Současní historici nazývají Prvním triumvirátem neformální politické spojenectví dvou soupeřících vojevůdců, [[Julius Caesar|Julia Caesara]] a [[Pompeius|Pompeia Velikého]], kteří reprezentovali populární senátorskou stranu s extrémně bohatým obchodníkem [[Marcus Licinius Crassus|MarkemMarcem Liciniem Crassem]]. V důsledku tohoto spojenectví byl roku 59 př. n. l. Caesar zvolen [[Římský konzul|konsulem]] a Pompeius si vzal Caesarovu dceru Iulii. Po upevnění triumvirské dohody roku 56 v [[Lucca|Lucce]] byli konsuly roku 55 Pompeius a Crassus. Crassus však roku 53 zahynul v boji a roku 49 byl Pompeius zvolen jediným konsulem, prakticky už samovládcem. V letech 49–44 vypukla mezi Pompeiovými a Caesarovými přívrženci válka, v níž byl Pompeius roku 48 Caesarem v Řecku poražen a v Egyptě, kam uprchl, zavražděn. Roku 44 př. n. l. byl římskými republikány zavražděn Caesar.<ref>''Encyklopedie antiky'', hesla Triumvirát a Caesar.</ref>
== Druhý triumvirát (43–33 př. n. l.) ==
Druhý triumvirát začal jako dohoda tří soupeřů o moc – [[Augustus|Octaviana Augusta]], [[Marcus Antonius|MarkaMarca Antonia]] a [[Marcus Aemilius Lepidus (triumvir)|MarkaMarca Aemilia Lepida]] – uzákoněná roku 43 př. n. l. na dobu deseti let. Po porážce republikánů u Filipp roku 42 se MarkusMarcus Antonius zdržoval hlavně v [[Alexandrie|Alexandrii]] u [[Kleopatra VII.|Kleopatry]], kdežto Octavianus vládl na západě. Roku 36 zbavil Octavianus Marca Lepida moci a se souhlasem [[Římský senát|senátu]] válčil proti Antoniovi a Kleopatře. Gaius Octavianus Augustus zvítězil nad MarkemMarcem Antoniem a Kleopatrou (Kleopatra později spáchala sebevraždu). Gaia Octaviana Augusta požádal senát, aby se vrátil jako normální občan bez vojska. Gaius Octavianus přijal tuto nabídku, ale konzul mu pak řekl (napsal), že bez něho nemůže [[Starověký Řím|Řím]] existovat a tak se stal Císařem [[Augustus|Gaius Octavianus Augustus]].
