Wikipedie

Vegetariánství: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎Typy: kor obr. + alt
m st.
Řádek 31:
 
[[Indický subkontinent|Indický]] císař [[Ašóka]] prosazoval ochranu fauny: {{Citát|Bohům milý král Prijadaršin takto praví: když jsem byl pomazán 26 let, zakázal jsem zabíjet tyto druhy zvířat, (totiž): papoušky, špačky, aruna (červený pták), čakraváky, labutě, namdimukly, geláty (druhy vodních ptáků), netopýry, vodní mravence, želvy, bezkosté ryby, védavéjaky, gangapuputaky, samkudžamuchy (?), želvy a dikobrazy, veverky, (velikého) jelena, volně pobíhající býky, havěť v domácnosti (tj. kočky, myši, iguany atd.), nosorožce, šedé holuby, vesnické holuby a všechny čtyřnožce, kteří nejsou k užitku ani k jídlu.
Kozy, ovce ani prasnice březí nebo krmící mladé nesmějí být zabíjeny ani jejich mladé do 6 měsíců. Z kohoutů se nesmějí dělat kapouni. Nebudou páleny slupky (řezanka) s živými tvory. Lesy nebudou vypalovány ani bezdůvodně, ani kvůli mýcení, živý tvor se nemá živit jiným živým tvorem.|''[[Ašókovy edikty]]'', pátý pilíř; český překlad <ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Holub
| jméno = Jiří
Řádek 88:
 
Někdo se sám označuje za „vegetariána“, i&nbsp;když praktikuje [[Částečně bezmasá strava|polovegetariánství]],<ref name="Barr" /><ref name="newsweek.com"> Yabroff, Jennie. [Http://www.newsweek.com/id/228720 "No More Sacred Cows"], "" Newsweek "", 31. prosince 2009.</ref><ref>Gale, Catharine R. et al. [Http://www.edu-lib.us/bmj.com/cgi/content/abstract/bmj.39030.675069.55v1?hrss=1
"IQ in childhood and vegetarianism in adulthood: 1970 British cohort study"] {{Wayback|url=http://www.edu-lib.us/bmj.com/cgi/content/abstract/bmj.39030.675069.55v1?hrss=1 |date=20160304000531 }}, ''British Medial Journal'', 15 prosinec 2006, vol 333, issue 7581, str. 245.</ref>, protože některé slovníkové definice připouštějí u vegetariánství možnost konzumace ryb, případně za zakázané považují pouze maso savců,<ref name="Shorter Oxford" /><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Schmid
| jméno = Rudolf
Řádek 158:
</ref> Špatná vegetariánská strava může vést k&nbsp;[[Hyperhomocysteinémie|hyperhomocysteinémii]] a poruchám [[Krevní destička|krevních destiček]]; toto riziko může být kompenzováno dostatečnou konzumací vitaminu B12 a polynenasycených mastných kyselin.<ref name="noncom"/>
 
Akademie výživy (USA) a Asociace kanadských dietologů uvádějí, že vhodně rozvržená vegetariánská strava je ve všech fázích života člověka „zdravá, nutričně vyvážená a poskytuje zdravotní přínos v&nbsp;prevenci a léčbě některých chorob“.<ref>{{Citace elektronické monografie| url=http://www.eatright.org/about/content.aspx?id=8357| titul=Position of the American Dietetic Association: Vegetarian diets| datum vydání=July 2009| datum přístupu=November 18, 2012| url archivu=https://web.archive.org/web/20121113234055/http://www.eatright.org/About/Content.aspx?id=8357| datum archivace=2012-11-13| nedostupné=ano}}</ref> Rozsáhlé studie prokázaly, že úmrtnost na ischemickou chorobu srdeční byla u&nbsp;vegetariánských mužů o&nbsp;30 % a u&nbsp;vegetariánských žen o&nbsp;20 % nižší, než u&nbsp;nevegetariánů.<ref name="Key">{{Citace periodika |<!--WIRE:nepřevedeno:-->vauthors=Key TJ, Fraser GE, Thorogood M, Appleby PN, Beral V, Reeves G, Burr ML, Chang-Claude J, Frentzel-Beyme R, Kuzma JW, Mann J, McPherson K | titul = Mortality in vegetarians and nonvegetarians: detailed findings from a collaborative analysis of 5 prospective studies | periodikum = The American Journal of Clinical Nutrition | ročník = 70 | číslo = 3 Suppl | strany = 516S–524S | rok = 1999 | pmid = 10479225 | doi = 10.1079/phn19980006| url = http://www.ajcn.org/cgi/content/full/70/3/516S#T7 |<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}</ref> <ref>{{Citace periodika|url=http://news.bbc.co.uk/2/hi/health/4801570.stm |titul= Rejecting meat 'keeps weight low' |periodikum=BBC News|datum vydání=2006-03-14 |datum přístupu=2015-03-31|<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}</ref> Vegetariánská strava znamená nižší množství [[nasycené tuky|nasycených tuků]], [[cholesterol]]u a živočišných bílkovin, a vyšší obsah sacharidů, [[vláknina|vlákniny]], [[hořčík]]u, [[draslík]]u, [[kyselina listová|kyseliny listové]] a [[antioxidant]]ů, jako je [[vitamin]] C a E, a fytochemikálií.<ref>{{Citace periodika | rok = 2003 | titul = Position of the American Dietetic Association and Dietitians of Canada: Vegetarian diets | url = http://www.vrg.org/nutrition/2003_ADA_position_paper.pdf | formát = PDF | periodikum = Journal of the American Dietetic Association | ročník = 103 | číslo = 6| strany = 748–65 | doi = 10.1053/jada.2003.50142 | pmid = 12778049 |<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}</ref><ref name="pmid19321569">{{Citace periodika | autor = Fraser GE | titul = Vegetarian diets: what do we know of their effects on common chronic diseases? | periodikum = The American Journal of Clinical Nutrition | ročník = 89 | číslo = 5 | strany = 1607S–1612S | rok = 2009 | pmid = 19321569 |<!--WIRE:nepřevedeno:--> pmc = 2677008 | doi = 10.3945/ajcn.2009.26736K |<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}</ref>
 
„Vegetariánská strava může splnit požadavky pro léčbu cukrovky a některé výzkumy naznačují, že strava, která je více založena na rostlinném základu, snižuje riziko vzniku cukrovky 2. typu. Míra výskytu cukrovky založená na vlastních hlášeních Adventistů sedmého dne (ASD) byla méně než poloviční oproti běžné populaci, a mezi samotnými ASD měli vegetariáni nižší výskyt cukrovky než nevegetariáni. K&nbsp;možným vysvětlením ochranného účinku vegetariánské stravy patří nižší [[index tělesné hmotnosti]] vegetariánů a vyšší příjem vlákniny, přičemž obě zlepšují citlivost na inzulín.“<ref>{{Citace periodika
Řádek 176:
}}</ref>
 
Vztah mezi vegetariánskou stravou a zdravím kostí zůstává nejasný. Podle některých studií vegetariánský životní styl může být spojen s&nbsp;nedostatkem vitaminu B<sub>12</sub> a nízkou hustotou minerálů v&nbsp;kostech.<ref name="hermann">{{Citace elektronické monografie|url=http://www.fyiliving.com/research/vitamin-b12-linked-to-osteoporosis-and-bone-loss-in-vegetarians/|titul=Vitamin B12 Linked to Osteoporosis and Bone Loss in Vegetarians|datum vydání=April 29, 2011|datum přístupu=November 4, 2011}}</ref> Avšak studie vegetariánské a nevegetariánské dospělé populace na Tchaj-wanu nenalezla mezi oběma skupinami žádný významný rozdíl v&nbsp;hustotě minerálů v&nbsp;kostech.<ref>{{Citace periodika|titul=Bone mineral density of vegetarian and non-vegetarian adults in Taiwan |vydavatel=National Institutes of Health|rok=2008 |pmid=18364334 |ročník=17 |periodikum=Asia Pac J Clin Nutr |strany=101–6 |<!--WIRE:nepřevedeno:-->vauthors=Wang YF, Chiu JS, Chuang MH, Chiu JE, Lin CL |<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}</ref> Další studie, které zkoumaly negativní dopady živočišných bílkovin na zdraví kostí, naznačují, že vegetariáni mohou být méně náchylní k&nbsp;osteoporóze než všežravci, vegetariánské osoby měly větší hustotu minerálů v&nbsp;kostech <ref name="pmid5033736">{{Citace periodika |<!--WIRE:nepřevedeno:-->vauthors=Ellis FR, Holesh S, Ellis JW | titul = Incidence of osteoporosis in vegetarians and omnivores | periodikum = The American Journal of Clinical Nutrition | ročník = 25 | číslo = 6 | strany = 555–8 | rok = 1972 | pmid = 5033736 | doi = | url = |<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}</ref> a zvýšenou tvorbu kostí.<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://www.ars.usda.gov/is/ar/archive/mar03/osteo0303.htm |titul= Boning Up on Osteoporosis|vydavatel=Ars.usda.gov|datum přístupu=2015-03-31}}</ref>
 
