Česká přídavná jména: Porovnání verzí

Přidáno 1 944 bajtů ,  před 1 rokem
→‎Skloňování: historie, další úpravy
(Přesun jmenných tvarů pod skloňování. Bude dále upraveno a doplněno.)
značka: editor wikitextu 2017
(→‎Skloňování: historie, další úpravy)
značka: editor wikitextu 2017
|-
!rowspan="7"|J. č.
!Nominativ
!Kdo co
|colspan=2 align=center|mlad'''ý'''
|mlad'''á'''
|mlad'''é'''
|-
!Genitiv
!Koho čeho
|colspan=2 align=center|mlad'''ého'''
|mlad'''é'''
|mlad'''ého'''
|-
!Dativ
!Komu čemu
|colspan=2 align=center|mlad'''ému'''
|mlad'''é'''
|mlad'''ému'''
|-
!Akuzativ
!Koho co
|mlad'''ého'''
|mlad'''ý'''
|mlad'''é'''
|-
!Vokativ
!Oslovujeme
|colspan=2 align=center|mlad'''ý'''!
|mlad'''á'''!
|mlad'''é'''!
|-
!Lokál
!O kom o čem
|colspan=2 align=center|mlad'''ém'''
|mlad'''é'''
|mlad'''ém'''
|-
!SInstrumentál
!S kým čím
|colspan=2 align=center|mlad'''ým'''
|mlad'''ou'''
|-
!rowspan="7"|Mn. č.
!Nominativ
!Kdo co
|mlad'''í'''
|colspan=2 align=center|mlad'''é'''
|mlad'''á'''
|-
!Genitiv
!Koho čeho
|colspan=4 align=center|mlad'''ých'''
|-
!Dativ
!Komu čemu
|colspan=4 align=center|mlad'''ým'''
|-
!Akuzativ
!Koho co
|colspan=3 align=center|mlad'''é'''
|mlad'''á'''
|-
!Vokativ
!Oslovujeme
|mlad'''í'''!
|colspan=2 align=center|mlad'''é'''!
|mlad'''á'''!
|-
!Lokál
!O kom čem
|colspan=4 align=center|mlad'''ých'''
|-
!Instrumentál
!S kým čím
|colspan=4 align=center|mlad'''ými'''
|}
|-
!rowspan="7"|J. č.
!Nominativ
!Kdo co
|colspan=4 align=center|jarn'''í'''
|-
!Genitiv
!Koho čeho
|colspan=2 align=center|jarn'''ího'''
|jarn'''í'''
|jarn'''ího'''
|-
!Dativ
!Komu čemu
|colspan=2 align=center|jarn'''ímu'''
|jarn'''í'''
|jarn'''ímu'''
|-
!Akuzativ
!Koho co
|jarn'''ího'''
|colspan=3 align=center|jarn'''í'''
|-
!Vokativ
!Oslovujeme
|colspan=4 align=center|jarn'''í'''!
 
|-
!Lokál
!O kom čem
|colspan=2 align=center|jarn'''ím'''
|jarn'''í'''
|jarn'''ím'''
|-
!Instrumentál
!S kým čím
|colspan=2 align=center|jarn'''ím'''
|jarn'''í'''
|-
!rowspan="7"|Mn. č.
!Nominativ
!Kdo co
|colspan=4 align=center|jarn'''í'''
|-
!Genitiv
!Koho čeho
|colspan=4 align=center|jarn'''ích'''
|-
!Dativ
!Komu čemu
|colspan=4 align=center|jarn'''ím'''
|-
!Akuzativ
!Koho co
|colspan=4 align=center|jarn'''í'''
|-
!Vokativ
!Oslovujeme
|colspan=4 align=center|jarn'''í'''!
|-
!Lokál
!O kom čem
|colspan=4 align=center|jarn'''ích'''
|-
!Instrumentál
!S kým čím
|colspan=4 align=center|jarn'''ími'''
|}
 
Přivlastňovací přídavná jména se od podstatných jmen mužského rodu odvozují příponou '''-ov''' (před nulovou koncovkou '''-ův'''). K podstatným jménům ženského rodu se přidává přípona '''-in'''. Koncovky, které se připojují při skloňování, jsou pro oba vzory (otcův i matčin) shodné.
 
Skloňování přivlastňovacích přídavných jmen se označuje jako '''smíšené''', protože se při něm střídají jmenné (krátké) a složené (dlouhé) tvary (viz [[#Historie|Historie]]). Jmenné tvary se vyskytují v jednotném čísle s výjimkou instrumentálu a v množném čísle v nominativu a akuzativu. V ostatním pádech se používají tvary složené.
 
