Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 1 477 bajtů ,  před 2 měsíci
Infobox a úpravy hesla, doplnění odkazů
{{Infobox - skladba
'''''Braniborské koncerty''''' ([[BWV]] 1046–1051) [[Johann Sebastian Bach|Johanna Sebastiana Bacha]] patří k nejvýznamnějším dílům [[barokní hudba|barokní hudby]].
| Název = Braniborské koncerty / ''Brandenburgische Konzerte''
([[BWV]] 1046–1051)
| Interpret =
| Album =
| Divadelní hra =
| Film =
| Televizní pořad =
| obrázek = Johann Sebastian Bach.jpg
| velikost obrázku = <!-- Implicitně 200px -->
| popisek = Autor díla Johann Sebastian Bach
| Žánr = cyklus [[Barokní hudba|barokních]] koncertů
| Délka =
| Datum vzniku = asi 1718-1721
| Datum vydání =
| Nahráno =
| Vydavatel =
| Producent =
| Skladatel = [[Johann Sebastian Bach]]
| Textař =
| Další interpreti =
| První verš =
| Alternativní názvy = Brandenburské koncerty, Six Concerts avec plusieurs instruments
| URL text =
| Recenze =
| předchozí skladba =
| tato skladba =
| následující skladba =
}}
'''''Braniborské koncerty''' ([[Němčina|německy]] ''Brandenburgische Konzerte'', ([[BWV]] 1046–1051) je cyklus [[Hudební nástroj|instrumentálních]] koncertů německého skladatele [[Johann Sebastian Bach|Johanna Sebastiana Bacha]]. Braniborské koncerty patří k nejvýznamnějším dílům [[barokní hudba|barokní hudby]].
 
== Historie ==
[[Soubor:Christian Ludwig Markgraf von Brandenburg.jpeg|náhled|[[Seznam braniborských panovníků|Braniborský markrabě]] [[Kristián Ludvík Braniborský|Kristián Ludvík]]]]
Tento cyklus, nazvaný původně ''„Six Concerts avec plusieurs instruments“'' (''„Šest [[koncert (hudební skladba)|koncertů]] pro více nástrojů“''), byl dokončen zřejmě v letech 1718-1721 v [[Köthen]]u. V roce [[1721]] byl věnován [[BraniborskoSeznam braniborských panovníků|braniborskému markraběti]] [[markrabě]]tiKristián ChristianuLudvík LudwigoviBraniborský|Kristiánu Ludvíkovi]], který Bachovu práci během krátkého setkání v [[Berlín]]ě (1718/19) inicioval.
 
Název Braniborské koncerty použil poprvé v 70. letech [[19. století]] známý Bachův [[životopisBiografie|životopisec]]ec a badatel [[Philipp Spitta]].
 
== Interpretace ==
Braniborské koncerty jsou, zejména pro náročnost koncertantních partů, považovány za jeden z vrcholů interpretačního umění a jsou dnes prestižní součástí [[repertoár]]u významných hudebních těles na celém světě.
 
Do poloviny [[20. století]] se však jejich souborná provedení objevovala jen ojediněle, především zásluhou [[dirigent]]ů, kteří do tradičního repertoáru soustavněji zařazovali i [[klasicismus|předklasická]] díla (např. Alfred Cortot, Adolf Busch, Hermann Scherchen, Otto Klemperer). Zlom nastal v následujících dvou desetiletích, kdy nebývalý zájem o starou hudbu přinesl s sebou také hledání cest k její [[Historicky poučená interpretace|historicky poučené interpretaci]]. Přirozeným východiskem se stal návrat k původnímu [[nota|notovému]] textu a studium historických pramenů o dobové interpretační praxi. Stále se ovšem používaly převážně moderní [[hudební nástroj|nástroje]], především proto, že úroveň poznatků o stavbě historických replik a o autentické technice hry neumožňovala dosáhnout esteticky uspokojivých řešení. Přesto zejména interpretace [[20. století|šedesátých let]] významně přispěla k objevení Bachova díla v jeho historickém kontextu a zásadním způsobem v tomto smyslu ovlivnila i hudební veřejnost.
 
Každé nastudování Braniborských koncertů bylo tehdy spojeno s řadou otázek, o nichž se zčásti diskutuje dodnes (např. velikost ansámblu, [[tempo|tempa]], [[hudební terminologie|dynamika]], [[hudební terminologie|realizace]] partů aj.). Stále zřetelněji se tak projevovaly rozdíly mezi „tradicionalisty“ (např. nahrávka [[Herbert von Karajan|Herberta von Karajana]]) a novou generací, ale i uvnitř jí samotné (Nicolas Harnoncourt, Gustav Leonhardt, Karl Richter, Karl Ristenpart a další).
 