Projekt „China-Cornell-Oxford“<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=China-Cornell-Oxford Projekt|url archivu = http://web.archive.org/web/20090223222003/http://www.nutrition.cornell.edu/ChinaProject/|vydavatel=Cornell University|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2012-03-31|datum archivace = 2009-02-23}} </ref>, dvacetiletá studie prováděná společně [[Cornellova univerzita|Cornellovou univerzitou]], [[Oxfordská univerzita|Oxfordskou univerzitou]] a čínskou vládou prokázal vztah mezi konzumací živočišných produktů a různými chronickými onemocněními jako je například [[ischemická choroba srdeční]], [[Diabetes mellitus|cukrovka]] a [[Karcinom prsu|rakovina prsu]], [[Karcinom prostaty|prostaty]] a [[Rakovina střev|střev]].<ref>{{Citace periodika|příjmení=Brody|jméno=Jane E.|url=http://www.nytimes.com/1990/05/08/science/huge-study-of-diet-indicts-fat-and-meat.html|titul=Huge Study Of Diet Indicts Fat And Meat|vydavatel=The New York Times|datum vydání=May 8, 1990|periodikum=The New York Times|jazyk=anglicky}}</ref>
Řádek 196:
| url = https://academic.oup.com/ajcn/article/89/5/1627S/4596952
| datum přístupu = 2018-11-04
}}</ref> Vysoké hladiny vlákniny, [[Kyselina listová|kyseliny listové]], vitaminů C a E, a hořčíku, a nízká spotřeba nasycených tuků jsou považovány za prospěšné aspekty vegetariánské stravy.<ref name="Key2006">{{Citace periodika |<!--WIRE:nepřevedeno:-->vauthors=Key TJ, Appleby PN, Rosell MS | titul = Health effects of vegetarian and vegan diets | periodikum = Proceedings of the Nutrition Society | ročník = 65 | číslo = 1 | strany = 35–41 | rok = 2006 | pmid = 16441942 | doi = 10.1079/PNS2005481 |<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}</ref> <ref name="Davey">{{Citace periodika |<!--WIRE:nepřevedeno:-->vauthors=Davey GK, Spencer EA, Appleby PN, Allen NE, Knox KH, Key TJ | titul = EPIC-Oxford: lifestyle characteristics and nutrient intakes in a cohort of 33 883 meat-eaters and 31 546 non meat-eaters in the UK | periodikum = Public Health Nutrition | ročník = 6 | číslo = 3 | strany = 259–69 | rok = 2003 | pmid = 12740075 | doi = 10.1079/PHN2002430 |<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}</ref> Dobře plánovaná vegetariánská strava poskytuje ve všech fázích života všechny živiny v&nbsp;potravě na stejné úrovni jako mají jedlíci masa.<ref>{{Citace elektronické monografie |url=http://www.betterhealth.vic.gov.au/bhcv2/bhcarticles.nsf/pages/Vegetarian_and_vegan_eating |titul=Vegetarian and vegan eating &#124; Better Health Channel |vydavatel=Betterhealth.vic.gov.au |datum vydání= |datum přístupu=2015-03-31 |url archivu=https://web.archive.org/web/20150402113541/http://www.betterhealth.vic.gov.au/bhcv2/bhcarticles.nsf/pages/Vegetarian_and_vegan_eating |datum archivace=2015-04-02 |nedostupné=ano }}</ref>
 
==== Bílkoviny ====
Příjem bílkovin je ve vegetariánské stravě nižší než při konzumaci masa, ale pro většinu lidí může splnit limit denní potřeby.<ref>{{Citace monografie| příjmení = Peter Emery| jméno = Tom Sanders| titul = Molecular Basis of Human Nutrition| vydavatel = Taylor & Francis Ltd|rok=2002| strany = 32| isbn = 978-0-7484-0753-8}}</ref> Studie na [[Harvardova univerzita|Harvardově univerzitě]], jakož i&nbsp;další klinické studie provedené ve Spojených státech Amerických, Velké Británii, Kanadě, Austrálii, na [[Nový Zéland|Novém Zélandu]] a v&nbsp;různých evropských zemích potvrdily, že vegetariánská strava poskytuje dostatečný příjem bílkovin, pokud je k&nbsp;dispozici a jí se celá paleta nejrůznějších rostlinných zdrojů.<ref>{{Citace monografie| příjmení = Brenda Davis| jméno = Vesanto Melina| titul = The New Becoming Vegetarian| vydavatel = Book Publishing Company|rok=2003| strany = 57–58| isbn = 978-1-57067-144-9}}</ref> Velkými zdroji bílkovin pro vegetariány jsou dýňová semínka, arašídové máslo, konopné semeno, mandle, pistácie, lněná semínka, tofu, ovesné vločky, sojové boby a vlašské ořechy. Bílkoviny jsou složeny z&nbsp;[[Aminokyselina|aminokyselin]] a obecný problém s&nbsp;bílkovinami získaných z&nbsp;rostlinných zdrojů je adekvátní příjem [[Esenciální aminokyselina|esenciálních aminokyselin]], které nemohou být syntetizovány v&nbsp;lidském těle. Zatímco mléčné a vaječné výrobky poskytují komplexní zdroje bílkovin pro [[laktoovovegetariánství|ovo-lakto vegetariány]], významné množství všech osmi druhů esenciálních aminokyselin má jen několik zdrojů rostlin, včetně [[fazol]]í, [[sója|sóji]],<ref name = "snd-sója"> {{Citace elektronické monografie | url = http://nutritiondata.self.com/facts/legumes-and-legume-products/4375/2 | titul = Soybeans, mature seeds, raw | vydavatel = NutritionData.com | datum přístupu = 2012-08-28}} </ref> [[konopí|konopných]] semen, [[Šalvěj hispánská|Chia semínek]]<ref name = "SND-chia"> {{Citace elektronické monografie | url = http://nutritiondata.self.com/facts/nut-and-seed-products/3061/2 | titul = Seeds, chia seeds, dried | vydavatel = NutritionData.com | datum přístupu = 2012-08-28}}</ref>, [[laskavec|laskavce]] <ref name = "SND-Amaranth"> {{Citace elektronické monografie | url = http://nutritiondata.self.com/facts/cereal-grains-and-pasta/5676/2 | titul = Amaranth, uncooked | vydavatel = NutritionData.com | datum přístupu = 2012-08-28}} </ref>, [[pohanka|pohanky]]<ref name = "SND-pohanka"> {{Citace elektronické monografie | url = http://nutritiondata.self.com/facts/cereal-grains-and-pasta/5681/2 | titul = Buckwheat | vydavatel = NutritionData.com | datum přístupu = 2012-08-28}} </ref> [[Tykev obecná|dýňových semen]],<ref name = "SND-dýně"> {{Citace elektronické monografie | url = http://nutritiondata.self.com/facts/nut-and-seed-products/3066/2 | titul = Pumpkin Seeds | vydavatel = NutritionData.com | datum
přístupu = 2013-10-03}} </ref> [[Spirulina|spiruliny]],<ref name = "SND-Spirulina"> {{Citace elektronické monografie | url = http://nutritiondata.self.com/facts/vegetables-and-vegetable-products/2765/2 | titul = Spirulina | vydavatel = NutritionData.com | datum přístupu = 2013-10-03}} </ref> [[pistácie|pistácií]],<ref name = "SND-pistácie"> {{Citace elektronické monografie | url = http: //nutritiondata.self.com/facts/nut-and-seed-products/3135/2 | titul = Pistachio | vydavatel = NutritionData.com | . Datum přístupu = 2013-10-03}} </ref> a [[merlík chilský|merlíku chilského]]<ref name = "SND-quinoa"> {{Citace elektronické monografie | url = http://nutritiondata.self.com/facts/cereal-grains-and-pasta/10352/2 | titul = Quinoa, cooked | vydavatel = NutritionData.com | datum přístupu = 2012-08-28}}</ref>
Nicméně esenciální aminokyseliny mohou být také získány tím, že se jí celá řada doplňkových rostlinných zdrojů, které v&nbsp;kombinaci poskytují všech osm esenciálních aminokyselin (např. [[hnědá rýže]] a fazole nebo [[hummus]] a celozrnná [[pita]], i&nbsp;když kombinovat bílkoviny ve stejném jídle není nutné{{doplňte zdroj}}). Studie z&nbsp;roku 1994 zjistila, že pestrý příjem těchto zdrojů může být dostačující.<ref name="young">{{Citace periodika |<!--WIRE:nepřevedeno:-->vauthors=Young VR, Pellett PL | titul = Plant proteins in relation to human protein and amino acid nutrition | periodikum = Am. J. Clinical Nutrition | ročník = 59 | číslo = 5 Suppl | strany = 1203S–1212S | rok = 1994 | pmid = 8172124 |<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}</ref>
 
