Metr: Porovnání verzí

Přidáno 179 bajtů ,  před 2 lety
názvy sekcí, typo, projekční staničení
(názvy sekcí, typo, projekční staničení)
 
Definice metru podle [[soustava SI|soustavy SI]]: ''Metr je délka, kterou [[Rychlost světla|urazí světlo]] ve [[vakuum|vakuu]] za 1/299 792 458 [[sekunda|s]].''<ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://www.bipm.org/jsp/en/ViewCGPMResolution.jsp?CGPM=17&RES=1
| titul = Resolution 1 of the seventeenth CGPM (1983): Definition of the metre
| místo = Sèvres (Francie)
| vydavatel = Bureau Internation des Poids et Mesures
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2007-10-22}}</ref>
 
== Násobky a&nbsp;díly ==
 
=== Díly metru ===
 
;Attometr
[[Attometr]] (značka '''am''') 10<sup>−18</sup> neboli jedna triliontina metru, řádem odpovídá velikosti [[kvark]]u.
 
=== Násobky metru ===
 
;Hektometr
[[Hektometr]] (značka '''hm''') je délková [[Fyzikální jednotka|jednotka]], 10<sup>2</sup> neboli 100&nbsp;metrů.
 
Hektometr se prakticky nepoužívá. Jen na [[Železnice|železnici]] je zaveden jako vzdálenost dvou sousedních hektometrovníků. Hektometrovníky jsou kamenné (betonové) patníky rozmístěné kolem trati a je na nich vyznačena vzdálenost. Sama poloha bodu na trati se ale udává v kilometrech s přesností na tisíciny (fakticky tedy na metry), např. „silniční přejezd km 1,456“, případně „návěstidlo v km 44,500“. Projekční [[staničení]] se pak obvykle uvádí s přesností na centimetry (silnice) či milimetry (železnice).
 
;Kilometr
 
;Vyšší násobky
 
Vyšší násobky vyjádřené předponami, jako megametr, gigametr apod. se nepoužívají, pro takové větší rozměry a vzdálenosti se mluví o násobcích (tisících, milionech apod.) kilometrů, případně se vyjadřují jinými, zejména astronomickými délkovými jednotkami – [[parsek]], [[světelný rok]] apod.
 
Roku 1668 anglický klerik a filozof [[John Wilkins]] navrhl v eseji desítkovou soustavu měření délek, inspirován [[Christopher Wren|Christopherem Wrenem]] k použití délky kyvadla, jehož půlperioda ([[kyv]], půl [[kmit]]u) trvá jednu [[vteřina|vteřinu]], známého jako ''sekundové kyvadlo''. [[Christiaan Huygens]] změřil tuto délku jako 38 královských (nizozemských) palců čili 39,26 anglických palců. Dnes se rovná 997 mm. Oficiálně na to nikdo nereagoval.
 
V roce 1670 [[lyon]]ský biskup [[Gabriel Mouton]] rovněž navrhl univerzální délkovou jednotku opřenou o desítkovou číselnou soustavu založenou na zemské souřadnicové minutě resp. na délce kyvadla s periodou jedné vteřiny. A roku 1675 italský vědec [[Tito Livio Burattini]] ve svém díle ''Misura Universale'' (Univerzální míra) použil výraz „metro cattolico“ („obecná míra“), odvozené z řeckého μέτρον καθολικόν (métron katholikón) pro označení normové délky odvozené z kyvadla.
*
A roku 1675 italský vědec [[Tito Livio Burattini]] ve svém díle ''Misura Universale'' (Univerzální míra) použil výraz „metro cattolico“ ("obecná míra"), odvozené z řeckého μέτρον καθολικόν (métron katholikón) pro označení normové délky odvozené z kyvadla.
 
