Zlatý věk (film, 1930): Porovnání verzí

Přidáno 28 bajtů ,  před 2 lety
m
typo, napřímení wikiodkazu
m (Robot: Přesunutí dle ŽOPP od Tayari z 14/10/2017)
m (typo, napřímení wikiodkazu)
| scénář = Luis Buñuel<br />[[Salvador Dalí]]
| hrají = [[Gaston Modot]]<br />[[Lya Lys]]<br />[[Caridad de Laberdesque]]<br />[[Max Ernst]]<br />[[Josep Llorens Artigas]]<br />[[Lionel Salem]]<br />[[Germaine Noizet]]
| hudba = [[Luis Buñuel]]<br />[[Georges van Parys]]<br />[[Richard Wagner]]<br />[[Felix Mendelssohn-Bartholdy|Felix Mendelssohn]]<br />[[Wolfgang Amadeus Mozart|W. A. Mozart]]<br />[[Claude Debussy]]
| kamera = [[Albert Duverger]]
| střih = Luis Buñuel
'''Zlatý věk''' (''L'âge d'or'') je [[Surrealismus|surrealistický]] film [[Luis Buñuel|Luise Buñuela]] z roku [[1930]].
 
Film ideově navazuje na předcházejícího [[Andaluský pes|Andaluského psa]], zůstává věrný surrealistickým principům, nicméně jeho forma dostává poněkud ucelenější a spořádanější ráz. Jestliže byl první film v podstatě experimentem a manifestem absolutní tvůrčí svobody, Zlatý věk přechází mnohem více do roviny útoku. Přibývá provokativních scén s cílem šokovat a otevřeně útočit na společnost, její [[Morálka|morálku]] a hodnoty, na [[náboženství]] - pokud možno vyvolat skandál. Což se mu konec konců podařilo.
 
== Obsah ==
Úvodní scény budí dojem [[Přírodověda|přírodovědného]] [[Dokumentární film|dokumentu]] – jsou věnovány studii [[štíři|škorpiónů]], jejich vzájemných zápasů a nakonec útoku jednoho z nich na [[Krysa|krysu]]. Částečně tyto záběry symbolicky předznamenávají následující vývoj filmu.
 
Po titulku „''o několik hodin později''“ se děj přenáší na blíže neurčité skalnaté pobřeží, na němž bandita spatřuje několik [[arcibiskup]]ů a vydá se o tom informovat své druhy. Ti se nacházejí v kamenné chatrči ve stavu nevysvětlitelné vysílenosti. Potom, co jsou zpraveni o příjezdu „Mallorčanů“, se na povel svého velitele ([[Max Ernst]]) plouží do útoku. Jejich – už definitivnímu – opuštění děje předchází iracionální dialog dvou z mužů („''vy máte harmoniky, hrochy, kolotoče…kolotoče...''“).
 
Dále se na pobřeží vyloďuje ve velkém počtu měšťanská společnost, aby na místě, kde se nyní nachází už jen kostry arcibiskupů, založili – v roce 1930 - císařský [[Řím]]. Pozornost od základního kamene je odpoutána na zemi ležícím párem milenců, kteří jsou od sebe okamžitě rozděleni a každý je odváděn jiným směrem, přičemž mladý muž ([[Gaston Modot]]) se od této chvíle stává ústřední postavou děje. Dvojicí mužů je veden městem tak dlouho, dokud je neseznámí s jakýmisi dokumenty dokazujícími jeho význam v nějaké humanitární misi. Ačkoli už propuštěn, neubrání se záchvatu agrese a bezdůvodně povalí slepce (s podobným vztekem a brutalitou, jako dříve odkopl malého pejska nebo rozšlápl brouka).
 
Další část filmu se odehrává ve „velkolepém sídle markýze X“, kam se sjíždí vysoká společnost, mezi nimi i mladý muž, který se zde setkává se svou partnerkou. Mezitím se odehrává řada bizarních scén: sálem s hosty projíždí povoz s dělníky, otec zastřelí svého syna, protože mu vezme tabák, mladá žena v zahradě při čekání na partnera vášnivé líbá podstavec sochy…sochy...
 
Zatímco mladý pár spolu konečně v romantické scéně sedí v zahradě, žena prohlásí „jaké potěšení, že jsou naše děti zabity“, načež muž, náhle se zkrvaveným obličejem, opakuje „Má lásko! Má lásko!“. Nakonec odchází do pokoje, kde z okna vyhazuje předměty jako pluh, hořící strom, [[biskup]]a nebo [[Žirafa|žirafu]].
[[Scénář]] chtěl původně Buñuel, stejně jako u prvního filmu, napsat ve spolupráci se [[Salvador Dalí|Salvadorem Dalím]], ale tentokrát již k dřívějšímu souladu nedošlo a po několika společně strávených dnech se rozhodl pracovat na scénáři sám. Dalí mu pouze poslal několik nápadů v dopise, které potom použil.
 
Veřejně byl poprvé uveden ve ''Studiu 28'' na konci listopadu 1930 a promítal se šest dní před plným sálem. U pravicově orientovaných organizací jako ‘‘Liga vlastenců‘‘ nebo ‘‘Protižidovská liga‘‘ ale vyvolal obsah filmu bouřlivé reakce: inkoustem postříkali promítací plátno, zuřivě rozbíjeli sedadla, rozřezali surrealistické obrazy vystavené ve foyeru…foyeru... V rámci zachování veřejného pořádku policejní prefekt Chiappe [[10. prosinec|10. prosince]] film zakázal. Tento zákaz trval padesát let. Naproti tomu od surrealistů se filmu dostalo vřelého uznání.
 
== Externí odkazy ==