==== Železo ====
Vegetariánská strava obsahuje podobné množství železa jako nevegetariánská. Nicméně železo z vegetariánských jídel má nižší biologickou dostupnost než železo z masa a jeho vstřebávání může být brzděno dalšími potravinovými složkami.<ref>{{Citace elektronické monografie |url=http://www.vegsoc.org/page.aspx?pid=782 |titul=Vegetarian Society - Factsheet - Iron |vydavatel=Vegsoc.org |datum vydání=2014-09-22 |datum přístupu=2015-03-31 |url archivu=https://web.archive.org/web/20130429230632/http://www.vegsoc.org/page.aspx?pid=782 |datum archivace=2013-04-29 |nedostupné=ano }}</ref> Podle Vegetariánské výzkumné skupiny je konzumace potravin, které obsahují vitamin C, jako jsou například citrusových plodů nebo šťáv, rajčat nebo brokolice, dobrým způsobem, jak zvýšit množství železa vstřebávaného při jídle.<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://www.vrg.org/nutshell/nutshell.htm#iron |titul=Vegetarianism in a Nutshell |vydavatel=Vrg.org |datum vydání= |datum přístupu=2015-03-31}}</ref> Vegetariánská strava bohatá na železo zahrnuje černé fazole, [[kešu]], konopná semena, [[fazol]]e, [[Brokolice|brokolici]], [[Čočka (rostlina)|čočku]], ovesné vločky, [[Rozinka|rozinky]], [[špenát]], [[hlávkové zelí]], salát, hrách černé oči, [[Sója|sóju]], řada snídaňových obilovin, slunečnicová semena, [[Cizrna beraní|cizrnu]], rajčatovou šťávu, [[tempeh]], [[Melasa|melasu]], [[Mateřídouška|tymián]] a celozrnný chléb.<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://goveg.com/essential_nutrients.asp#iron |titul=// Health Issues // Optimal Vegan Nutrition |vydavatel=Goveg.com |datum přístupu=2009-08-09}}</ref> Související veganská strava může mít často vyšší obsah železa než vegetariánská strava, protože mléčné výrobky mají nízký obsah železa.<ref name="Davey"/> Ukládání železa má často tendenci být nižší u&nbsp;vegetariánů než nevegetariánů a několik malých studií hlásí velmi vysokou míru nedostatku železa (až u&nbsp;40 %, <ref>{{Citace periodika |<!--WIRE:nepřevedeno:-->vauthors=Waldmann A, Koschizke JW, Leitzmann C, Hahn A | titul = Dietary Iron Intake and Iron Status of German Female Vegans: Results of the German Vegan Study | periodikum = Ann Nutr Metab | ročník = 48 | číslo = 2 | strany = 103–108 | rok = 2004 | pmid = 14988640 | doi = 10.1159/000077045 |<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}</ref> a u&nbsp;58 % <ref>{{Citace periodika |<!--WIRE:nepřevedeno:-->vauthors=Krajcovicová-Kudlácková M, Simoncic R, Béderová A, Grancicová E, Magálová T | titul = Influence of vegetarian and mixed nutrition on selected haematological and biochemical parameters in children | periodikum = Nahrung | ročník = 41 | číslo = 5 | strany = 311–14 | rok = 1997 | pmid = 9399258 | doi = 10.1002/food.19970410513 |<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}</ref> z&nbsp;příslušné vegetariánské či veganské skupiny). Nicméně Americká dietetická asociace uvádí, že nedostatek železa není častější u&nbsp;vegetariánů než nevegetariánů (dospělí muži mají jen zřídka nedostatek železa); nedostatkem železa způsobená [[chudokrevnost]] je vzácná bez ohledu na stravu.<ref>{{Citace periodika |<!--WIRE:nepřevedeno:-->vauthors=Craig WJ, Mangels AR | titul = Position of the American Dietetic Association: vegetarian diets | periodikum = Journal of the American Dietetic Association | ročník = 109 | číslo = 7 | strany = 1266–82 | rok = 2009 | pmid = 19562864 | doi = 10.1016/j.jada.2009.05.027 |<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}</ref>
 
==== Vitamin B<sub>12</sub> ====
Řádek 217:
Při správně naplánované stravě mají vegetariáni a vegani podobný příjem [[vápník]]u jako u&nbsp;nevegetariáni.<ref name="Academy of Nutrition and Dietetics">{{Citace elektronické monografie|titul=Meeting Calcium Recommendations on a Vegan Diet|url=http://vegetariannutrition.net/docs/Calcium-Vegetarian-Nutrition.pdf|vydavatel=Academy of Nutrition and Dietetics|datum přístupu=2014-04-29}}</ref> Laktoovo vegetariáni, kteří jedí mléčné výrobky, mohou získat vápník z&nbsp;mléčných zdrojů jako je mléko, jogurt a sýry.<ref name="Calcium Fact Sheet">{{Citace elektronické monografie|titul=Calcium Fact Sheet|url=http://ods.od.nih.gov/factsheets/Calcium-HealthProfessional|datum přístupu=2014-04-29}}</ref>
 
Mléka rostlinného původu, které jsou obohacená vápníkem, jako je sojové a mandlové mléko, mohou přispět významným množstvím vápníku v&nbsp;potravě.<ref name="Mangels">{{Citace elektronické monografie|příjmení=Mangels|jméno=Reed|titul=Calcium in the Vegan Diet|url=http://www.vrg.org/nutrition/calcium.php|datum přístupu=2014-04-29}}</ref> Bylo také zjištěno, že vápník obsažený v&nbsp;[[Brokolice|brokolici]], [[Čínské zelí|čínském zelí]] a v&nbsp;kapustě je v&nbsp;těle dobře absorbován.<ref name="Academy of Nutrition and Dietetics"/><ref name="Calcium Fact Sheet"/><ref name="Overview of Calcium">{{Citace periodika|autor=National Institutes of Health|titul=Overview of Calcium|url=http://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK56060/?report=reader|datum přístupu=29 April 2014|<!--WIRE:doplněno:-->periodikum=Dietary Reference Intakes for Calcium and Vitamin D|<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}</ref> I&nbsp;když je obsah vápníku v&nbsp;jedné porci nižší v&nbsp;těchto druzích zeleniny než ve sklenici mléka, vstřebávání vápníku do těla je vyšší.<ref name="Calcium Fact Sheet"/> <ref name="Overview of Calcium"/> Mezi ostatní potraviny, které obsahují vápník, patří tofu, melasa, [[vodnice]], hořčice, sojové boby, tempeh, mandle, [[ibiškovec jedlý]] (okra), sušené fíky, a [[Tahina|tahini]].<ref name="Academy of Nutrition and Dietetics"/> <ref name="Mangels"/> I&nbsp;když vápník lze nalézt ve [[špenát]]u, mangoldu, fazolích a listech červené řepy, tak ty obecně nejsou považovány za dobrý zdroj vápníku, protože se tam váže na kyselinu šťavelovou a je špatně vstřebáván do těla.<ref name="Calcium Fact Sheet"/> [[Kyselina fytová]], která se nachází v&nbsp;ořeších, semenech a fazolích, může také ovlivnit úroveň vstřebávání vápníku.<ref name="Calcium Fact Sheet"/> Podívejte se na informace ''National Institutes of Health Office of Dietary Supplements'' na potřebu vápníku pro různé věkové kategorie, <ref name="Calcium Fact Sheet"/>dále na informace Vegetariánské výzkumné skupiny<ref name="Mangels"/> a výživového soupis vápníku Akademie výživy a diety <ref name="Academy of Nutrition and Dietetics"/> pro další specifika o&nbsp;tom, jak získat dostatečný příjem vápníku při vegetariánské nebo veganské stravě.
 