=== Poledníkový metr ===
Jako výsledek francouzské revoluce francouzská Akademie věd ustavila komisi pro stanovení prosté stupnice všech měr. 7. října 1790 komise doporučila desítkový číselný systém a 19. března 1791 doporučila přijetí termínu „mètre“ ("míra"„míra“), základní jednotky délky definovanou jako desetimilióntinu vzdálenosti severního pólu a rovníku po pařížském poledníku. [[obvod (geometrie)|Obvod]] Země tedy činil přesně 40&nbsp;000&nbsp;km. Roku 1793 Národní shromáždění Francouzů přijalo tento návrh. Později metr začaly používat i jiné země, např. Anglie od roku 1797. V&nbsp;této podobě ''poledníkové definice'' se metr stal základem [[metrická soustava|metrické soustavy]].
 
=== Tyčový metr ===
=== Vlnový metr ===
Pozdější fyzikální definice odstranily závislost na prototypu tím, že délku metru vyjádřily pomocí [[Fyzikální konstanty|fyzikálních konstant]]. První taková definice byla schválena roku&nbsp;[[1960]] a&nbsp;zněla:
 
''Metr je délka, rovnající se 1&nbsp;650&nbsp;763,73 násobku [[vlnová délka|vlnové délky]] [[elektromagnetické záření|záření]] šířícího se ve [[vakuum|vakuu]], které přísluší přechodu mezi [[energetická hladina|energetickými hladinami]] 2p<sub>10</sub> a&nbsp;5d<sub>5</sub> [[atom]]u [[krypton]]u&nbsp;86.''
 
* 21.&nbsp;října 1983 – sedmnácté CGPM definovalo délku jako vzdálenost, kterou urazí světlo ve vakuu během časového intervalu 1/299&nbsp;792&nbsp;458&nbsp;sekundy (tj.&nbsp;světlo urazí ve vakuu za sekundu přesně 299&nbsp;792&nbsp;458&nbsp;metrů).<ref>https://www.bipm.org/utils/common/pdf/CGPM/CGPM17.pdf#page=97 - 17. CGPM</ref> Oficiální francouzské znění je: ''Le mètre est la longueur du trajet parcouru dans le vide par la lumière pendant une durée de 1/299 792 458 de seconde.''.<ref>https://www.bipm.org/utils/common/pdf/si_brochure_8_fr.pdf - Le Système international d’unités</ref> Přesněji by se měl překlad „vakuum“ chápat jako prázdný prostor nebo prázdnota (anglicky ''void'').<ref>https://www.bipm.org/utils/common/pdf/CC/CCU/CCU19.pdf - 19th meeting of the CCU</ref>
 
== ZajímavostiZkratky ==
Kromě obvyklé značky '''m''' se lze např.&nbsp;v&nbsp;[[Itálie|Itálii]] setkat se značením '''mt'''. Rovněž v&nbsp;zemích užívajících míle je pro ni užívána zkratka „m“, a&nbsp;proto užívání zkratky „m“ bývá nahrazováno „mt“.
 
== Nemetrické délkové jednotky ==
=== Letectví ===
V&nbsp;letecké dopravě se celosvětově užívá pro určení výšky jednotka [[stopa (jednotka délky)|stopa]] místo metru; obdobně vodorovné vzdálenosti v&nbsp;námořnictvu a&nbsp;letectvu se určují v&nbsp;[[námořní míle|námořních mílích]] (její definice, byť byla původně odvozena z&nbsp;úhlového stupně na zemském poledníku, je nyní založena na jednotkách SI, a&nbsp;1&nbsp;NM je tedy přesně rovna 1&nbsp;852&nbsp;m). Byť [[Mezinárodní organizace pro civilní letectví|ICAO]] sice hodlá v&nbsp;budoucnu přejít na jednotky SI, nebyl pro tuto změnu stanoven termín. Kvůli zachování bezpečnosti by se totiž jednalo o&nbsp;složitý a krajně nebezpečný proces.<ref>[http://lis.rlp.cz/predpisy/predpisy/dokumenty/L/L-5/data/effective/hl4.pdf ICAO Annex L 5 – ''Předpis pro používání měřicích jednotek v&nbsp;letovém a&nbsp;pozemním provozu'', hlava&nbsp;4]</ref> Prakticky reálný je tento přechod patrně až po plné automatizaci řízení vzdušného provozu.
 
=== NemetrickéOstatní délkovénemetrické jednotky ===
* [[míle]]
* [[sáh]]
 
== Odkazy ==
 
=== Reference ===
<references />