Krym: Porovnání verzí

Ve starověku vznikaly na Tauridě řecké osady v čele s [[Chersonésos|Chersonésem]] (dnešní [[Sevastopol]]), ve 13. století Krym obsadili Tataři a byl součástí [[Zlatá horda|Zlaté hordy]] a&nbsp;[[Krymský chanát|Krymského chanátu]]. Roku 1783 ho anektovalo [[Ruské impérium]], v roce [[1954]] byl převeden do [[Ukrajinská sovětská socialistická republika|Ukrajinské sovětské socialistické republiky]]. Tento status uznala po rozpadu [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] v tzv. [[Budapešťské memorandum|Budapešťském memorandu]] z&nbsp;roku 1994 i&nbsp;[[Rusko|Ruská federace]], k jejímuž přímému předchůdci, to jest [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|Ruské sovětské federativní socialistické republice]] (RSFSR), do roku 1954 Krym náležel. Během 90. let se Krymský parlament snažil vydobýt si na Ukrajině nezávislost, k tomu však nedošlo a Krymu byla přiznána jen jistá míra autonomie v rámci Ukrajiny.<ref>{{Citace elektronického periodika

Autonomní republika Krym a město Sevastopol [[11. březen|11. března]] [[2014]] oznámily sjednocení v [[Republika Krym|Republiku Krym]]. Stalo se tak [[Deklarace nezávislosti Autonomní republiky Krym a města Sevastopol|Deklarací nezávislosti Autonomní republiky Krym a města Sevastopol]], která byla přijata Nejvyšší radou Autonomní republiky Krym a radou města Sevastopol v rámci příprav na [[Krymské referendum (2014)|Krymské referendum]]. Deklarace výslovně zmiňovala precedent [[Kosovská republikaKosovo|uznání nezávislosti Kosova]]. 16. března velká většina voličů v referendu připojení k&nbsp;Rusku schválila. Zejména Ukrajinci a [[Krymští Tataři]] referendum bojkotovali.<ref name="rozhlas">[http://www.rozhlas.cz/zpravy/evropa/_zprava/nekteri-novinari-prisli-o-techniku-jinak-bylo-referendum-na-krymu-klidne--1327486 Někteří novináři přišli o techniku, jinak bylo referendum na Krymu klidné], rozhlas.cz, 16. března 2014</ref> Legálnost hlasování v situaci, kdy poloostrov obsadily ruské ozbrojené síly, kromě Ukrajiny předem zpochybnily i Spojené státy a [[Evropská unie]]. Naopak Moskva dala najevo, že od jeho podpory nehodlá ustoupit. Tyto postoje se projevily i&nbsp;při hlasování v Radě bezpečnosti OSN 15.&nbsp;března 2014. Rezoluci kritizující referendum na Krymu, kterou navrhovala americká diplomacie, Rusko svým právem [[Veto|veta]] zablokovalo. Z 15&nbsp;členských zemí Rady bezpečnosti bylo Rusko jediné proti. Čína se hlasování zdržela, 13&nbsp;států se vyslovilo pro rezoluci.<ref>http://www.rozhlas.cz/zpravy/evropa/_zprava/krymsky-parlament-i-referendum-jsou-podle-kyjeva-nelegalni-rezoluci-v-osn-vetovali-rusove--1327406</ref>