==== Vitamin D ====
{{Podrobně|Vitamin D}}
 
Potřebu vitaminu D lze dosáhnout prostřednictvím tvorby ve vlastním těle při dostatečném a rozumném vystavení ultrafialovému záření ze slunečního světla.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Vitamin D is Synthesized From Cholesterol and Found in Cholesterol-Rich Foods|url=http://www.cholesterol-and-health.com/Vitamin-D.html|vydavatel=Cholesterol and Health|datum přístupu=2016-08-12|url archivu=https://web.archive.org/web/20160817204329/http://www.cholesterol-and-health.com/Vitamin-D.html|datum archivace=2016-08-17|nedostupné=ano}}</ref> <ref>{{Citace periodika |<!--WIRE:nepřevedeno:-->vauthors=Crissey SD, Ange KD, Jacobsen KL, Slifka KA, Bowen PE, Stacewicz-Sapuntzakis M, Langman CB, Sadler W, Kahn S, Ward A | titul = Serum concentrations of lipids, vitamin D metabolites, retinol, retinyl esters, tocopherols and selected carotenoids in twelve captive wild felid species at four zoos | periodikum = The Journal of Nutrition | ročník = 133 | číslo = 1 | strany = 160–6 | rok = 2003 | pmid = 12514284 |<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}</ref> Výrobky obsahující mléko, [[Sojové mléko|sójové mléko]] a obilné zrna mohou být ochuceny tak, že slouží jako zdroj vitamínu D.<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://dietary-supplements.info.nih.gov/factsheets/vitamind.asp|titul=Dietary Supplement Fact Sheet: Vitamin D|vydavatel=National Institutes of Health|datum přístupu=2007-09-10|url archivu=https://www.webcitation.org/5Rl5u0LB5?url=http://dietary-supplements.info.nih.gov/factsheets/vitamind.asp|datum archivace=2007-09-10|nedostupné=ano}}</ref> Pro ty, kteří nejsou vystaveni adekvátní expozici slunečnímu záření nebo zdrojům potravy, může být nezbytný dodatečný přísun vitamin D.
 
==== Vitamin D<sub>2</sub> ====
* [[Rostliny]]
** [[Tolice vojtěška|Vojtěška]] (''Medicago sativa subsp sativa''), výhonky: 4,8 μg (192 IU) vitamínu D<sub>2,</sub> 0,1 ug (4 IU) vitaminu D<sub>3</sub> <ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://sun.ars-grin.gov:8080/npgspub/xsql/duke/plantdisp.xsql?taxon=606|titul=Dr. Duke's Phytochemical and Ethnobotanical Databases|vydavatel=Sun.ars-grin.gov|datum přístupu=2015-03-31|url archivu=https://web.archive.org/web/20151016051622/http://sun.ars-grin.gov:8080/npgspub/xsql/duke/plantdisp.xsql?taxon=606|datum archivace=2015-10-16|nedostupné=ano}}</ref>
* [[Houby]], dle výživové databáze USDA:<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://www.nal.usda.gov/fnic/foodcomp/search/index.html |titul=USDA nutrient database&nbsp;– ''use the keyword 'portabella' and then click submit''}}</ref>
** Houby, kloboučky, vystavené ultrafialovému světlu, syrové: vitamin D<sub>2:</sub> 11,2 μg (446 IU)
Řádek 238:
 
=== Dlouhověkost ===
[[Metaanalýza]] z&nbsp;roku 1999 kombinovala údaje z&nbsp;pěti studií ze západních zemí.<ref name="AJCN metastudy">{{Citace periodika |<!--WIRE:nepřevedeno:-->vauthors=Key TJ, Fraser GE, Thorogood M, Appleby PN, Beral V, Reeves G, Burr ML, Chang-Claude J, Frentzel-Beyme R, Kuzma JW, Mann J, McPherson K | titul = Mortality in vegetarians and non-vegetarians: detailed findings from a collaborative analysis of 5 prospective studies | periodikum = American Journal of Clinical Nutrition | ročník = 70 | číslo = 3 | strany = 516S–524S | datum vydání = September 1999 | pmid = 10479225 | url = http://www.ajcn.org/cgi/content/full/70/3/516S | datum přístupu = October 30, 2009 | doi=10.1079/phn19980006|<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}</ref> Metaanalýza publikovala poměry úmrtnosti, kde nižší čísla ukazují méně úmrtí, a to: pro jedlíky ryb 0,82, pro vegetariány 0,84 a příležitostné masožravce (kteří jedí maso méně než jednou týdně) 0,84. Pravidelní konzumenti masa měli úroveň úmrtnosti 1,0, přičemž údaj pro [[Veganství|vegany]] byl velmi nejistý (kdekoliv mezi 0,7 a 1,44) v&nbsp;důsledku příliš mála datových bodů. Studie uveřejnila počty úmrtí v&nbsp;každé kategorii a očekávané úrovně chyb pro každý poměr a také úpravy provedené na datech. Nicméně „nižší úmrtnost byla způsobena do značné míry relativně nízkou mírou rozšíření (prevalencí) kouření v&nbsp;těchto [vegetariánských] kohortách“. Z&nbsp;hlavních příčin studovaných úmrtí pouze jediný rozdíl v&nbsp;míře úmrtnosti byl přičítán k&nbsp;rozdílům ve stravování, jako závěr se uvádí: „... vegetariáni měli o&nbsp;24 % nižší úmrtnost na ischemickou chorobu srdeční než nevegetariáni, nebyla ale prokázána souvislost vegetariánské stravy s&nbsp;dalšími hlavními příčinami úmrtí.“ <ref name="AJCN metastudy"/>
 
Ve zprávě ''Úmrtnost britských vegetariánů'' <ref name="AJCN British study">{{Citace periodika |<!--WIRE:nepřevedeno:-->vauthors=Key TJ, Appleby PN, Davey GK, Allen NE, Spencer EA, Travis RC | titul = Mortality in British vegetarians: review and preliminary results from EPIC-Oxford | periodikum = The American Journal of Clinical Nutrition | ročník = 78 | číslo = 3 Suppl | strany = 533S–538S | rok = 2003 | pmid = 12936946 |<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}</ref> je nastíněn podobný závěr:
:„Britští vegetariáni mají nižší úmrtnost ve srovnání s&nbsp;běžnou populací. Jejich úmrtnost je podobná jako u&nbsp;srovnatelných nevegetariánů, což naznačuje, že velká část této výhody může být přičítáno nestravovacím faktorům životního stylu, jako je například nízké rozšíření kouření a obecně vysoce sociálně-ekonomický status, nebo těm aspektům stravy, které nesouvisí s&nbsp;omezením konzumace masa a ryb.“ <ref>{{Citace periodika |<!--WIRE:nepřevedeno:-->vauthors=Appleby PN, Key TJ, Thorogood M, Burr ML, Mann J | titul = Mortality in British vegetarians | periodikum = Public health nutrition | ročník = 5 | číslo = 1 | strany = 29–36 | rok = 2002 | pmid = 12001975 | doi = 10.1079/PHN2001248 |<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}</ref>
 
Adventistická zdravotnická studie je probíhající výzkum, který dokumentuje [[Střední délka života|délku života]] u&nbsp;[[Adventisté sedmého dne|Adventistů sedmého dne]]. Je to jediná studie mezi ostatními s&nbsp;podobnou metodikou, která měla pozitivní indikaci k&nbsp;vegetariánství. Vědci zjistili, že kombinace různých životních stylů by mohla ovlivnit délku života až o&nbsp;10 let. Mezi volbami životního stylu se odhaduje, že vegetariánský strava přináší navíc 1 a půl let až 2 roky života. Výzkumníci došli k&nbsp;závěru, že „délka života kalifornských adventistických mužů a žen je vyšší než u&nbsp;jakékoliv jiné dobře popsané přirozené populace“ na úrovni 78,5 let u&nbsp;mužů a 82,3 let u&nbsp;žen. Střední délka života kalifornských Adventistů přeživší 30 let byla 83,3 let u&nbsp;mužů a 85,7 let u&nbsp;žen.<ref>Loma Linda University Adventist Health Sciences Center, ''[http://www.llu.edu/pages/news/today/july2601/llu.html New Adventist Health Study research noted in Archives of Internal Medicine]'', Loma Linda University, 26. července 2001. Citováno 9.1.2010.</ref>
 
