Řád Jižního kříže: Porovnání verzí

{{Pracuje se|24 hodin|4. 9. 2019, 19:52 (CEST)}}{{infobox - vyznamenání

| typ = státnízáslužný řád

| třídy = velký řetěz, <br>velkokříž, <br>velkodůstojník, <br>komtur, <br>důstojník, <br>rytíř

'''Řád Jižního kříže''' nebo také '''Národní řád Jižního kříže''' ''({{vjazyce|pt}}: Ordem Nacional do Cruzeiro do Sul)'' je brazilský rytířský řád založený císařem [[Petr I. Brazilský|Petrem I.]] v roce [[1822]]. Byl založen na paměťpočest zisku [[Nezávislost Brazílie|nezávislosti Brazílie]] a také na památku korunovace Petra I. [[Brazilský císař|brazilským císařem]].<ref>{{Citace monografie

}}</ref> Název řádu je odvozen od geografické polohy [[Brazílie]], která se nacházíleží pod [[Souhvězdí Jižního kříže|souhvězdím Jižního kříže]] a také na paměť historického názvu země – ''Terra de Santa Cruz (Země svatého kříže)'', kterýmjak oblastdnešní Brazílii pojmenovali evropští objevitelé. Udílen je [[Prezident Brazílie|prezidentem Brazílie]] cizím státním příslušníkům za významné služby pro brazilský národ.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika

Původní řád pod názvem ''Císařský řád kříže (Ordem Imperial do Cruzeiro)'' založil první [[brazilský císař]] [[Petr I. Brazilský|Petr I.]]1. prosince [[1822]], v den své korunovace. Na paměť této korunovaceudálosti byli ve stejný den jmenováni i první řádoví rytíři. Po vyhlášení nezávislosti dne 7. září 1822 bylabyly vytvořenazaloženy jinái jiné státnírytířské vyznamenánířády, vycházející však z portugalských řádů aportugalských. poPo osamostatnění Brazílie tvořícítak nově vzniklé brazilské řády vytvořily jejich odnož. Císařský řád kříže tak byl prvním čistě brazilským řádem.

Po pádu monarchie ústava první brazilské republiky přijatá dne 24. února 1891 zrušila všechny šlechtické tituly stejně jako císařské řády a vyznamenání. Řád byl později obnoven za vlády prezidenta [[Getúlio Vargas|Getúlia VaragaseVargase]] dne 5. prosince 1932 pod názvem ''Národní řád Jižního kříže''.<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika

Za [[První Brazilská republika|První Brazilské republiky]], která trvala (od vyhlášení republiky v roce 1889 do revoluce v roce 1930), národní řády neexistovalineexistovaly a brazilskábrazilskou republikavládou udílelabyli udíleny pouze vojenské medaile. Po svém obnovení v roce 1932 se tak Řád Jižního kříže stal prvním novodobým civilním řádem udíleným [[Brazílie|Brazílií]].<ref name=":2">{{Citace monografie

Během [[Brazilské císařství|císařského období]] nebyl ''Císařský řád kříže'' nejvyšším brazilským vyznamenáním, naopak byl řazen až za staré[[Rytířský řád|rytířské řády]] vycházející ze starých [[Portugalsko|portugalských řádů]]. Nejvyšším byl [[Řád Kristův (Brazílie)|Řád Kristův]], následoval [[Řád svatého Benedikta Avizského]] a [[Řád svatého Jakuba od meče (Brazílie)|Řád svatého Jakuba od meče]]. Tyto řády byly sdíleny s Portugalskem a Řád Kristův navíc i se [[Svatý stolec|Svatým stolcem]], podobně jako [[Rakousko|rakouské]] a [[Španělsko|španělské]] [[Řád zlatého rouna|Řády zlatého rouna]]. AvšakOvšem mezi řády založenými výlučně v Brazílii byl řádem nejvyšším a předčil tak i [[Řád Petra I.]] a [[Císařský řád růže]].

Císařský řád kříže je nadále používánudílen oběma větvemi [[Brazilská císařská rodina|brazilské císařské rodiny]] jako dynastický řád, udílený oběma konkurenčními hlavami císařské rodiny, avšak jako takový není Brazilskou republikou uznáván.

