Walter Raleigh: Porovnání verzí

Raleighův konečný společenský pád začal po smrti královny [[Alžběta I.|Alžběty I.]] v roce [[1603]] a po nástupu krále [[Jakub I. Stuart|Jakuba I.]] na uprázdněný trůn. Jakub I. po svém nástupu zrušil všechny královské [[monopol]]y, čímž Raleigh ztratil hlavní zdroj příjmů. Obvinil také Raleigha z toho, že se zasloužil o rozšíření kouření [[tabák]]u v Anglii, což Jakub I. považoval za hanebný zlozvyk, na němž navíc vydělávají především Španělé, největší dovozci tabáku. Pak zbavil Raleigha funkce kapitána královských stráží a nařídil mu okamžitě opustit [[Durham House]], palác, který Raleigh získal od Alžběty I. V roce [[1603]] byl sir Raleigh vyslýchán kvůli své účasti na údajném spiknutí proti králi, obviněn z velezrady a odsouzen k trestu smrti. V den popravy mu král udělil milost, a tak byl poslán do vězení v Toweru a zbaven všech práv. V Toweru si žil celkem pohodlně, měl k dispozici tři sluhy a brzy se k němu nastěhovala jeho žena i se synem Watem. Raleigh se ve vězení věnoval studiu a napsal první díl své Historie světa (''The Historie of the World''), popisující starověké [[Řecko]] a [[Starověký Řím|Řím]]. Uzavřel tu rovněž přátelství s dalším bohatým vězněm, hrabětem z Northumberlandu, který nešetřil penězi a snažil se svůj vězeňský úděl maximálně zpříjemnit. Raleigh dál snil o trvalém osídlení daleké [[Virginie]], ale organizaci tohoto plánu mezitím převzal sir John Popham. Sir Walter Raleigh však nadále tajně z vězení ovládal Virginskou radu, která organizovala další výpravy do Virginie. Z vězení byl propuštěn po třinácti letech, v roce [[1616]]. Dožil se tak ještě založení první trvale osídlené anglické osady v Americe, [[Jamestown (Virginie)|Jamestownu]], a zjistil, že měl vždy pravdu, když tvrdil, že tabák je tím pravým a nejvýnosnějším zbožím Ameriky.