Zdravotní studie Adventistů sedmého dne byla opět začleněna do metastudie s&nbsp;názvem „Prodlužuje nízká spotřeba masa střední délku života lidí“ publikovaná v&nbsp;časopise '' American Journal of Clinical Nutrition'', podle něhož malé jedení masa (méně než jednou týdně) a další volby životního stylu výrazně zvyšují průměrnou délku života ve srovnání se skupinou s&nbsp;vysokým příjmem masa. Studie dospěla k&nbsp;závěru, že „Poznatky z&nbsp;jedné kohorty zdravých dospělých zvyšuje možnost, že dlouhodobé (≥ 2 desetiletí) dodržování vegetariánské stravy může dále vyvolávat významný 3,6letý nárůst střední délky života.“ Studie však také dospěla k&nbsp;závěru, že: „Některé rozdíly ve výhodě pro přežití u&nbsp;vegetariánů mohou byli kvůli výrazným rozdílům mezi studiemi v&nbsp;úpravě pro zkreslující jevy, definici vegetariána, chyby měření, rozložení věku, efektu zdravých dobrovolníků a příjmu specifických potravin rostlinného původu ze strany vegetariánů. “ Dále uvádí, že: „To vyvolává možnost, že málo masa, vysoce rostlinná strava může být skutečnou příčinnou ochranného faktoru spíše než jednoduše vyloučení masa ze stravy.“ V&nbsp;nedávném přehledu studií týkajících se vztahu stravovacích návyků s&nbsp;nízkým obsahem masa ke všem příčinám úmrtnosti, autor studie Singh poznamenal, že „5 z&nbsp;5 studií ukázaly, že u&nbsp;dospělých, kteří jedli málo masa a vysoce rostlinnou stravu, došlo v&nbsp;úmrtnosti k&nbsp;významnému nebo málo významnému snížení rizika ve srovnání s&nbsp;ostatními vzory příjmu potravy.“ <ref>{{Citace periodika |<!--WIRE:nepřevedeno:-->vauthors=Singh PN, Sabaté J, Fraser GE | titul = Does low meat consumption increase life expectancy in humans | periodikum = Am J Clin Nutr | ročník = 78 | číslo = 3 | strany = 526S–532S | rok = 2003 | pmid = 12936945 | url = http://ajcn.nutrition.org/content/78/3/526S.long | datum přístupu = 28 September 2012 |<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}</ref>
 
Statistické studie, které například porovnávaly [[Střední délka života|průměrné délky života]] v&nbsp;regionálních oblastech a místní stravu v&nbsp;Evropě, také zjistily, že střední délka života je výrazně vyšší v&nbsp;jižní Francii, kde je rozšířená [[středomořská strava]] s&nbsp;málem masa a bohatá na rostliny, než v&nbsp;severní Francii, kde je častější strava s&nbsp;vysokým podílem masa.<ref>{{Citace periodika |<!--WIRE:nepřevedeno:-->vauthors=Trichopoulou A, Orfanos P, Norat T, Bueno-de-Mesquita B, Ocké MC, Peeters PH, van der Schouw YT, Boeing H, Hoffmann K, Boffetta P, Nagel G, Masala G, Krogh V, Panico S, Tumino R, Vineis P, Bamia C, Naska A, Benetou V, Ferrari P, Slimani N, Pera G, Martinez-Garcia C, Navarro C, Rodriguez-Barranco M, Dorronsoro M, Spencer EA, Key TJ, Bingham S, Khaw KT, Kesse E, Clavel-Chapelon F, Boutron-Ruault MC, Berglund G, Wirfalt E, Hallmans G, Johansson I, Tjonneland A, Olsen A, Overvad K, Hundborg HH, Riboli E, Trichopoulos D | titul = Modified Mediterranean diet and survival: EPIC-elderly prospective cohort study | periodikum = BMJ | ročník = 330 | číslo = 7498 | strany = 991 | rok = 2005 | pmid = 15820966 |<!--WIRE:nepřevedeno:--> pmc = 557144 | doi = 10.1136/bmj.38415.644155.8F |<!--WIRE:nepřevedeno:--> laysummary = http://www.sciencedaily.com/releases/2005/04/050425111008.htm |<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}</ref>
Řádek 257:
 
=== Fyziologie ===
Lidé jsou všežravci, schopní konzumovat širokou škálu rostlinných a živočišných materiálů.<ref>{{Citace periodika | autor = Haenel H | titul = Phylogenesis and nutrition | periodikum = Nahrung | ročník = 33 | číslo = 9 | strany = 867–87 | rok = 1989 | pmid = 2697806 |<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}</ref> <ref>{{Citace monografie|sestavitel=Peter S. Ungar|rok=2007|autor=Cordain, Loren|titul=Evolution of the human diet: the known, the unknown and the unknowable|kapitola=Implications of Plio-pleistocene diets for modern humans|<!--WIRE:nepřevedeno:-->quote="Since the evolutionary split between [[hominini]]s and [[pongid]]s approximately 7 million years ago, the available evidence shows that all species of hominins ate an omnivorous diet composed of minimally processed, wild-plant, and animal foods.|strany=264–5}}</ref> Existují domněnky, že ranní [[Hominidi|hominidé]] se vyvinuli do pojídačů masa v&nbsp;důsledku velkých klimatických změn, které trvaly v&nbsp;době před třemi až čtyřmi miliony let, kdy pralesy a džungle vyschly a staly se otevřenými pastvinami, což otevřelo příležitosti k&nbsp;lovu a mrchožroutství.<ref name="milton"> Milton, Katharine, ""A&nbsp;hypothesis to explain the role of meat-eating in human evolution", Evolutionary Anthropology: Issues, News, and Reviews Volume 8, Issue 1, 1999, stránky: 11-21</ref> <ref>{{Citace elektronické monografie |url=http://www.abc.net.au/dimensions/dimensions_health/Transcripts/s792589.htm |titul=ABC |vydavatel=ABC |datum vydání=2003-02-25 |datum přístupu=2009-08-09 |url archivu=https://web.archive.org/web/20080609122817/http://www.abc.net.au/dimensions/dimensions_health/Transcripts/s792589.htm |datum archivace=2008-06-09 |nedostupné=ano }}</ref>
 
=== Poruchy příjmu potravy ===
Řádek 330:
Neexistuje žádné specifické učení o&nbsp;stravování v&nbsp;tradičním křesťanství, kromě toho, že nic není zakázáno z&nbsp;náboženských principů. Jedení masa není ani podporováno ani od něj není odrazováno. Křesťané se vždy mohli svobodně rozhodnout, co budou jíst; avšak uvnitř křesťanství existují skupiny, které z&nbsp;různých důvodů praktikují zvláštní stravovací omezení.<ref name="Vatican">{{Citace elektronické monografie|titul=Code of Canon Law|vydavatel=vatican.va|datum přístupu=July 28, 2013|url=http://www.vatican.va/archive/ENG1104/_P4O.HTM#37}}</ref>
 
Časná křesťanská sekta známá jako [[ebionité]] je považována za vegetariány. Zachované fragmenty z&nbsp;jejich evangelia ukazují jejich víru, že – jako Kristus je velikonoční oběti a pojídání velikonočního beránka již není potřeba – tak vegetariánská strava může být (a nebo měla by být) dodržována. Nicméně ortodoxní křesťanství nepřijímá jejich učení jako autentické. Ve skutečnosti jejich konkrétní příkaz k&nbsp;přísnému vegetariánství byl uváděn jako jeden z&nbsp;„omylů“ ebionitů.<ref>Epiphanius, ''Panarion'', 30.22.4</ref> <ref>Isidore Seville, ''Etymologie'', VIII.v.36</ref>
 
Mnohem později se vegetariánské stravy držela Biblická křesťanská církev založena v&nbsp;roce 1809 reverendem Williamem Cowherdem.<ref name="desc">{{Citace elektronické monografie|url=http://www.ivu.org/history/thesis/bible-christian.html|titul=The Bible Christian Church|vydavatel=International Vegetarian Union}}</ref> Cowherd byl jedním z&nbsp;filozofických předchůdců Vegetariánské společnosti.<ref name="history">{{Citace elektronické monografie|url=http://www.vegsoc.org/page.aspx?pid=827|titul=History of Vegetarianism – Early Ideas|vydavatel=The Vegetarian Society|datum přístupu=2008-07-08|url archivu=https://web.archive.org/web/20120716205137/http://www.vegsoc.org/page.aspx?pid=827|datum archivace=2012-07-16|nedostupné=ano}} ; Gregory, James (2007) ''Z&nbsp;Victorians a vegetariány.'' London: IB Tauris pp 30-35..</ref> Povzbuzoval členy zdržet se jedení masa jako formy [[střídmost]]i.<ref name="oxford">{{Citace elektronické monografie|url=http://www.oxforddnb.com/index/101006496/|titul=William Cowherd (brief information)|vydavatel=Oxford Dictionary of National Biography|datum přístupu=2008-07-08}}</ref>
 
