Nahosemenné: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
taxoúpravy
další rozš.
značky: nevhodná syntaxe v nadpisu editace z Vizuálního editoru
Řádek 13:
* [[Liánovcotvaré|liánovce]] (''Gnetopsida'')
}}
'''Nahosemenné rostliny''' (''Gymnospermae'') jsou tradinímtradičním označením pro skupinu [[semenné rostliny|semenných rostlin]], do které patří [[jehličnany]], [[cykasy]], [[jinan]]y a [[liánovcotvaré]] rostliny. Pojmenovány jsou na základě rysu, kterým jsou charakteristické.charakteristickéː Semenosemeno rostlin nahosemenných totiž (na rozdíl od vývojově pokročilejších rostlin [[krytosemenné|krytosemenných]]) není ukryto v [[plod (botanika)|plodu]], ale volně leží na [[plodolist]]u, z něhož později vzniká podpůrná šupina.
 
Oproti starším představám, podle nichž představovaly z evolučního hlediska mezistupeň mezi [[kapraďorosty]] a rostlinami krytosemennými, moderní [[Fylogenetika|fylogenetické]] výzkumy chápou recentní nahosemenné rostliny (souhrnně označované nově jako '''''Acrogymnospermae''','' z řeckého ''acro-'' – vrcholový) jako [[Monofyletismus|monofyletickou]] sesterskou skupinu širšího [[Kladistika|kladu]], z něhož se později odvětvují i krytosemenné; oddělení obou větví je odhadováno na dobu před 300 miliony let.<ref name=":0">https://www.mapress.com/phytotaxa/content/2011/f/pt00019p070.pdf</ref><ref name="Nam2003">{{cite journal|url=http://mbe.oxfordjournals.org/cgi/content/full/20/9/1435|title=Antiquity and Evolution of the MADS-Box Gene Family Controlling Flower Development in Plants|first4=M|last4=Nei|first3=H|last3=Ma|journal=Mol. Biol. Evol.|first2=CW|volume=20|issue=9|last2=Depamphilis|pages=1435–1447|year=2003|pmid=12777513|doi=10.1093/molbev/msg152|author=Nam, J.}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 42:
Na rozdíl od krytosemenných netvoří pravý [[květ]], ale kvetou místo nich pomocí [[Strobilus|šištic]]. Tvorba semene v šišticích (strobilech) je typická pro všechny nahosemenné. U některých druhů, jako např. u většiny jehličnanů, šištice postupně dřevnatí a vytváří známou [[šiška|šišku]], jindy mohou být šištice redukované a popřípadě mohou části šištic i postupně zdužnatět a vytvořit tak míšky zdánlivých plodů, jak tomu je například u [[tis]]u.
 
== Evoluce a systematika ==
Rostliny řazené mezi nahosemenné jsou vývojově velmi starou skupinou rostlin. V&nbsp;prehistorii byly dominantními rostlinami na Zemi. Nejstarší [[Stratigrafie|stratigrafické]] nálezy ukazují, že nejpůvodnějšíz nich se objevují již koncem [[Geologický čas|geologického období]] [[Karbon|karbonu]] v&nbsp;[[Paleozoikum|prvohorách]]. Jejich tvarová a druhová rozmanitost se výrazněji objevuje ve [[Mezozoikum|druhohorách]] v&nbsp;[[Jura|juře]] a vrcholu dosahuje v&nbsp;[[Křída|křídě]]. Evoluci vývoje jehličnanů lze sledovat porovnáním nejstarších primitivních rostlin řádů cykasotvarých a jinanotvarých s&nbsp;mladšími borovicotvarými nebo s&nbsp;liánovcotvarými, které se již blíží v&nbsp;několika znacích k&nbsp;rostlinám [[Krytosemenné|krytosemenným]].
 
== Systematika ==
[[Soubor:Gymnospermae.jpg|vlevo|náhled|Tabulka s různými zástupci nahosemenných rostlin]]
Systematická klasifikace nahosemenných rostlin procházela v čase mnoha změnami. Značné problémy působí především postavení nesourodé skupiny ''Gnetophyta'', jež byly díky některým morfologickým rysům dlouho řazeny jako "vývojově nejpokročilejší" do blízké příbuznosti krytosemenných rostlin, zatímco moderní molekulární analýzy jim určují místo blíže jehličnanům nebo přímo mezi jehličnany. Nejasné vztahy dosud panují mezi recentními a vymřelými skupinami.<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 51 ⟶ 54:
 