Na rozdíl od císařského řádu, který byl udílen občanům Brazílie i cizím státním příslušníkům, je republikový řád udílen pouze cizincům. Již od svého obnovení prezidentským dekretem ze dne 5. prosince 1932, bylo jeho udílení omezeno na cizince. Brazilci byli z jeho udílení vyloučeni záměrně. Za první republiky byli řády a vyznamenání vnímány v rozporu s principy [[Republikanismus|republikanismu]] a tak nebyl vytvořen ani žádný systém státních vyznamenání v nově vzniklé republice. VytvořeníMyšlenka na vytvoření řádu, kterým by mohli být vyznamenání i Brazilci byl chápán jako krok příliš porušující republikánské myšlenkysnahy. Zároveň však stát pociťoval absenci řádu, kterým by mohl vyznamenat zahraniční hodnostáře, jak někdy téměř vyžadujepodle [[diplomatický protokol|diplomatického protokolu]] někdy v podstatě vyžadováno. Například v roce 1922 se oslav 100. výročí nezávislosti Brazílie zúčastnila řada zahraničních hostů, včetně [[Král Belgičanů|krále a královny Belgičanů]]. Král při této příležitosti několika Brazilcům udělil belgická vyznamenání. Brazilci v té době potřebovali svolení vlády, aby mohli zahraniční vyznamenání přijmout. Pokud by je přijali bez příslušného povolení, hrozila jim ztráta občanství a za běžných okolností by svolení ke jmenování do zahraničních rytířských řádů nebylo uděleno. V tomto případě však brazilská vláda od striktního dodržování tohoto pravidla upustila a svolila jak se vstupem do zahraničních řádů tak s nošením řádových insignií. Samotné vládě však chyběla jakákoliv možnost toto belgické gesto oplatit.

Tuto mezeru měl zaplnit nově obnovený Řád Jižního kříže. Byla zrušeni i povinnost žádat o svolení vlády k přijímání do zahraničních řádů a k nošení řádových insignií. Také bylo vytvořeno několik nových národních řádů, do kterých mohou být přijímáni i Brazilci. Nejvyšším z těchtonich řádůje [[Národní řád za zásluhy (Brazílie)|Národní řád za zásluhy]] ''(Ordem Nacional de Mérito'') založený v roce 1946. I přesto statusStatus Národního řádu Jižního kříže nebyl nikdy reformován a nadálestále není občanům Brazílie udílen. Paradoxem tak zůstává že [[Prezident Brazílie|brazilský prezident]], který je z titulu své funkce velmistrem řádu, není jeho členem a po opuštění prezidentského úřadu končí jeho vazba s řádem.

Dekret, kterým byl řád obnoven (Decree 22.165 podepsaný [[Getúlio Vargas|Vargasem]] dne 5. prosince 1932),<ref name=":0" /> nezmiňuje vytvoření nového řádu, ale mluví o obnovení starého ''Řádu Jižního kříže'', který původně vznikl na oslavu politické nezávislosti [[Brazílie]]. Toto propojení s minulostířádem, s řádem který vznikl před více než 100 lety, tak zvyšuje prestiž samotného řádu.

Podle platných řádových regulí existuje velmistr řádu a šest řádných tříd:<ref name=":1" /><ref name=":2" />

* velký řetěz ''(Grande Colar)'' – Řádový odznak je nošen kolem krku na řetězu. Řádová hvězda je nošena nalevo na hrudi. Šerpa světle modré barvy je svým vzhledem shodná se šerpou velkokříže, a spadá z pravého ramene na levý bok. Velký řetěz může být dle uvážení příslušníka řádu nošen v kombinaci s jinou insignií této třídy, případně s oběma, dle uvážení nositele řádunaráz. Tato třída je vyhrazena pouze zahraničním hlavám států.

* velkokříž ''(Grã-Cruz)'' – Řádový odznak je nošen na šerpě spadající z pravého ramene na levý bok. Odznak je ve spodní části šerpy a dle způsobu nošení se nachází pod pasem v úrovni levého stehna. Řádová hvězda je nošena nalevo na hrudi.

* velkodůstojník ''(Grande Oficial)'' – Řádový odznak je nošen na modré stuze těsně kolem krku. Řádová hvězda je nošena nalevo na hrudi.

* komtur ''(Comendador)'' – Řádový odznak je nošen na modré stuze těsně kolem krku. Řádová hvězda již této třídě nenáleží.

* důstojník ''(Oficial)'' – Řádový odznak je nošen zavěšený na stuze s rozetou na levé straně hrudi.

* rytíř ''(Cavaleiro)'' – Řádový odznak je nošen zavěšený na stuze bez rozety na levé straně hrudi.