[[Adventisté sedmého dne]] (ASD) jsou vyzýváni, aby se zapojili do zdravých stravovacích praktik a ovolaktovegetariánská strava je doporučovány Výživovou radou Generální konference adventistů sedmého dne (GCNC). Sponzorují a podílí se na mnoha vědeckých studiích zkoumajících vliv stravovacích rozhodnutí na výsledcích zdravotní péče.<ref name="sdada1">{{Citace elektronické monografie |url=http://www.sdada.org/position.htm |titul=Position Statement on Vegetarian Diet |vydavatel=Sdada.org |datum přístupu=2012-09-12 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120529062331/http://sdada.org/position.htm |datum archivace=2012-05-29 |nedostupné=ano }}</ref> GCNC si navíc upravila potravinovou pyramidu Ministerstva zemědělství USA pro svůj vegetariánský stravovací přístup.<ref name="sdada1"/> <ref>[http://www.sdada.org/Pyramid-Vegetarian-01.jpg ] {{wayback|url=http://www.sdada.org/Pyramid-Vegetarian-01.jpg |date=20130513033958 }}</ref> Nicméně jediné druhy masa konkrétně odsuzované ve zdravotní zprávě ASD je nečisté maso a to, které je zakázáno v&nbsp;Písmu.<ref>{{Citace elektronické monografie |url=http://www.sdada.org/sdahealth.htm |titul=The Seventh-day Adventist Health Message |vydavatel=Sdada.org |datum přístupu=2012-11-28 |url archivu=https://web.archive.org/web/20130513031730/http://www.sdada.org/sdahealth.htm |datum archivace=2013-05-13 |nedostupné=ano }}</ref>
 
Některé řeholní řády dodržují vegetariánskou stravu a členové [[Pravoslaví|pravoslavné církve]] jedí během půstů veganskou stravu.<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://www.orthodoxinfo.com/praxis/pr_fasting.aspx |titul=Living an Orthodox Life: Fasting |vydavatel=Orthodoxinfo.com |datum vydání=1997-05-27 |datum přístupu=2010-02-03}}</ref> Existuje také silný vztah mezi [[Kvakeři|Kvakery]] a vegetariánstvím sahající přinejmenším do 18. století. Tento vztah zesílil během 19. století apolečně s&nbsp;rostoucími obavami kvakerů v&nbsp;souvislosti s&nbsp;konzumací alkoholu, antivivisekci a sociální čistotou. Spojení mezi tradici kvakerů a vegetariánstvím se nicméně stalo nejvýznamnější se založením Přátelské vegetariánské společnosti v&nbsp;roce 1902 za účelem, „aby rozšířila svůj příznivější způsob života mezi Společnosti přátel“.<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://www.ivu.org/history/thesis/quakers.html |titul=The Great War and the Interwar Period |vydavatel=ivu.org |datum přístupu=August 14, 2009}}</ref>
Řádek 342:
=== Hinduismus ===
[[Soubor:Vegetable Shop in Meppadi.jpg|náhled|200px|Zeleninový obchod v&nbsp;Meppadi]]
Ačkoli v&nbsp;[[Hinduismus|hinduismu]] neexistuje žádné přísné pravidlo o&nbsp;tom, co konzumovat a co ne, jeho různé cesty dodržují vegetariánství jako ideál ovlivněný džinismem. Některé důvody jsou: princip nenásilí ([[ahinsá]]) aplikovány na zvířata; <ref>Tähtinen, Unto: ''Ahimsa. Non-Violence in Indian Tradition'', Londýn 1976, str. 107-109.</ref> záměr nabídnout božstvu pouze „čisté“ (vegetariánské) potraviny a pak je přijmout zpět jako [[prasád]]; a přesvědčení, že sattvická strava je prospěšná pro zdravé tělo a mysl a že nevegetariánská strava se nedoporučuje pro lepší mysl a duchovní rozvoj. Jiné důvody mohou být nedostatek dostupnosti masa a panovníky vynucené diety.
 
Stravovací návyky hinduistů se však liší v&nbsp;závislosti na jejich komunitě, umístění, zvycích a měnících se tradicích. Historicky a v&nbsp;současné době jsou hinduisté, kteří jedí maso ze zvířat zabitých rychle ([[jhatka]]),<ref>{{Citace elektronické monografie |url=http://www.hinduonnet.com/seta/2004/10/21/stories/2004102100111600.htm |titul=The Hindu : Sci Tech / Speaking Of Science : Changes in the Indian menu over the ages |vydavatel=Hinduonnet.com |datum vydání=October 21, 2004 |datum přístupu=February 3, 2010 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100826122930/http://www.hinduonnet.com/seta/2004/10/21/stories/2004102100111600.htm |datum archivace=2010-08-26 |nedostupné=ano }}</ref> zatímco někteří hinduisté věří, že kráva je posvátné zvíře, jehož porážka na maso je zakázána. V&nbsp;závislosti na regionu se tato víra liší.<ref>{{Citace periodika|titul=The states where cow slaughter is legal in India|url=http://indianexpress.com/article/explained/explained-no-beef-nation/|periodikum=The Indian Express|datum vydání=8 October 2015|<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}</ref>
Řádek 357:
=== Džinismus ===
[[Soubor:Jain Vegetarianism Illustration.jpg|náhled|Potravinová pyramida džinistů na základě úrovně ahimsa (nenásilí).]]
Stoupenci [[Džinismus|džinismu]] věří, že všechny živé organismy, včetně mikroorganismů, jsou živé a mají duši a mají jeden nebo více z&nbsp;celkových pěti smyslů a jdou do krajnosti v&nbsp;tom, aby se minimalizovala újma jakémukoliv živému organismu. Nejvíce džinistů jsou laktovegetariáni, ale více oddaní džinisté nejedí kořenovou zeleninu, protože věří, že kořenová zelenina obsahuje mnohem více mikroorganismů ve srovnání s&nbsp;jinou zeleninou, a tím, že ji jedí, je nevyhnutelné násilí na těchto mikroorganismech. Takže se zaměřují na jedení fazolí a ovoce, jejichž pěstování nezahrnuje zabíjení mnoha mikroorganismů. Nejsou povoleny produkty získané z&nbsp;mrtvých zvířat, protože když živá bytost zemře, mnoho mikroorganismů (označovaných jako rozkladači) se bude rozmnožovat v procesu rozkladu a pojídání mrtvoly, a je tak nevyhnutelné násilí na rozkladačích při pojídání mrtvého těla. Džinističtí mniši obvykle dodržují mnoho půstů, a když se přes duchovní sily dozvědí, že jejich život bude již velmi krátký, začnou půst až do smrti.<ref>[http://www.jainstudy.org/JSC6.02-Vegetarianism.htm "Vegetarianism Good For The Self And Good For The Environment"] {{Wayback|url=http://www.jainstudy.org/JSC6.02-Vegetarianism.htm |date=20160101203447 }} The Jain Study Circle</ref> <ref>[http://www.vsc.org/spiritual.htm Spiritual Traditions and Vegetarianism"] at the Vegetarian Society of Colorado website. {{wayback|url=http://www.vsc.org/spiritual.htm |date=20140301215408 }}</ref> Někteří obzvláště oddaní jedinci jsou [[Frutariánství|frutariáni]].<ref>Matthews, Warren: ''World Religions'', 4th edition, Belmont: Thomson/Wadsworth 2005, p. 180. ISBN 0-534-52762-0</ref> Med je zakázán, protože med je včelami natrávený nektar<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://www.vegetus.org/honey/honey.htm|titul=Why honey is not vegan|autor=Noah Lewis|datum vydání=|titul=vegetus.org|datum přístupu=December 30, 2015}}</ref> a může také obsahovat vejce, výkaly a mrtvé včely. Některé džinisté nejedí části rostlin, které rostou pod zemí, jako jsou kořeny a bulvy, protože při vytahování rostlin nahoru, mohou být zabita malá zvířata.<ref>[http://www.jainuniversity.org/jainism.aspx ] {{wayback|url=http://www.jainuniversity.org/jainism.aspx |date=20131002010300 }}</ref>
 
