Meda Mládková: Porovnání verzí

Přidány 2 bajty ,  před 1 rokem
(Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15))
Roku 1955 se seznámila s ekonomem [[Jan Viktor Mládek|Janem Mládkem]], když ho přišla požádat o finanční příspěvek pro nakladatelství. Krátce nato se rozvedla a roku 1956 začala studovat výtvarné umění na pařížské L’École du Louvre při [[Sorbonna|Sorbonně]]. Ve stejném roce se seznámila s [[František Kupka|Františkem Kupkou]], na kterého ji upozornil Mládkův přítel, slavný pařížský antikvář Jacques Kugel.
 
[[František Kupka|Kupka]] byl v té době v Československu odmítán a ve Francii nebyl příliš známý. Pro Medu Mládkovou ale znamenaly Kupkovy obrazy zásadní zlom v tom, jak do té doby vnímala moderní umění, a umínila si, že jeho dílo bude propagovat. Navštěvovala pak malíře pravidelně až do Kupkovy smrti roku 1957 a slib, který mu dala, po celý život naplňuje. Během let se jí podařilo shromáždit největší soukromou sbírku [[František Kupka|Kupkových]] děl na světě.
 
V roce 1960 byl [[Jan Viktor Mládek|Jan Mládek]] povolán zpět do centrály [[Mezinárodní měnový fond|Mezinárodního měnového fondu]] ve Washingtonu a Meda Mládková odjela za ním, aby se za něj provdala. Ve Washingtonu studovala americkou literaturu a umění na [[Univerzita George Washingtona|George Washington University]] a později na prestižní [[Univerzita Johnse Hopkinse|Johns Hopkins University]] v Baltimore. Spolu se svým mužem začala budovat sbírku umění, jejíž kvalita brzy vešla v širší povědomí i díky četným návštěvníkům v domě Mládkových. Mezi jejich přátele a známé patřili [[Ferdinand Peroutka|manželé Peroutkovi]] a [[Zbigniew Brzezinski|Brzezinští]], [[Henry Kissinger]], [[George Soros]] nebo [[Madeleine Albrightová]]. Meda Mládková začala provozovat společenský salón, do kterého zvala výtvarníky podle svého vkusu. Pro získání některých děl neváhali manželé Mládkovi podstoupit osobní oběti. Aby mohli zakoupit jedno z klíčových děl Františka Kupky ''Katedrála'', prodali svůj dům v Georgetownu ve Washingtonu.<ref>[http://kultura.idnes.cz/meda-mladkova-museum-kampa-vyroci-dl6-/vytvarne-umeni.aspx?c=A130927_172442_vytvarne-umeni_vha MM-Vyměnili jsme dům za Katedrálu]</ref>
 
V roce 1967 přijela Meda Mládková do Československa, navštěvovala ateliéry a postupně se seznamovala se zdejší výtvarnou scénou. V roce 1968 získala od [[Fordova nadace|Fordovy nadace]] šestiměsíční stipendia pro humanitní obory a přijela do Prahy vybrat prvních deset stipendistů. Zároveň připravovala ve spolupráci s [[Jindřich Chalupecký|Jindřichem Chalupeckým]] a [[Galerie Václava Špály|Galerií Václava Špály]] díla pro výstavu moderního českého umění ve washingtonské Corcoran Gallery. Veškeré další plány zmařila [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|sovětská invaze roku 1968]]. Meda Mládková pak až do roku 1989 nakupovala díla umělců, kteří v době [[normalizace]] nesměli vystavovat, a některé finančně podpořila. Sbírka byla vystavena roku 1987 na výstavě Expressiv v Muzeu moderního umění ve Vídni a následujícího roku v [[Hirshhorn Museum and Sculpture Garden|Hirshhornově muzeu moderního umění ve Washingtonu]]. Na koncepci výstavy a výběru děl spolupracovala Meda Mládková se známým teoretikem Dieterem Rontem.
 
O Medu Mládkovou se intenzivně zajímala [[státníStátní bezpečnost]] (Stb), která na ni postupně založila dva svazky, z nichž jeden byl skartován a zachoval se pouze svazek s krycím názvem ''Múza''. Z něj vyplývá, že informace o Medě Mládkové předával zaměstnanec Artcentra Miroslav Nogol.<ref>Ondřej Kundra: Meda Mládková: Můj úžasný život, 2014, s. 107</ref> StbStB svazek uzavřela roku 1978, když se nepodařilo získat jakoukoli informaci o napojení na CIA nebo jiné nepřátelské činnosti. Přesto roku 1984 úřady znemožnily Medě Mládkové další cesty do Československa.
 
Roku 1975 se Meda Mládková podílela na výstavě [[František Kupka|Františka Kupky]] v [[Guggenheimovo muzeum|Guggenheimově muzeu v New Yorku]]<ref>[https://archive.org/details/frantisekkupka00kupk F. Kupka v Guggenheimově muzeu, NY, 1975]</ref> a [[Stanislav Kolíbal|Stanislava Kolíbala]] v Livingstone-Clermont Gallery a doprovázela [[Jan Viktor Mládek|Jana Mládka]] na jeho první cestě do Československa od emigrace roku 1948. Jan Mládek zemřel čtyři měsíce před [[Sametová revoluce|17. listopadem 1989]] a Meda Mládková se vydala do Prahy aby se zapojila do aktivit Občanského fóra. V té době také poprvé zjišťovala, jaké jsou možnosti přesunout její sbírku umění do Čech.