ref>{{cite book|author=Novíkov & Barabaš-Krasni|year=2015|title=Modern plant systematics|journal=|volume=|issue=|pages=685|publisher=Liga-Pres|isbn=978-966-397-276-3|doi=10.13140/RG.2.1.4745.6164}}</ref><ref name=":0">{{Citace periodika
| titul = Phylogeny and Divergence Times of Gymnosperms Inferred from Single-Copy Nuclear Genes
| url = https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0107679
Řádek 121 ⟶ 124:
Podrobné taxonomické systémy nejsou pro nahosemenné rostliny ustálené, protože nejsou dosud dostatečně vyjasněné a prokázané všechny fylogenetické vztahy např. mezi různými čeleděmi jehličnanů (včetně [[Liánovcotvaré|liánovcotvarých]]) a jejich napojení na další skupiny ([[cykasotvaré]], [[jinanotvaré]]). Liší se i klasifikace v učebnicích. Taxonomické postavení jednotlivých skupin kolísá podle autorského pojetí. Mohou tak být považovány za oddělení (přípona ''-phyta''), třídy (''-psida'') či podtřídy (''-idae''). V mnoha taxonomických klasifikacích jsou nahosemenné jako nadbytečný shrnující taxon dokonce zcela opouštěny.{{Zdroj?}}
 
=== Diverzita recentních nahosemenných ===
Soudobé nahosemenné zahrnují zhruba 1000 druhů rostlin v 83 rodech a 12–14 čeledích. Rozšířeny jsou kosmopolitně na obou polokoulích, s těžištěm v tropech a subtropech. V&nbsp;současnosti mají borovicotvaré dominantním postavení v&nbsp;[[Mírný podnebný pás|mírném podnebném pásu]] a v&nbsp;horských oblastech, cykasotvaré rostou v&nbsp;[[Tropický podnebný pás|tropických oblastech]] všech [[Světadíl|světadílů]], jinanotvaré se štěstím přežily pouze v&nbsp;jednom druhu v&nbsp;[[Čína|Číně]] a liánovcotvaré se vyskytují v&nbsp;tropických oblastech [[Starý svět|Starého]] i [[Nový svět|Nového světa]].
 
==== Cykasy ====
Řád [[cykasotvaré]] (Cycadales) – 11 rodů, poměrně nízké dvoudomé stromy s&nbsp;nevětveným kmenem a velkými zpeřenými listy, až 6&nbsp;m dlouhými, nahlučenými na vrcholu kmene, kde také vyrůstají samčí nebo samičí [[Jednopohlavnost|jednopohlavné]] šištice. Zralá semena mají vnější dužnatou vrstvu připomínající plod. Tyto „plody“ stejně jako [[Dřeň (botanika)|dřeň]] kmenů se používá k&nbsp;jídlu, obsahují však škodlivé [[Toxin|toxiny]], a proto se upravují [[Vaření|varem]], [[Kvašení|kvašením]] nebo [[Výluh|vyluhováním]].
[[Soubor:Ephedra fragilis2 ies.jpg|náhled|Samčí šištice [[Ephedra fragilis|chvojníku křehkého]]|alt=]]
Řádek 130 ⟶ 133:
 
*[[Cykasovité]] (''Cycadaceae'')
*[[Stangeriovité]] (''Stangeriaceae''), některýmifylogenetickými zdrojivýzkumy slučována s čeledí ''Zamiaceae<ref name=":0Christenhusz_2011b">https: //www.mapress.com/phytotaxa/content/2011/f/pt00019p070.pdf</ref>''
*[[Kejákovité]] (''Zamiaceae'')
 
