Georges Cadoudal: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Kestra (diskuse | příspěvky)
Nová stránka: '''Georges Cadoudal''' (* 1. ledna 1771 v Brech u Auray, † 25. června 1804 v Paříži), byl francouzský generál, náčelník chouanů ve francouzsk...
 
m odkazy
Řádek 1:
'''Georges Cadoudal''' (* [[1. leden|1. ledna]] [[1771]] v [[Brech]] u [[Auray]], † [[25. červen|25. června]] [[1804]] v [[PařížiPaříž]]i), byl francouzský [[generál]], náčelník [[chouan]]ů ve francouzské revoluční občanské válce.
[[Soubor:Georges cadoudal.jpg|thumb|Georges Cadoudal]]
== Život ==
 
Cadoudal byl synem mlynáře v [[bretaň]]ském městečku [[Brech]]u. Studoval ve [[Vannes]], ale roku [[1793]] se připoojil k povstání royalistů ve [[Vendée]] a v Bretani. V roce [[1794]] byl sice zajat, ale podařilo se mu uprchnout a po neúspěšném vylodění royalistů na [[Quiberon]]u se stal vůdcem povstalců v dolní Bretani. V roce [[1796]] sice složil zbraně, ale roku [[1799]] byl organizátorem a vůdcem nového povstání. Teprve po porážkách povstalců u [[Grandchamp]] a u [[Elven]] (leden [[1800]]), když všichni významnější [[šuani]] se již podřídili republice, uzavřel i Cadoudal s generálem [[Brune]]m (9. února 1800) dohodu o ukončení povstání a opustil svou jednotku. Pokusy o získání jeho pro republiku byly však neúspěšné a Cadoudal odjel do [[Londýn]]a, kde byl jmenován hrabětem z Artois [[generálporučík]]em. Georges poté několikrát přistál ve Francii a agitoval silně pro monarchisty, organizoval nepokoje a připravoval povstání. Zda stál i za atentátem prostřednictvím "pekelného stroje" roku [[1800]], není jasno, on toto obvinění odmítl. Připravoval však jistě další atentát na [[Napoleon Bonaparte|prvního konsula]]. Za tím účelem přistál 21. srpna [[1803]] s [[Pichegru]]m a dalšími spiklenci nedaleko [[Beville]] na pobřeží [[Normandie]]. A v přestrojení se jim podařilo dosáhnout Paříže. Spiknutí však bylo prozrazeno a Pichegru 28. února [[1804]] zatčen. Intenzivní pátrání po Cadoudalovi slavilo úspěch a i on byl po rvačce s policií zatčen 9. března 1804. V procesu byl shledán vinným z pokusu vraždy prvního konsula a se svými spoluobviněnými 10. června 1804 odsouzen k trestu smrti. Následně byl 25. června 1804 [[guillotinagilotina|guillotinou]] popraven, když jeho poslední slova na lavici guillotiny byla ''„Vive le roi“'' (Ať žije král). Po restauraci byla rodina Cadoudalů povýšena do šlechtického stavu a Georges [[in memoriam]] jmenován [[maršál Francie|maršálem Francie]].
 
[[Kategorie:Narození 1771|Cadoudal, Georges]]