=== Nejstarší zvukové záznamy ===
* Alfred Cortot, Orchestre de l´Ecole'École Normale de Musique, Paris, Koch, 1932
* Adolf Busch, Adolf Busch Chamber Players, EMI Reference, 1935-36
=== Tradiční (nebo spíšspíše tradiční) nastudování ===
* [[Hermann Scherchen]], Orchester der Wiener Staatsoper (Adolf Scherbaum trubka, Willi Boskovsky housle…), [[Millenium Classics]], 1959
* [[Otto Klemperer]], Pro Musica, EMI/Vox Box Legends
* [[Herbert von Karajan]], [[Berlínští filharmonikové|Berliner Philharmoniker]] (Chirley Hopkins, Adolf Scherbaum, Lothar Koch…), [[Deutsche Grammophon]], 1965
* [[Lorin Maazel]], Berliner Rundfunkorchester (M. André…), 1966
* Karl Münchinger, Stuttgarter Kammerorchester (Aurele Nicolet flétna), London 1967
* [[Rudolf Baumgartner]], Festival Strings Lucerne ([[Josef Suk mladší|Josef Suk]] housle, Aurele Nicolet flétna, Christiane Jaccottet cembalo…), BMG, 1978
* [[Bohdan Warchal]], [[Slovenský komorní orchestr|Slovenský komorný orchester]], [[Opus (vydavatelství)|Opus]], 1978
* [[Yehudi Menuhin]], Bath Festival Orchestra, Angel, 1989
 
=== Směřování k dnešní historicky poučené interpretaci (HIP) ===
* Josef Mertin, Kammerorchester der Wiener Symphoniker (E. Melkus housle, N. Harnoncourt gamba, G.Leonhardt cembalo…), začátek 50.let
* Jascha Horenstein, Kammerorchester der Wiener Symphoniker ([[Nikolaus Harnoncourt|N.Harnoncourt… Harnoncourt]]…), Vox, 1954
* Felix Prohaska, Kammerorchester der Wiener Symphoniker, Amadeo (Artemis/Vanguard), 1957
* Kurt Redel, Pro arte ([[Maurice André]] trubka …)
* Karl Richter, Kammerorchester Karl Richter (A. Scherbaum trubka, K. Schowchoe flétna, K. Richter cembalo…), Teldec, 1958
* Karl Ristenpart, Saarländisches Kammerorchester (M. Oheim horna[[lesní roh]], P. Pierlot [[hoboj]], H. Schneidewind trubka…), Accord, 1962
* Nicolaus Harnoncourt, Concentus Musicus Wien, Telefunken/Teldec, 1964
* Milan Munclinger, Ars rediviva, Supraphon/Columbia, 1965
* I Musici (H. Holliger hoboj, F. Ayo housle, M. Larrieu flétna, M. André trubka …), Philips, 1965
* Gustav Leonhardt, Collegium Aureum, Deutsche [[Harmonia Mundi]], 1965-7
* Karl Richter, Münchener Bach-Orchester (A. Nicolet flétna, H. Schneeberger housle, P. Thibaud trubka, H. Baumann horna, [[Karl Richter]] a Hedwig Bilgram cembalo…), DG/Archiv Produktion, 1967
* Neville Marriner, Academy of St. Martin-in-the-Fields (A.Bernard, H.Holliger, M.Petri, H.Szeryng, J.-P.Rampal…), Philips, 1980
 
=== HIP od 70. let do současnosti ===
* [[Gustav Leonhardt]] (+ S. a W. Kuijkenové housle, [[viola da gamba]], cellovioloncello, Claude Rippas trubka …), Sony, 1976-7
* [[Trevor Pinnock]], The English Concert, DG/Archiv Produktion, 1979-82
* [[Christopher Hogwood]], Academy of Ancient Music, L´'Oiseau-Lyre, 1985
* [[Reinhard Goebel]], Musica Antiqua Köln (R. Goebel housle, Jaap Ter Linden [[viola da gamba]], W. Hazelzet flétna, Robert Hill a Henk Bouman cembalo…), DG/Archiv Produktion, 1987
* [[Jordi Savall]], Le Concert des Nations, Astrée-Auvidis, 1991
 
NejvícNejvětší počet nahrávek (včetně videozáznamů a DVD) uskutečnil patrně [[Nikolaus Harnoncourt]] se souborem [[Concentus Musicus Wien]].
 
== Literatura ==