==== Jinany ====
'''[[Jinanotvaré]]''' – 1 rod, dlouhověké opadavé dvoudomé stromy s&nbsp;kůlovitým [[Kořen|kořenem]], snášejí sucho i mráz. Ploché, klínovité listy (jehlice) s&nbsp;[[Vějíř|vějířovitou]] [[Žilnatina (botanika)|žilnatinou]],jsou zářezem rozděleny na dva laloky. Pyl je na samčích stromech v&nbsp;šišticích podobných [[Jehněda|jehnědám]], na samičích vznikají shluky [[Stopka|stopkatých]] [[Semeník|semeníků]]. Zdánlivé plody připomínají zelené [[Třešeň|třešně]], ve kterých je pod dužnatým obalem vždy jedno semeno. Dužina je hořká, semena se v&nbsp;Číně a [[Japonsko|Japonsku]] používají v&nbsp;národní kuchyni. Semena a listy jinanu se vzhledem k&nbsp;obsahu [[Flavonoidy|flavonoidů]] používají jako [[léčivo]]. Tato skupina vznikla koncem prvohor a postupně se rozšířila, ve třetihorách většina vymřela, je zastoupen pouze jediný druh v jediné čeledi i řádu.
 
Řádek 140 ⟶ 143:
[[Soubor:Ginkgo biloba - male flower.JPG|náhled|Samčí [[Strobilus|šištice]] (strobily) [[jinan]]u]]
[[Soubor:Cycas circinalis.jpg|náhled|''[[Cycas rumphii]]'' se starou a čerstvou samčí šiškou (šišticí)|alt=]]
====[[Jehličnany]] ====
Nazývají se též '''konifery''' z latinského conus = [[šiška]], fero = nesu. 70 rodů, většinou stálezelené jednodomé stromy nebo keře s&nbsp;jehlicovými nebo šupinovými listy. Samčí přetvořené listy nesoucí pylotvorné váčky ([[mikrosporofyly]]) stejně jako samičí [[Plodolist|plodolisty]] ([[megasporofyly]]) jsou v&nbsp;oddělených jednopohlavných šišticích. Oplozená dozrávající vajíčka leží v&nbsp;šišce volně na plodolistu. Semena bývají většinou křídlatá a po dozrání se šišky rozpadnou a semena vítr rozfouká.
 
Řádek 154 ⟶ 157:
* [[Nohoplodovité]] (''Podocarpaceae'')
 
==== Liánovce ====
3 vývojově značně izolované rody, řazené novými studiemi mezi jehličnany, některými hypotézami dokonce i do přímé příbuznosti s borovicovitými.<ref>{{Citace periodika
| titul = Phylogeny and Divergence Times of Gymnosperms Inferred from Single-Copy Nuclear Genes
| url = https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0107679
Řádek 188 ⟶ 191:
 
== Význam ==
Ačkoli početně jde o několik malých skupin zahrnujících dohromady pouze zlomek z celkové druhové diverzity rostlin, jedná se o skupiny se značných ekologickým i ekonomickým významem. Jehličnaté lesy jsou dominantním biomem chladných oblastí severní (i jižní) polokoule a jehličnany obecně jsou celosvětově pravděpodobně nejvýznamnějším zdrojem dřeva a pryskyřice.{{Zdroj?}} Mnohé jsou zdrojem léčiv a poživatin. Čeledi borovicovitých a cypřišovitých, ale v teplých oblastech též cykasy mají značný estetický a okrasný význam. Mnohé jsou pěstovány v botanických zahradách po celém světě a obdivovány jako [[živoucí fosilie]].
 
V rámci rostlinné říše drží mnoho rekordůː patří mezi ně nejmohutnější ([[sekvojovec obrovský]]), nejvyšší ([[sekvoj vždyzelená]]) či nejstarší ([[borovice dlouhověká]]) rostliny (resp. organismy vůbec) na planetě Zemi.
 
== Odkazy ==
Řádek 209 ⟶ 212:
| strany =356
}}
* ''Květena ČSR'', díl 1, [[Slavomil Hejný|S. Hejný]], B. Slavík (Eds.). – Praha : Academia, 1988. – S. 317–326. – ISBN 80-200-0643-5
* Cycad Classification Concepts and Recommendations, Appendix 1: The World List of Cycads. Hill KD, Stevenson DW, Osborne R. 2004, Walters T: Osborne R, editors. Wallingford, U.K. – CABI publishing str. 219–235.
 
=== Související články ===
*[[Semenné rostliny]]
*[[Šiška]]
 
=== Externí odkazy ===
 
* {{Commonscat}}
* [https://www.conifers.org/index.php The Gymnosperm Database na stránkách conifers.org] (anglicky)
{{Portály|Biologie|Rostliny}}{{Autoritní data}}