Uherský sněm: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
šabl |
Infobox a úpravy hesla značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
'''Uherský sněm''' nebo '''zemský sněm''' nebo '''zemské shromáždění''', ({{Vjazyce|sk}} lidově zastarale '''''Rákoš'')''', bylo nejvyšší shromáždění privilegovaných stavů a vrstev [[Uhersko|Uherska]] (zhruba od roku 1860 jej lze označit jako [[parlament]]) v letech [[1298]] až [[1918]]. ▼
{{Infobox - parlament
| název = Zemský sněm Uherského království
| native_name = Magyarországi országgyűlés / Landtag des Königreiches Ungarn
| znak = Coat of arms of the Lands of the Holy Hungarian Crown (1915-1918, 1919-1946; angels).svg
| velikost znaku = 150px
| znak2 =
| velikost znaku2 =
| obrázek = Regi-orszaggyules.jpg
| velikost obrázku =
| popisek = Zasedání sněmu v roce 1830
| druh komor =
| komory =
| volební období =
| druh předsedy =
| předseda =
| předsedkyně =
| 1. místopředseda =
| 1. místopředsedkyně =
| místopředsedové =
| strana =
| volby =
| druh předsedy2 =
| předseda2 =
| strana2 =
| volby2 =
| členů =
| subjekty =
| poslední volby =
| sídlo = Zasedal ve městech [[Székesfehérvár|Stoličný Bělehrad]], [[Arad (Rumunsko)|Arad]], [[Rákoš (okres Revúca)]], [[Budín (Budapešť)|Budín]], [[Pešť]] [[Temešvár]], [[Segedín]], [[Bratislava]], [[Tolna (město)|Tolna]], [[Tatabánya|Tata]], [[Oradea|Varadín]], [[Banská Bystrica]], [[Trnava]], [[Šoproň]]. [[Budapešť]]
| zeměpisná šířka =
| zeměpisná délka =
| web =
}}
▲'''Uherský sněm''' nebo '''zemský sněm''' nebo '''zemské shromáždění Uherského království''', ({{Vjazyce|hu}} ''Magyarországi országgyűlés'', {{Vjazyce|sk}} lidově zastarale
== Historie ==
Vznikl přímo z [[generální kongregace|generálních kongregací]], čili celozemských shromáždění šlechty, které se svolávaly od 12. století. První sněm v pravém slova smyslu se konal v září [[1298]] v [[Budín (Budapešť)|Budíně]]. Za [[Anjouovci|Anjouovců]] se sněmy nesvolávaly kromě roku 1351, kdy [[Ludvík I. Veliký|Ludvík I.]] požádal šlechtu o souhlas s vybíráním daně. Řádnou činnost sněmu obnovil až [[Zikmund Lucemburský]]. V 15. století sněm získal četné kompetence (schvalování daní, volba krále, palatina, soudců a podobně, upravování poddanských povinností atd.) a vžilo se, že každou právní normu krále musel potvrdit i sněm. Před rokem 1536 sněm zasedal nejčastěji na Rákošském poli u Pešti. Po obsazení dnešního Maďarska Turky se zasedání konala v letech [[1536]] až [[1848]] téměř vždy v [[Bratislava|Bratislavě]], výjimečně i v jiných městech zejména Slovenska.
Řádek 24 ⟶ 58:
[[Kategorie:Uherské království]]
[[Kategorie:Zemské sněmy v Rakousku-Uhersku]]
[[Kategorie:Zemské sněmy v Rakouském císařství]]
| |||