=== Judaismus ===
Řádek 363:
I&nbsp;když to není nutné (požadováno je podle některých tradic pouze při speciálních svátcích [Pessach, Sukot a Šavuot], ale ne o&nbsp;šabatu [pátek], kdy je vyžadován jen chléb a víno/hroznové šťávy), ani není Židům zakázáno jíst maso, celá řada středověkých [[Rabín|rabínů]] (např. [[Josef Albo]] a Izák Arama) si vážilo vegetariánství jako morálního ideálu, a to nejen z&nbsp;důvodu obavy o&nbsp;blaho zvířat, ale proto, že porážení zvířat může provádět fyzická osoba, která konáním takových činů rozvíjí své negativní charakterové vlastnosti. Jeden z&nbsp;moderních vědců, který byl ve zastánce vegetariánství, byl rabín [[Abraham Isaac Kook]] vrchní rabín [[Britský mandát Palestina|britské mandátní Palestiny]]. V&nbsp;svých spisech rabín Kook mluví o&nbsp;vegetariánství jako ideálu a poukazuje na skutečnost, že Adam neměl vzít maso z&nbsp;těla zvířat, neboť všichni lidé a zvířata měla původně Bohem přikázána jíst pouze rostliny.<ref name="kook">{{Citace periodika|příjmení=Kook|jméno=Avraham Yitzhak|rok=1961|titul=A Vision of Vegetarianism and Peace|trans_title=|periodikum=|ročník=|-WIRE:nepřevedeno:-->series=|číslo=|strany=|-WIRE:nepřevedeno:-->at=|kapitola=|místo=|vydavatel=|-WIRE:nepřevedeno:-->editor1-first=David|-WIRE:nepřevedeno:-->editor1-last=Cohen|-WIRE:nepřevedeno:-->editor1-link=David Cohen (rabbi)|jazyk=|-WIRE:nepřevedeno:-->arxiv=|id=|isbn=|-WIRE:nepřevedeno:-->issn=|-WIRE:nepřevedeno:-->oclc=|pmid=|-WIRE:nepřevedeno:-->pmc=|-WIRE:nepřevedeno:-->bibcode=|doi=|datum přístupu=|url=http://jewishveg.com/AVisionofVegetarianismandPeace.pdf|url archivu=https://web.archive.org/web/20131015020644/http://jewishveg.com/AVisionofVegetarianismandPeace.pdf|datum archivace=2013-10-15|-WIRE:nepřevedeno:-->laysource=|-WIRE:nepřevedeno:-->laysummary=|-WIRE:nepřevedeno:-->laydate=|-WIRE:nepřevedeno:-->quote=|ref=|-WIRE:nepřevedeno:-->separator=|-WIRE:nepřevedeno:-->postscript=|nedostupné=ano}}</ref> V&nbsp;souvislostech rabín Kook vegetariánství označuje za eschatologický ideál, ke kterému by se lidé měli vrátit. Nicméně on osobně se zdržel jedení masa s&nbsp;výjimkou v&nbsp;sobotu a o&nbsp;festivalech a jeden z&nbsp;jeho hlavních učedníků, rabín David Cohen, známý jako „nazarejský“ z&nbsp;Jeruzaléma, byl oddaný vegetarián. Několik dalších členů okruhu rabína Kooka bylo také vegetariáni.
 
Podle některých [[Kabala|kabalistů]] pouze mystikovi, který je schopen vnímat a povýšit reinkarnovanou lidskou duši a „božské jiskry“, je povoleno konzumovat maso, i&nbsp;když jíst maso zvířete by mohlo ještě způsobit duchovní škody na duši. Řada ortodoxních židovských vegetariánských skupin a aktivistů podporuje tyto myšlenky a věří, že [[Halacha|halachické]] povolení pojídat maso je dočasná shovívavost pro ty, kteří nejsou hotovi přijmout vegetariánskou stravu.<ref>{{Citace elektronické monografie |url=http://www.jewishveg.com/torah.html |titul=Judaism & Vegetarianism |vydavatel=Jewishveg.com |datum přístupu=August 9, 2009 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090902154013/http://www.jewishveg.com/torah.html |datum archivace=2009-09-02 |nedostupné=ano }}</ref> <ref>{{Citace elektronické monografie |url=http://www.europeanvegetarian.org/evu/english/news/news974/jewish.html |titul=ERRP &#124; Expired Registration Recovery Policy |vydavatel=Europeanvegetarian.org |datum vydání= |datum přístupu=2015-03-31 |url archivu=https://web.archive.org/web/20151016051622/http://www.europeanvegetarian.org/evu/english/news/news974/jewish.html |datum archivace=2015-10-16 |nedostupné=ano }}</ref> Židovský zákon také přikazuje lidem, aby rituálně poráželi zvířata, která zabíjí, a způsob porážky detailně popisuje, jak zvířecí oběti, tak běžné porážky ([[šchita]]). Podle středověkého mudrce, rabína [[Šlomo Efraim Lunčic|Šlomo Efraima Lunčice]], autora komentářů k&nbsp;toře Kli jakar, složitost těchto zákonů byla zamýšlena pro odrazení od konzumace masa a činění méně bolesti zvířatům.<ref>"The Vision of Eden: Animal Welfare and Vegetarianism" in "Jewish Law and Mysticism", Orot 2003</ref>
 
=== Rastafariánství ===
Řádek 369:
 
=== Sikhismus ===
Principy [[sikhismus|sikhismu]] neprosazují zvláštní postoj k&nbsp;vegetariánství, ani ke konzumaci masa, <ref name="SHP">{{Citace elektronické monografie|url=http://www.sikhs.org/meat_au.htm |titul=Sikhism Religion of the Sikh People |vydavatel=Sikhs.org |datum vydání= |datum přístupu=2015-03-31}}</ref><ref>I.J. Singh, '' Sikhs and Sikhism'', Manohar, Delhi ISBN 978-81-7304-058-0: "Throughout Sikh history, there have been movements or subsects of Sikhism which have espoused vegetarianism. I&nbsp;think there is no basis for such dogma or practice in Sikhism."</ref><ref>Surindar Singh Kohli, ''Guru Granth Sahib, An Analytical Study'', Singh Bros. Amritsar ISBN 81-7205-060-7: ""The ideas of devotion and service in Vaishnavism have been accepted by Adi Granth, but the insistence of Vaishnavas on vegetarian diet has been rejected."</ref><ref name="hsp">Gopal Singh, ''History of the Sikh People'', World Sikh Univ. Press, Delhi, ISBN 978-81-7023-139-4: "Nowadays in the Community Kitchen attached to the Sikh temples, and called the Guru's&nbsp;Kitchen (or Guru-ka-langar), meat dishes are not served at all. Maybe it is on account of its being, perhaps, expensive or not easy to keep for long. Or perhaps the Vaishnava tradition is too strong to be shaken off."</ref>, ale ponechávají na jednotlivci rozhodnutí o&nbsp;jeho stravě.<ref name="fool"> Randip Singh, ''[http://www.sikhphilosophy.net/sikh-sikhi-sikhism/8828-fools-who-wrangle-over-flesh.html Fools Who Wrangle Over Flesh]'', Sikh filozofie síť, 07.12.2006. Získaný 15. ledna 2010.</ref> Desátý guru [[Guru Gobind Singh]] na přelomu 17. a 18. století avšak zakázal „amritdharským“ Sikhům nebo těm, které následují Sikh Rehat marjádá (oficiální sikhský etický kodex),<ref>{{Citace elektronické monografie |url=http://www.sgpc.net/sikhism/sikh-dharma-manual.html |titul=Sikh Reht Maryada, The Definition of Sikh, Sikh Conduct & Conventions, Sikh Religion Living, India |vydavatel=sgpc.net |datum přístupu=August 29, 2009 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090820234942/http://www.sgpc.net/sikhism/sikh-dharma-manual.html |datum archivace=2009-08-20 |nedostupné=ano }}</ref> jíst tzv. kutha maso nebo maso, které bylo získáno ze zvířat, která mají byl zabity rituálním způsobem. Toto je chápáno jako politický důvod pro zachování nezávislosti na tehdy nové muslimské nadvládě, kdy muslimové začali do značné míry držet rituální [[halal]] dietu.
 
