Kryštof Dientzenhofer: Porovnání verzí

Přidáno 94 bajtů ,  před 11 měsíci
Napřímení odkazů, citační šablona, odkazy, typografie
(→‎Život: synem Georga)
Značka: školní IP
(Napřímení odkazů, citační šablona, odkazy, typografie)
'''Kryštof Dientzenhofer''' ([[7. červenec|7. července]] [[1655]], St. Margarethen u [[Brannenburg]]u, [[Bavorsko]] – [[20. červen|20. června]] [[1722]], [[Praha]]) byl [[Česko|český]] stavitel a architekt [[Německo|německého]] původu. Byl představitelem vrcholného [[Baroko|baroka]].
 
Bývá mu připisována skupina staveb dynamického baroka, ke kterým patří [[kaple Zjevení Páně]] ve [[Smiřice|Smiřicích]], [[Kostel svatého Mikuláše (Malá Strana)|kostel svatého Mikuláše]] v Praze na Malé Straně, [[KostelBazilika svaté Markéty (Břevnov)|kostel svaté Markéty]] v [[Břevnovský klášter|břevnovském klášteře]] a [[Kostel svaté Kláry (Cheb)|kostel svaté Kláry]] v [[Cheb]]u, [[Skalka (Mníšek pod Brdy)|barokní areál Skalka]] v [[Mníšek pod Brdy|Mníšku pod Brdy]]. Podílel se na mnoha dalších stavbách v Čechách a působil také jako pevnostní stavitel v [[Cheb]]u a Praze a jako klášterní stavitel břevnovsko-broumovského kláštera. Jeho synem byl slavný barokní architekt a stavitel [[Kilián Ignác Dientzenhofer]].
 
== Život ==
Pocházel z hornobavorské stavitelské rodiny – byl prostředním z pěti bratří, kteří se všichni stali významnými staviteli. Byl synem Georga Dinzenhofera, který se narodil nedaleko obce [[Bad Feilnbach]]. Vyučil se zedníkem a roku [[1677]] se přestěhoval do Čech, kde se živil jako [[polír]] u mistra. Roku [[1685]] se oženil s vdovou po staviteli [[Jan Jiří Achbauer starší|Janovi Jiřím Aichbauerovi]] Annou. V roce [[1689]] dostal povolení provozovat stavitelskou činnost, v této době už pracoval společně s [[Abrahám Leuthner|Abrahamem Leuthnerem]] na stavbě [[Ostrov (zámek, okres Karlovy Vary)|ostrovského zámku]] u [[Karlovy Vary|Karlových Varů]]. Roku [[1698]] začal působit v Chebu, později stavěl dvůr zámečku v [[Hamrníky (zámek)|Hamrníkách]] nebo kostel sv. Kláry v Chebu. O dvacet let později začal samostatně budovat i v Praze.
 
== Dílo ==
Kryštof Dientzenhofer je spolehlivě doložen pouze jako [[Polír|stavitel]]. <ref name="NEČVU">{{Citace monografie | titul = Nová encyklopedie českého výtvarného umění | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 1995 | počet_stranpočet stran = 1103 | isbn = 80-200-0536-6 | strany = 137}}</ref> Autorství níže uvedených staveb je výsledkem bádání různých historiků architektury, ale tvůrčí vklad architekta není spolehlivě doložen a v řadě případů je podloženě zpochybňován.
 
=== Stavby v Praze ===
* [[Hradčany]], [[Pražská Loreta|Loreta]]
* Hradčany, [[Šternberský palác (Hradčany)|Šternberský palác]] ([[Národní galerie v Praze|Národní galerie]]) – pravděpodobně podle návrhu [[Giovanni Battista Alliprandi|Giovanniho Battisty Alliprandiho]]
* [[Malá Strana]], dům „UU bílé kuželky“kuželky (čp. 66)
* [[Břevnovský klášter]]
* Hradčany, býv. klášter [[Římská unie řádu svaté Voršily|voršilek]] u [[Kostel svatého Jana Nepomuckého (Hradčany)|kostela sv. Jana Nepomuckého]]
* Malá Strana, [[Kaiserštejnský palác]]
* Malá Strana, [[Vrtbovský palác]]
* Hradčany, [[Kostel svatého Jana Nepomuckého (Hradčany)|kostel sv.svatého Jana Nepomuckého]]
* Nové Město, Spálená, [[Kostel Nejsvětější Trojice (Praha, Spálená ulice)|kostel Nejsvětější Trojice]]
* Břevnovský klášter, bazilika sv.svaté Markéty
* Malá Strana, [[Kostel svatého Mikuláše (Malá Strana)|chrám sv.svatého Mikuláše]] – západní průčelí a část lodi; sporné<ref name="">[[Pavel{{Citace Vlček|VLČEK, Pavel]], a kol. Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Praha : Academia, 1999. 686 s. ISBN 80-200-0771-7. S. 91.</ref>monografie
| editoři = [[Pavel Vlček]]
| titul = Umělecké památky Prahy. Malá Strana
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok = 1999
| počet stran = 686
| isbn = 80-200-0771-7
| strany = 91
}}</ref>
 
