Exteritoriální dálnice Vídeň–Vratislav: Porovnání verzí

'''Exteritoriální dálnice Vídeň–Vratislav''' také známá pod názvem '''Hitlerova dálnice''', či zkratkou '''A88''' je nedostavěná [[dálnice]], která měla přes [[Morava|Moravu]] a východní [[Čechy]] spojovat [[Vídeň]] s [[Vratislav (město)|Vratislaví]]. Podle následného projektu měla mít dálnice délku 320 km. Na území [[Česko|Česka]] bylo celkem rozestavěno 83 km, drtivá většina v těsné blízkosti Brna v katastrech obcí Ostopovice, Brno-Kohoutovice či Nebovid.<ref>{{cite web |url=https://www.rsd.cz/wps/wcm/connect/537bd68b-026b-4a2a-aa8d-09813aa3e8a7/Stavby_kterym_doba_neprala.pdf?MOD=AJPERES |title=Stavby, kterým doba nepřála |first=Václav |last=Lídl |first2=Tomáš |last2=Janda |publisher=[[Ředitelství silnic a dálnic]] ČR |date=2006 |accessdate=2016-10-28 |format=PDF |language=česky}}</ref>

Vybudování dálnice si jako součást [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohody]] vynutil tehdejší [[Německo|německý]] [[říšský kancléř]] [[Adolf Hitler]]. Prvním krokem k realizaci projektu této dálnice se stala cesta ministra veřejných prací [[Karel Husárek|Karla Husárka]] do [[Berlín]]a na počátku [[prosinec|prosince]] [[1938]]. Při jeho návštěvě bylo dohodnuto, že dálnice bude mít exteritoriální povahu (po dokončení měla být celně oddělena od [[Druhá republika|Česko-Slovenska]]) a že ji vybuduje společnost [[Reichsautobahn]] (RAB). Finanční zajištění stavby, dopravní policii a celní službu mělo zajistit Německo, které mělo na všech nájezdech vybudovat [[celnice]]. Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava bylo od výstavby celnic upuštěno z důvodu jejich nadbytečnosti.

Profil dálnice byl stanoven na 28,5 [[m]], což odpovídalo parametrům běžných dálnic v tehdejším [[Nacistické Německo|nacistickém Německu]]. Součástí dohody byl také příslib, že některé úseky dálnice vybudují československé firmy. Československá vláda zase měla Německu poskytnout zdarma všechny potřebné pozemky.