=== Diverzita recentních nahosemenných ===
Soudobé nahosemenné zahrnují zhruba 1000 druhů rostlin v 83 rodech a 12–14 čeledích. Rozšířeny jsou kosmopolitně na obou polokoulích, s těžištěm v tropech a subtropech. ČeleďV&nbsp;současnosti borovicovitémají jeborovicotvaré omezenadominantním svýmpostavení výskytemv&nbsp;[[Mírný napodnebný severnípás|mírném polokoulipodnebném pásu]] a v&nbsp;horských oblastech, cykasotvaré rostou v&nbsp;[[Tropický podnebný pás|tropických oblastech]] všech [[Světadíl|světadílů]], jinanotvaré se štěstím přežily pouze v&nbsp;jednom druhu v&nbsp;[[Čína|Číně]] a liánovcotvaré se vyskytují v&nbsp;tropických oblastech [[Starý svět|Starého]] i [[Nový svět|Nového světa]].
 
Taxonomické postavení jednotlivých skupin kolísá podle autorského pojetí. Mohou tak být považovány za oddělení (přípona ''-phyta''), třídy (''-psida'') či podtřídy (''-idae'').
 
==== Cykasy (''Cycadopsida'') ====
Řád [[cykasotvaré]] (Cycadales) – 11 rodů, poměrně nízké dvoudomé stromy s&nbsp;nevětveným kmenem a velkými zpeřenými listy, až 6&nbsp;m dlouhými, nahlučenými na vrcholu kmene, kde také vyrůstají samčí nebo samičí [[Jednopohlavnost|jednopohlavné]] šištice. Zralá semena mají vnější dužnatou vrstvu připomínající plod. Tyto „plody“ stejně jako [[Dřeň (botanika)|dřeň]] kmenů se používá k&nbsp;jídlu, obsahují však škodlivé [[Toxin|toxiny]], a proto se upravují [[Vaření|varem]], [[Kvašení|kvašením]] nebo [[Výluh|vyluhováním]].
'''[[Cykasy]]''' je třída nejméně 303<ref>Hill KD, Stevenson DW, Osborne R. 2004. Appendix 1: The World List of Cycads. In:
Walters T, Osborne R, editors. Cycad Classification Concepts and Recommendations. Wallingford, U.K.: CABI publishing p 219–235. </ref> druhů dvoudomých stromů s velikými zpeřenými [[list]]y nahloučenými na vrcholu [[kmen (botanika)|kmene]] a středovými [[šiška]]mi. Vzhledem připomínají [[palmy]]. Jsou považovány za [[živoucí fosílie]].
[[Soubor:Ephedra fragilis2 ies.jpg|náhled|Samčí šištice [[Ephedra fragilis|chvojníku křehkého]]|alt=]]
[[Soubor:Welwitschia 469-33.jpg|náhled|[[Welwitschie]] v "květu"|alt=]]'''Čeledi'''
 
*[[Cykasovité]] (''Cycadaceae'')
*[[Stangeriovité]] (''Stangeriaceae''), některými zdroji slučována s čeledí ''Zamiaceae<ref name=":0" />''
*[[Kejákovité]] (''Zamiaceae'')
 
==== Jinany (''Ginkgoopsida'') ====
'''[[Jinanotvaré]]''' – 1 rod, dlouhověké opadavé dvoudomé stromy s&nbsp;kůlovitým [[Kořen|kořenem]], snášejí sucho i mráz. Ploché, klínovité listy (jehlice) s&nbsp;[[Vějíř|vějířovitou]] [[Žilnatina (botanika)|žilnatinou]],jsou zářezem rozděleny na dva laloky. Pyl je na samčích stromech v&nbsp;šišticích podobných [[Jehněda|jehnědám]], na samičích vznikají shluky [[Stopka|stopkatých]] [[Semeník|semeníků]]. Zdánlivé plody připomínají zelené [[Třešeň|třešně]], ve kterých je pod dužnatým obalem vždy jedno semeno. Dužina je hořká, semena se v&nbsp;Číně a [[Japonsko|Japonsku]] používají v&nbsp;národní kuchyni. Semena a listy jinanu se vzhledem k&nbsp;obsahu [[Flavonoidy|flavonoidů]] používají jako [[léčivo]]. Tato skupina vznikla koncem prvohor a postupně se rozšířila, ve třetihorách většina vymřela, je zastoupen pouze jediný druh v jediné čeledi i řádu.
Tato skupina vznikla koncem prvohor a postupně se rozšířila, ve třetihorách většina vymřela, je zastoupen pouze jediný druh v jediné čeledi i řádu.
 
