Verze z 8. 12. 2018, 18:36 editovat Anaj7 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 3 929 editací m přidána Kategorie:Úmrtí 19. března za použití HotCat ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 11. 9. 2019, 20:19 editovat zrušit editaci Horst (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Správci 155 294 editací tit >ib, es, cs, typo, fmt Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Upravit\|sloh, reference, odkazy}} {{Neověřeno}} {{Infobox - osoba}} \| titul před = Ing. arch. '''Karel Bíbr''', Ing. ([[1. listopad]]u [[1887]], [[Kojetín]]<ref name="matrika"></ref> – [[19. březen\|19. března]] [[1972]], [[Nová Ves pod Pleší]]) byl český architekt, projektant a stavitel.▼ }} ▲'''Karel Bíbr'''~~, Ing.~~ ([[1. listopad]]u [[1887]], [[Kojetín]]<ref name="matrika"></ref> – [[19. březen\|19. března]] [[1972]], [[Nová Ves pod Pleší]]) byl český architekt, projektant a stavitel. == Život == Pocházel z rodiny obuvníka Jana Bíbra a jeho manželky Kateřiny, rozené Čechové.<ref name="matrika">[http://digi.archives.cz/da/permalink?xid=be985244-f13c-102f-8255-0050568c0263&scan=485 Matrika narozených, Kojetín, 1877-1893, snímek 485, Záznam o narození a křtu]</ref> Karel byl nejmladším ze čtyř sourozenců. Po ukončení měšťanské školy v Kojetíně nastoupil roku 1901 na studia vyšší reálné školy v Kroměříži, která úspěšně zakončil maturitou s vyznamenáním 17. července 1906. Po složení přijímacích zkoušek byl 12. října 1906 zapsán jako řádný posluchač architektury na C. a k. české vysoké škole technické v Praze, obor pozemního stavitelství. Vzhledem k dobrému prospěchu a k slabšímu sociálnímu zázemí získal stipendium od ''Pohorské jednoty Radhošť'', díky kterému mohl také pražská studia v roce 1914 dokončit. Po vypuknutí první světové války již nemohl druhou státní zkoušku v termínu vykonat a nastoupil vojenskou službu. Na frontě v Itálii byl lehce raněn a s ~~onemocněním TBC~~tuberkulózou se dostal do nemocniční péče. Po vyléčení se podařilo příbuznému Františku Látalovi dosáhnout jeho převelení do [[Lublin]]u, kde byl Látal instruktorem důstojnické školy. Druhou státní zkoušku složil Bíbr ~~dne~~ 20. ~~12.~~prosince 1919 a stal se inženýrem–architektem. Stejného dne mu byla nabídnuta na škole funkce asistenta u [[Rudolf Kříženecký\|prof. ing. arch. Rudolfa Kříženeckého]], kde pracoval do 31. 8.srpna 1921. V listopadu 1920 se oženil s Pavlou Sofkovou z Hranic. Manželé Bíbrovi žili na [[Královské Vinohrady\|Královských Vinohradech]]. V roce 1921 nastoupil jako projektant u fyfirmy [[Viktor Beneš (architekt)\|Viktor Beneš]], akc. spol. stavební v Praze, kde byl zaměstnán do roku 1923. V květnu téhož roku složil autorizační zkoušku a v únoru 1925 mu Zemská správa politická v Praze udělila úřední oprávnění autorizovaného civilního inženýra. Po polovině dvacátých let mj. navázal spolupráci s čelákovickým architektem a stavitelem Františkem Radvanovským, se kterým společně vyprojektovali a zrealizovali několik rodinných vil v čelákovické čtvrti ''Za Dráhou''. Koncem roku 1928 se manželé Bíbrovi přestěhovali do Čelákovic, kde bydlí nejdříve v domě čp. 200 v ul. B. Smetany, ale kde si roku 1929 Karel Bíbr postavil podle vlastního projektu rodinný dům – vilku čp. 760 v tehdejší Ferlesově, dnes Vančurově ulici .▼ ~~V listopadu 1920 se oženil s Pavlou Sofkovou z Hranic. Manželé Bíbrovi žili na [[Královské Vinohrady\|Královských Vinohradech]].~~ V Čelákovicích si založil vlastní firmu a stal úspěšným a vyhledávaným architektem a stavitelem. Firmu postupně rozšiřoval a mimo řemeslníků zaměstnával i další odborníky, jako ing. arch. Václava Moravce, stavitele Josefa Pařízka, stavbyvedoucího Františka Arazima (* 1906) a jiné. Po vypuknutí 2.druhé světové války činnost firmy utlumil. Z firmy odešli jeho odborní spolupracovníci i kvalifikovaní řemeslníci. Po dobu okupace ~~pracuje~~pracoval především pro firmy J. Volmana v Čelákovicích a ~~Žebráce~~Žebráku a zároveň s manželkou zahradničili.