Kolovraty: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Historie: tvoření odkazů na další články wiki značky: nevhodná syntaxe v nadpisu editace z Vizuálního editoru |
|||
Řádek 52:
První písemný doklad o Kolovratech se vyskytuje na údajné listině českého krále [[Přemysl Otakar I.|Přemysla Otakara I]]. pro benediktinský klášter na říčním ostrovu při soutoku [[Vltava|Vltavy]] se [[Sázava|Sázavou]]. Listina, datovaná 17. ledna 1205, patří k mnoha dobovým falsům. Vznikla sice až po několika desetiletích, ale přesto je důvěryhodným dokladem existence Kolovrat již dlouho před rokem 1205. Podle časového sledu zapsaných darů totiž pan Mladota věnoval ostrovským mnichům v Kolovratech 4 poplužní poddanské usedlosti spolu s vlastním dvorcem a tvrzí již mezi léty
Na [[Kolovraty (tvrz)|kolovratské tvrzi]] seděli před darováním ostrovskému klášteru předkové pánů, jejichž příjmení z [[Kolovratové|Kolowrat]] však máme poprvé písemně doloženo až roku 1297. Přitom tvrz s vesnicí byla jejich původním sídlem, protože jiné Kolovraty se v českých zemích do roku 1780 nenacházely. O panu Mladotovi sice místní kronikáři psali, že byl „erbu orlice“, tj. z rodu Kolowratů, ale můžeme to nanejvýš předpokládat. Ostrovský klášter založil v Kolovratech vinice a před rokem 1250 pravděpodobně i malý románský [[Kostel svatého Ondřeje (Kolovraty)|kostel sv. Ondřeje]]. V první polovině 14. století byl vybudován gotický jednolodní kostel, doložený spolu s farou roku 1352. Patřil k nejvýstavnějším svatostánkům v okolí a byl větší než původní kostel v Uhříněvsi. Zbytky jeho kněžiště se nacházejí v přízemí současné barokní zvonice. Lomený gotický portál s profilovaným ostěním, jímž se vchází na schody do věže, spojoval kněžiště se zrušenou sakristií. V ní byla roku 1356 vysvěcena kaple s ostatkovým oltářem [[Svatý Prokop|sv. Prokopa]]. Kostel sloužil i pro obec [[Nedvězí u Říčan|Nedvězí]].
Řádek 60:
<br />
===
Název obce a podle ní i slavného rodu nepochází od známého spřádacího kolovratu, vynalezeného až v 15. století, ani od vyvrácených kol vozů na špatných místních cestách. Tyto barokní báje nemají reálný základ stejně jako pověsti o vozovém kole v erbu pánů z Kolowrat. Název vesnice nejspíše pochází od staročeského lisu, který naši dávní předkové nazývali kolovrat a zpočátku používali na olej a posléze i na víno. K jeho pěstování na území místních Viniček sice došlo až po založení vesnice, ale vytvořilo starou tradici. Mezi další staročeské významy slova kolovrat se vedle šroubového lisu řadí též vrátkový napínač kuše, tkalcovské vratidlo či strunná kolovrátková niněra. Jejich případný vliv na název vesnice nelze pominout.
| |||