=== Stavby mimo Prahu ===
* [[Klášter Teplá]] – úpravy a stavba [[Kaple Nejsvětější Trojice (Teplá)|špitální kaple Nejsvětější Trojice]] (1692-16991692–1699)<ref name="NEČVU" />
* Úterý, [[Kostel Narození svatého Jana Křtitele (Úterý)|chrám Narození svatého Jana Křtitele]] (1965-16981965–1698) – nejisté<ref name="NEČVU" />
* Chlum svaté Máří, [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svaté Máří Magdaleny|kostel křižovníků]] (1690-17011690–1701) – sporná účast<ref name="NEČVU" />
* [[Skalka (Mníšek pod Brdy)|Skalka u Mníšku pod Brdy]], kaple svaté Máří Magdaleny (1692-1693)<ref name="NEČVU" />
* [[Cheb]], Pevnostní stavby (1698-17011698–1701)<ref name="NEČVU" />
* [[Smiřice]], zámecká kaple Zjevení Páně (1699-17111699–1711), vzor [[Guarino Guarini|Guariniho]] kostel San Lorenzo v [[Turín]]ě – připsáno<ref name="NEČVU" />
* [[Obořiště]], klášterní kostel paulánů (1702-17111702–1711) – připsáno<ref name="NEČVU" />
* Cheb, [[Kostel svaté Kláry (Cheb)|kostel svaté Kláry]] (1703-17111703–1711) – připsáno<ref name="NEČVU" />
* [[Nová Paka]], paulánský kostel P. Marie (1709-17241709–1724) – připisováno<ref name="NEČVU" />
* Vernéřovice u Náchoda, [[Kostel svatého Michaela archanděla (Vernéřovice)|kostel sv.svatého Michala]] (1719-17211719–1721) – nejisté<ref name="NEČVU" />
* Ruprechtice u Náchoda, [[Kostel svatého Jakuba Většího (Ruprechtice)|kostel sv.svatého Jakuba]] (1720-17231720–1723) – nejisté.<ref name="NEČVU" /> Dominantní nepřehlédnutelnou stavbu s velkou pravděpodobností projekčně zpracoval Kryštof Dientzenhofer. Architektonické řešení římsy a mělkých svislých výstupků na zdi má typické rysy prací syna Kiliána Ignáce.
 
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references/>
<ref name="NEČVU">Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Praha, Academia 1995. ISBN 80-200-0536-6</ref>
</references>
 
=== Literatura ===
* {{NK ČR|jn20000710024}}
* {{Citace monografie|příjmení=Kubín|jméno=Antonín|titul=Dinzenhoferové a jejich slavná díla v království Českém : s 26 obrazovými přílohami a současnou podobiznou Kiliána Dinzenhofera|url=http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/63092|vydavatel=Stivín|místo=Praha|rok=1908}}
* {{Citace monografie|příjmení=Horyna |jméno=Mojmír|odkaz na autora = Mojmír Horyna |spoluautoři = a kol.|titul= Dientzenhoferové|vydavatel= AKROPOLISAkropolis |místo=Praha|rok= 1998|isbn= 80-85770-68-7}}
* {{Citace monografie | titul = Osobnosti - Česko : Ottův slovník | vydavatel = Ottovo nakladatelství | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 823 | isbn = 978-80-7360-796-8 | strany = 121}}
* {{Citace monografie | příjmení = Vošahlíková | jméno = Pavla| odkaz na autora = Pavla Vošahlíková | spoluautoři = a kol. | titul = Biografický slovník českých zemí : 12. sešit : D-Die | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2009 | počet stran = 105-215105–215 | isbn = 978-80-7277-415-9 | strany = 204-205}}
 
=== Externí odkazy ===