Radomil Eliška: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
cs/es |
Doplnění kariéry v Japonsku značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
||
Řádek 5:
{{Příbuzný|syn|Petr Eliška}}
}}
'''Radomil Eliška''' ([[6. duben|6. dubna]] [[1931]] [[Podbořany|Podbořany]] – [[1. září]] [[2019]] [[Praha|Praha]]) byl [[Česko|český]] [[dirigent]].
== Život a dílo ==
Byl absolventem [[Janáčkova akademie múzických umění v Brně|Janáčkovy akademie múzických umění]] v [[Brno|Brně]], kde studoval dirigování u [[Břetislav Bakala|Břetislava Bakaly]]. Jeho dalšími pedagogy byli [[František Stupka]], [[Bohumír Liška]] a [[Josef Veselka]]. Po působení v orchestru [[AUS|Armádního uměleckého souboru]] a orchestru Mladých symfoniků stál jako hlavní dirigent celá dvě desetiletí ([[1969]]–[[1990]]) v čele [[Karlovarský symfonický orchestr|Karlovarského symfonického orchestru]], který pod jeho vedením dosáhl pozoruhodné interpretační úrovně. S orchestrem mimo jiné vystoupil na [[Pražské jaro (festival)|Pražském jaru]], podnikl řadu koncertních zájezdů (zejména do [[Španělsko|Španělska]] a [[Německo|Německa]]) a nahrál s ním řadu gramofonových desek a rozhlasových snímků. Poté přijal místo šéfdirigenta [[Západočeský symfonický orchestr|Západočeského symfonického orchestru]] ([[1991]]–[[1996]]). Také tento soubor zaznamenal velmi záhy radikální změnu svých výkonů.
Radomil Eliška hostoval u dirigentského pultu všech našich předních orchestrů, řídil symfonická tělesa v mnoha evropských zemích
Své celoživotní zkušenosti zůročil při hostování v Japonsku, kde mezi lety 2004 - 2017 odřídil 82 koncertů, z nichž řada byla vydána na CD. Nejčastěji vystupoval se [[Sapporo Sympohony Orchestra]]. Poprvé s ním spolupracoval v roce 2006, v roce 2008 se se stal hlavním hostujícím dirigentem tohoto tělesa a v roce 2015 jeho čestným dirigentem. Deset let navštěvoval Sapporo 2x ročně, odřídil celkem 42 koncertů z nichž bylo 14 nahráno na CD.
Odborná kritika vyzdvihovala především jeho spontánní hudebnost, výrazovou intenzitu, rytmickou pregnanci a smysl pro stavbu interpretovaných děl. Mnoho českých autorů vděčí R. Eliškovi za premiéru nejednoho ze svých děl, obzvláště v období jeho karlovarského působení.
Významná je i jeho pedagogická činnost. Od roku [[1978]] vyučoval na [[Akademie múzických umění v Praze|Akademii múzických umění]] v [[Praha|Praze]], kde byl v roce [[1986]] jmenován [[docent]]em a roku [[1996]] profesorem dirigování. Vychoval celou řadu mladých dirigentů.
Od roku 2001 do roku 2013 byl předsedou Společnosti Antonína Dvořáka.
Radomil Eliška zemřel 1. září 2019 ve věku 88 let.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Zemřel český dirigent a pedagog Radomil Eliška | url = https://operaplus.cz/zemrel-cesky-dirigent-a-pedagog-radomil-eliska/ | datum vydání = 2019-09-01 | datum přístupu = 2019-9-1 | vydavatel = Operaplus.cz}}</ref>
Řádek 35 ⟶ 39:
* [http://www.dvorakantonin.com/ Společnost Antonína Dvořáka]
* [https://vltava.rozhlas.cz/dirigent-radomil-eliska-5671642 Rozhovor s Radomilem Eliškou v Telefonotéce] na ''vltava-rozhlas.cz''
* [https://www.casopisharmonie.cz/rozhovory/radomil-eliska-rozpoznavat-skryte-a-vlevat-zivot.html Rozhovor s Radomilem Eliškou v Časopise Harmonie]
* [https://www.sso.or.jp/2019/09/post-200/e/ Kondolence na webových stránkách Sapporo Symphony Orchestra]
* [https://magazin.ceskafilharmonie.cz/zemrel-dirigent-a-pedagog-radomil-eliska Nekrolog na stránkách Magazínu České filharmonie]
{{Pahýl}}
| |||