*[[Jinanovité]] (''Ginkgoaceae'')
Řádek 72 ⟶ 75:
[[Soubor:Ginkgo biloba - male flower.JPG|náhled|Samčí [[Strobilus|šištice]] (strobily) [[jinan]]u]]
[[Soubor:Cycas circinalis.jpg|náhled|''[[Cycas rumphii]]'' se starou a čerstvou samčí šiškou (šišticí)|alt=]]
==== [[Jehličnany]] (''Pinopsida'') ====
Nazývají se též '''konifery''' z latinského conus = [[šiška]], fero = nesu. 70 rodů, většinou stálezelené jednodomé stromy nebo keře s&nbsp;jehlicovými nebo šupinovými listy. Samčí přetvořené listy nesoucí pylotvorné váčky ([[mikrosporofyly]]) stejně jako samičí [[Plodolist|plodolisty]] ([[megasporofyly]]) jsou v&nbsp;oddělených jednopohlavných šišticích. Oplozená dozrávající vajíčka leží v&nbsp;šišce volně na plodolistu. Semena bývají většinou křídlatá a po dozrání se šišky rozpadnou a semena vítr rozfouká.
 
Novějšími sudiemi jsou do nich řazeny též liánovce.
 
Řád [[borovicotvaré]] (''Pinales'') sensu latoː
 
** [[Borovicovité]] (''Pinaceae'')
* nazývají se též '''konifery''' z latinského conus = [[šiška]], fero = nesu
* [[Cypřišovité]] (''Cupressaceae'')
* jsou většinou jednodomé
*''' [[BorovicotvaréTisovité]]''' (''PinalesTaxaceae'')
** [[Pajehličník přeslenatý|Pajehličníkovité]] (''Sciadopityaceae'')
**[[Borovicovité]] (''Pinaceae'')
** [[CypřišovitéBlahočetovité]] (''CupressaceaeAraucariaceae'')
** [[TisovitéNohoplodovité]] (''TaxaceaePodocarpaceae'')
**[[Pajehličník přeslenatý|Pajehličníkovité]] (''Sciadopityaceae'')
**[[Blahočetovité]] (''Araucariaceae'')
**[[Nohoplodovité]] (''Podocarpaceae'')
 
==== Liánovce (''Gnetopsida'') ====
3 vývojově značně izolované rody, řazené novými studiemi mezi jehličnany, některými hypotézami dokonce i do přímé příbuznosti s borovicovitými.<ref>{{Citace periodika
| titul = Phylogeny and Divergence Times of Gymnosperms Inferred from Single-Copy Nuclear Genes
| url = https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0107679
| periodikum = PLOS ONE
| datum vydání = 2014-09-15
| datum přístupu = 2019-09-10
| issn = 1932-6203
| pmid = 25222863
| strany = e107679
| ročník = 9
| číslo = 9
| doi = 10.1371/journal.pone.0107679
| jazyk = en
| jméno = Xiao-Quan
| příjmení = Wang
| jméno2 = Zu-Yu
| příjmení2 = Yang
| jméno3 = Dong-Mei
| příjmení3 = Guo
}}</ref> Dvoudomé stálezelené dřeviny, stromy, keře nebo liány. [[Chvojník]] je metlovitý keř se šupinkovými listy, roste v [[Aridní oblast|aridních oblastech]], jeho větvičky i dužnaté obaly semen připomínající bobule obsahují [[efedrin]]. [[Liánovec]] je buď strom, keř nebo liána, jeho semena s&nbsp;dužnatými obaly i listy jsou významné [[poživatiny]]. [[Welwitschia]] je atypická dlouhověká rostlina, roste v&nbsp;[[Poušť|poušti]] na jihozápadě [[Afrika|Afriky]], má hluboký kotvící kořen a pouze dva široké ploché listy, které na bázi stále dorůstají a na koncích usychají. Je to jedna z&nbsp;mála nahosemenných rostlin opylovaných hmyzem.
 
*'''LiánovceːLiánovcotvaré''' (''Gnetales''): jediná čeleď ''Gnetaceae'' s jediným rodem [[liánovec]] (''Gnetum'')
*'''Welwitschie''': jediná čeleď ''Welwitschiaceae'' s jediným zástupcem [[Welwitschie podivná|welwitschií podivnou]] (''Welwitschia mirabilis'')
*'''Chvojníky''' (''Ephedrales''): jediná čeleď ''Ephedraceae'' s jediným rodem [[chvojník]] (''Ephedra'')
 
=== Fosilní zástupci ===
Řazené mezi jehličnany (''Pinopsida'')ː
 
*'''†[[Kordaity]]''' – (''Cordaitales'')
Řádek 118 ⟶ 144:
=== Související články ===
*[[Semenné rostliny]]
*[[Šiška]]
{{Autoritní data}}
{{Portály|Biologie|Rostliny}}{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Nahosemenné| ]]