▼ ▲V roce 1921 nastoupil jako projektant u fy [[Viktor Beneš (architekt)\|Viktor Beneš]], akc. spol. stavební v Praze, kde byl zaměstnán do roku 1923. V květnu téhož roku složil autorizační zkoušku a v únoru 1925 mu Zemská správa politická v Praze udělila úřední oprávnění autorizovaného civilního inženýra. Po polovině dvacátých let mj. navázal spolupráci s čelákovickým architektem a stavitelem Františkem Radvanovským, se kterým společně vyprojektovali a zrealizovali několik rodinných vil v čelákovické čtvrti ''Za Dráhou''. Koncem roku 1928 se manželé Bíbrovi přestěhovali do Čelákovic, kde bydlí nejdříve v domě čp. 200 v ul. B. Smetany, ale kde si roku 1929 Karel Bíbr postavil podle vlastního projektu rodinný dům – vilku čp. 760 v tehdejší Ferlesově, dnes Vančurově ulici ▲V Čelákovicích si založil vlastní firmu a stal úspěšným a vyhledávaným architektem a stavitelem. Firmu postupně rozšiřoval a mimo řemeslníků zaměstnával i další odborníky, jako ing. arch. Václava Moravce, stavitele Josefa Pařízka, stavbyvedoucího Františka Arazima (* 1906) a jiné. Po vypuknutí 2. světové války činnost firmy utlumil. Z firmy odešli jeho odborní spolupracovníci i kvalifikovaní řemeslníci. Po dobu okupace pracuje především pro firmy J. Volmana v Čelákovicích a Žebráce a zároveň s manželkou zahradničili. Poslední měsíce svého života pobýval v sanatoriu v [[Nová Ves pod Pleší\|Nové Vsi pod Pleší]]. Zde se v mládí ještě jako student architektury často vyskytoval a pod vedením prof. Kříženeckého i na některých projekčních pracích podílel, na což do posledních chvil svého života rád vzpomínal. Zemřel po delší nemoci v nedožitých 85 letech. Řádek 22: == Dílo a profesní kariéra == [[File:Volmanova vila v Čelákovicích - celek.JPG\|thumb\|Volmanova vila v Čelákovicích -– celek]] Karel Bíbr se během svého odborného působení zúčastnil řady architektonických soutěží, mj. budovu šekového úřadu v Praze<ref>{{Citace periodika\|url=http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:04f2ab30-8cf9-11dc-8250-000d606f5dc6?page=uuid:cb5c0450-82e1-11dc-a4a8-000d606f5dc6\|periodikum= Lidové noviny\|datum= 10. 2. 1925\|strany=7\|titul=Soutěž o budovu šekového úřadu v Praze}}</ref> či na vzorové typy činžovních domů, při kterých se v několika případech umístil na prvním a dalších předních místech. Jeho návrh na Památník národního odboje v Praze na Vítkově z roku 1923, značně se podobající později vystavěné budově, nezvítězil. Řádek 44: }}</ref>, [[Ústí nad Labem]],<ref>[http://aussig.mysteria.cz/ Aussig.Mysteria: Karel Bíbr]</ref> [[Žebrák (okres Beroun)\|Žebrák]]u, Kamenici a v Čelákovicích). V [[Litomyšl]]i byl autorem domu pro státní zaměstnance s malými byty z roku 1927 (9. května 649, Litomyšl).<ref>[https://lam.litomysl.cz/objekt/04-649-dum-pro-statni-zamestnance-s-malymi-byty Litomyšlský architektonický manuál: Dům pro státní zaměstnance]</ref> V polovině 30. let 20. století si získal dobrou pozici u čelákovického továrníka [[Josef Volman\|Josefa Volmana]], pro kterého pak projektoval a realizoval řadu výrobních a administrativních budov jeho továren na obráběcí stroje v [[Čelákovice\|Čelákovicích]] a [[Žebrák (okres Beroun)\|~~Žebrák~~Žebráku]]u. Podle projektu [[Jiří Štursa\|Jiřího Štursy]] a [[Karel Janů\|Karla Janů]] vedl od listopadu 1938 do listopadu 1939 jako stavbyvedoucí výstavbu funkcionalistické [[Volmanova vila\|Volmanovy vily]]; stavbu prováděla Bíbrova firma.<ref>[https://www.czechindex.cz/stredocesky-kraj/praha-vychod/celakovice/ CzechIndex: Čelákovice]</ref> Po osvobození se věnoval projekční a stavební činnosti. Projektoval nové tovární objekty, čelákovické bytové domy a další drobné akce. Do firmy přibral stavitele F. Arazima (* 1907), který v jeho firmě působil do konce roku 1947. Řádek 61: * [[Volmanova vila]] {{Portály\|Architektura a stavebnictví\|Lidé}} {{DEFAULTSORT:Bíbr, Karel}}▼ ▲{{DEFAULTSORT:Bíbr, Karel}} [[Kategorie:Čeští architekti]] [[Kategorie:Narození 1887]]

Karel Bíbr: Porovnání verzí