Henry Ford: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Ford získal od nacistů vyznamenání značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
Řádek 40:
== Postoj Forda k nacistickému Německu a válečnému úsilí ==
Ford se také zajímal o politiku, spolupracoval s německými [[Nacismus|nacisty]] a hlásil se k [[antisemitismus|antisemitismu]] ve svých novinách ''Dearborn Independent''. Už ve dvacátých letech sepsal knihu ''Mezinárodní Žid: Světový problém'' a financováním pomohl šířit [[Protokoly sionských mudrců]]. V [[Německo|Německu]] založil pobočku [[Ford Werke AB]] a dodával německé armádě nákladní vozy a civilistům upravenou verzi modelu T. Hitlerovi posílal každý rok k narozeninám 50 000 dolarů a veškerý výtěžek z prodeje automobilů značky Ford v Německu věnoval [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]]. Na počátku druhé světové války se Henry Ford nechtěl zapojit do válečné mašinérie, protože nesouhlasil s [[Franklin Roosevelt|Rooseveltovou]] politikou. V roce 1938 dokonce Henry Ford získal Záslužný řád Německého orla, tedy státní vyznamenání udělované nacistickým režimem<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Bajerová
| jméno =
| titul = Henry Ford: Životopis průkopníka automobilové výroby, který sympatizoval s nacisty
| periodikum = Elektrina.cz
| vydavatel =
| url = https://www.elektrina.cz/henry-ford-prukopnik-automobilove-dopravy
| datum vydání =
| url archivu =
| datum přístupu = 2019-09-09
}}</ref>.
Avšak ke konci roku [[1941]], kdy USA vstoupily do války, se společnost Ford Motor Company plně zapojila do válečného úsilí. Podnik v té době už vedl jeho syn Edsel, který v roce [[1943]] zemřel. Henry Ford v té době již neměl dost mentálních a fyzických sil, takže faktické vedení podniku převzala skupina vrcholových manažerů a inženýrů v čele s [[Charles Sorensen|Charlesem Sorensenem]] a [[Harry Benett]]em. Ke konci roku 1941 zahájila Fordova letecká továrna ve [[Willow Run]] výrobu bombardérů [[B-24]] Liberator, v roce 1944 již vyráběla 650 bombardérů [[B-24]] měsíčně. Protože Fordova rodina chtěla dostat podnik znovu pod svou kontrolu, Sorensen byl z podniku vypuzen v roce 1944, Benett v roce 1947. Ford podnik v roce [[1945]] předal svému vnukovi [[Henry Ford mladší|Henrymu Fordovi mladšímu]]. Podnik se tím dostal na pokraj bankrotu, avšak nakonec nezbankrotoval.
| |||