== Životní prostředí a stravování ==
Řádek 415:
|style="text-align:center"| 2,9
|}
Vegetariánství životního prostředí (environmentální vegetariánství) vychází z&nbsp;obavy, že výroba masa a živočišných produktů pro masovou spotřebu, zejména prostřednictvím [[Velkochov|velkochovů]], je z&nbsp;hlediska [[Environmentalismus|ochrany životního prostředí]] [[Trvale udržitelný rozvoj|neudržitelná]]. Podle iniciativy Organizace spojených národů z&nbsp;roku 2006 je živočišná výroba jedním z&nbsp;největších přispěvatelů ke zhoršování stavu životního prostředí na celém světě a moderní postupy chovu zvířat na potraviny přispívají v&nbsp;„masovém měřítku“ ke znečišťování vzduchu a vody, znehodnocování půdy, změně klimatu a ztrátě biodiverzity. Iniciativa došla k&nbsp;závěru, že „sektor živočišné výroby se jeví jako jeden ze dvou nebo ze tří nejvýznamnějších přispěvatelů k&nbsp;nejvážnějším problémům životního prostředí na všech úrovních, od místní až po globální.“ <ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://www.fao.org/docrep/010/a0701e/a0701e00.HTM |titul=Livestock's Long Shadow – Environmental issues and options |vydavatel=Fao.org |datum přístupu=August 9, 2009}}</ref>
 
Kromě toho je živočišná výroba velkým zdrojem emisí skleníkových plynů. Podle zprávy z&nbsp;roku 2006 je zodpovědná za 18 % emisí skleníkových plynů na světě, jak bylo odhadnuto pro stoleté CO<sub>2</sub> ekvivalenty. Zdroje chovu hospodářských zvířat (včetně střevní fermentace a hnoje) tvoří asi 3,1 procenta amerických antropogenních emisí skleníkových plynů, vyjádřených v&nbsp;ekvivalentu oxidu uhličitého.<ref>EPA. 2011. Inventory of U.S. greenhouse gas emissions and sinks: 1990–2009. United States Environmental Protection Agency. EPA 430-R-11-005. 459 pp.</ref> Tento odhad Agentury pro ochranu životního prostředí Spojených států amerických je založen na metodách odsouhlasených [[Rámcová úmluva OSN o změně klimatu|Rámcovou úmluvou OSN o&nbsp;změně klimatu]] se 100letými potenciály globálního oteplování z&nbsp;tzv. Druhé hodnotící zprávy [[Mezivládní panel pro změny klimatu|Mezivládního panelu pro změny klimatu]] používané při odhadu emisí skleníkových plynů v&nbsp;ekvivalentech oxidu uhličitého.
Řádek 431:
 
== Pracovní podmínky a stravování ==
Některé skupiny, jako je například [[PETA]], propagují vegetariánství jako způsob, jak kompenzovat špatné zacházení a špatné pracovní podmínky pracovníků v&nbsp;současném masném průmyslu.<ref>{{Citace elektronické monografie| url=http://www.goveg.com/workerrights.asp|titul=Killing for a Living: How the Meat Industry Exploits Workers|datum přístupu=July 16, 2009}}</ref> Tyto skupiny citují studie, které ukazují psychologické škody způsobené tím, že lidé pracují v&nbsp;masném průmyslu, a to zejména ve výrobním a průmyslovém prostředí, a tvrdí, že masný průmysl porušuje lidská práva svých dělníků „přidělením obtížných a stresujících úkolů bez adekvátního poradenství, školení a zpětného rozboru“.<ref name="labor">{{Citace elektronické monografie|url=http://www.hrw.org/reports/2005/usa0105/4.htm |titul=Worker Health and Safety in the Meat and Poultry Industry |vydavatel=Hrw.org |datum přístupu=August 9, 2009}}</ref> <ref name="labor2">{{Citace elektronické monografie|url=http://www.ncrlc.com/academic-SR-webpages/food_safety.html |titul=Food Safety, the Slaughterhouse, and Rights |vydavatel=Ncrlc.com |datum vydání=March 30, 2004 |datum přístupu=August 9, 2009 |url archivu = https://web.archive.org/web/20071223175929/http://www.ncrlc.com/academic-SR-webpages/food_safety.html |datum archivace = December 23, 2007}}</ref> <ref name="labor3">[http://www.safework.sa.gov.au/contentPages/docs/meatCultureLiteratureReviewV81.pdf Positive Safety Culture. The key to a safer meat industry] {{Wayback|url=http://www.safework.sa.gov.au/contentPages/docs/meatCultureLiteratureReviewV81.pdf |date=20110412054210 }}, literature review July 2000, safework.sa.gov.au</ref> Nicméně pracovní podmínky pracovníků, zejména nestálých pracovníků, v&nbsp;zemědělství jako celku zůstávají slabé a hluboko pod podmínkami, které panují v&nbsp;jiných hospodářských odvětvích.<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://www.ilo.org/public/english/dialogue/sector/sectors/agri/wkingcond.htm |titul=Sectoral Policies Department (SECTOR) |vydavatel=Ilo.org |datum vydání= |datum přístupu=2015-03-31}}</ref> Nehody, včetně otrav pesticidy, mezi zemědělci a pracovníky na plantážích přispívají ke zvýšení zdravotních rizik, včetně zvýšené úmrtnosti.<ref>[http://www.evb.ch/en/p5785.html ] {{wayback|url=http://www.evb.ch/en/p5785.html |date=20131203125355 }}</ref> Podle [[Mezinárodní organizace práce]] je zemědělství jedním ze tří nejnebezpečnějších pracovních míst na světě.<ref>World Development Report 2008: Agriculture for Development, Published by World Bank Publications str. 207</ref>
 
== Ekonomika a strava ==
Řádek 439:
 
== Demografická struktura ==
Výzkumná studie provedená na více než 8000 lidech publikovaná v&nbsp;časopise ''British Medical Journal'', naznačuje, že děti s&nbsp;nadprůměrným IQ mohou mít ve své dospělosti vyšší šanci stát se vegetariány.<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://www.soton.ac.uk/mediacentre/news/2006/dec/06_138.shtml |titul= University of Southampton |vydavatel=Soton.ac.uk |datum vydání=2006-12-15 |datum přístupu=2015-03-31}}</ref> Vegetariáni měli průměrné dětské IQ 105 ve srovnání s&nbsp;IQ 100 nevegetariánů. Nebyly zjištěny žádné rozdíl v&nbsp;IQ skóre mezi přísnými vegetariány a těmi, kteří uvedli, že jedí ryby nebo kuřata.<ref>{{Citace periodika|titul=High IQ link to being vegetarian|url=http://news.bbc.co.uk/2/hi/6180753.stm|vydavatel=BBC News|příjmení=Dec 15, 2006|datum přístupu=September 12, 2013|<!--WIRE:doplněno:-->periodikum=BBC|<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}</ref>
 
Výzkumník Gordon Hodson podotýká, že se vegetariáni a vegani často setkávají s&nbsp;[[Diskriminace|diskriminací]] tam, kde je jedení masa udržováno jako kulturní norma.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Prejudice Against "Group X" (Asexuals)|url=http://www.psychologytoday.com/blog/without-prejudice/201209/prejudice-against-group-x-asexuals|vydavatel=Psychology Today|příjmení=Hodson|jméno=Gordon|datum vydání=September 1, 2012|datum přístupu=December 30, 2013}}</ref>
Řádek 582:
| url = http://soucitne.cz/vyznamne-dny/svetovy-den-vegetarianstvi
| datum přístupu = 2018-11-06
}}</ref> O&nbsp;měsíc později, [[1. listopad|1.&nbsp;listopadu]], bývá pořádán [[Světový den veganství]]. <ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
Řádek 593:
}}</ref>Obě akce se snaží upozornit na výhody daného způsobu života.
 
Další vegetariánskou akcí je Veggie Pride<ref>[http://www.veggiepride.org Veggie Pride]</ref> – každoroční mezinárodní akce, která oslavuje a podporuje vegetariánství a veganství; v&nbsp;Česku je akce organizovaná pod názvem Veggie Parade <ref>[http://veggie-parade.cz/ Veggie Parade]</ref>. Jejím posláním je oslava etického způsobu života, snaha o&nbsp;porozumění mezi vegetariány, vegany a konzumenty živočišných produktů, seznámení veřejnosti s&nbsp;podmínkami života zvířat na farmách a ve velkochovech. V&nbsp;České republice proběhla první Veggie Parade v&nbsp;květnu [[2009]] v&nbsp;[[Praha|Praze]], poslední se konala v&nbsp;roce 2018.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = www.pevat.com
| jméno = vytvořili v
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Vegetariánství“