{|class=wikitable
|-
!rowspan="7"|J. č.
!Nominativ
!Kdo co
|colspan=2 align=center|otcův, matčin
|otcov'''a''', matčin'''a'''
|otcov'''o''', matčin'''o'''
|-
!Genitiv
!Koho čeho
|colspan=2 align=center|otcov'''a''', matčin'''a'''
|otcov'''y''', matčin'''y'''
|otcov'''a''', matčin'''a'''
|-
!Dativ
!Komu čemu
|colspan=2 align=center|otcov'''u''', matčin'''u'''
|otcov'''ě''', matčin'''ě'''
|otcov'''u''', matčin'''u'''
|-
!Akuzativ
!Koho co
|otcov'''a''', matčin'''a'''
|otcův, matčin
|otcov'''o''', matčin'''o'''
|-
!Vokativ
!Oslovujeme
|colspan=2 align=center|otcův, matčin
|otcov'''a''', matčin'''a'''
|otcov'''o''', matčin'''o'''
|-
!Lokál
!O kom čem
|colspan=4 align=center|otcov'''ě''', matčin'''ě'''
|-
!Instrumentál
!S kým čím
|colspan=2 align=center|otcov'''ým''', matčin'''ým'''
|otcov'''ou''', matčin'''ou'''
|-
!rowspan="7"|Mn. č.
!Nominativ
!Kdo co
|otcov'''i''', matčin'''i'''
|colspan=2 align=center|otcov'''y''', matčin'''y'''
|otcov'''a''', matčin'''a'''
|-
!Genitiv
!Koho čeho
|colspan=4 align=center|otcov'''ých''', matčin'''ých'''
|-
!Dativ
!Komu čemu
|colspan=4 align=center|otcov'''ým''', matčin'''ým'''
|-
!Akuzativ
!Koho co
|colspan=3 align=center|otcov'''y''', matčin'''y'''
|otcov'''a''', matčin'''a'''
|-
!Vokativ
!Oslovujeme
|otcov'''i''', matčin'''i'''
|colspan=2 align=center|otcov'''y''', matčin'''y'''
|otcov'''a''', matčin'''a'''
|-
!Lokál
!O kom čem
|colspan=4 align=center|otcov'''ých''', matčin'''ých'''
|-
!Instrumentál
!S kým čím
|colspan=4 align=center|otcov'''ými''', matčin'''ými'''
|}
:''partyzáni'' → ''ulice Partyzánů''
 
Přivlastňovací přídavná jména nelze utvořit od víceslovných pojmenování a podstatných jmen v množném čísle. Zde je nutné přivlastňovací vztah vyjádřit [[Genitiv|genitivem]] podstatného jména.
 
=== Jmenné tvary ===
 
Jmenné tvary v současné češtině přežívají pouze u některých přídavných jmen, často v ustálených spojeních a považují se za knižní. Mají jen tvar nominativu (jako součásti jmenného [[přísudek|přísudku]], v souladu se svým nedeterminativním původem), méně často se užívají v akuzativu. (Podobně se užívají trpná [[příčestí]] [[sloveso|sloves]].)
Přídavná jména tvrdého vzoru (''mladý'') se v dnešní češtině užívají převážně v plném tvaru. Ten během vývoje jazyka vznikl z tzv. zájmenného (determinativního) tvaru, ve kterém se krátký, tzv. jmenný tvar spojil s příponou plnící funkci ukazovacího zájmena (určitého členu).
 
Jmenné tvary se tvoří pouze od přídavných jmen tvrdého skloňování a jsou formálně shodné s podstatnými jmény vzorů ''pán/hrad, žena ''a ''město''.
Jmenné tvary přežívají pouze u některých přídavných jmen, často v ustálených spojeních a považují se za knižní. Mají jen tvar nominativu (jako součásti jmenného [[přísudek|přísudku]], v souladu se svým nedeterminativním původem), méně často se užívají v akuzativu. (Podobně se užívají trpná [[příčestí]] [[sloveso|sloves]].)
 
{|class=wikitable
:''Výrobek byl včera pro velký zájem vyprodaný/vyprodán (ale nyní už ho máme opět skladem).'' (stav)
:''Výrobek byl včera definitivně vyprodán (a dále už se nebude prodávat).'' (trpný rod)
 
=== Historie ===
 
Přídavná jména se v [[Praslovanština|praslovanštině]], podobně jako v jiných [[Indoevropské jazyky|indoevropských jazycích]] (viz např. skloňování v [[Latina|latině]] či [[Řečtina|řečtině]]), skloňovala podle stejných vzorů jako podstatná jména, například ''dobrъ, dobra, dobru ''atd. Takové skloňování se označuje jako '''jmenné'''.
 
Později se vyvinul druhý typ skloňování, označovaný jako '''složený'''. Ke jmenným (krátkým) tvarům se připojovaly ještě odkazovacího zájmena ''jъ, ja, je'', které plnily funkci určitého členu – srov. např. s tvary ruských přídavných jmen: добрый (''dobryj''), добрая (''dobraja''), доброе (''dobroje''). Jmenné tvary odkazovaly k neurčitým skutečnostem, zatímco složené tvary ke skutečnostem určitým. V jihoslovanských jazycích se dosud v mužském rodě rozlišuje (i když omezeně) určitý a neurčitý význam složených a jmenných tvarů.
 
Původně se skloňovaly obě části složeného přídavného jména: ''dobrъ-jъ, dobra-jego, dobru-jemu ''atd.
 
Na konci praslovanského období a v období staré češtiny zanikly [[Jer|jery]] a proběhla kontrakce (zkrácení) skupin dvou samohlásek, mezi nimiž stála souhláska j. Tímto způsobem se nejpozději do 14. století vyvinulo současné složené skloňování: např. dobr'''aje'''go > dobr'''é'''go > dobrého. V této době již složené skloňování také zcela převládlo a téměř úplně nahradilo původní jmenné tvary. Jmenné tvary se nejvíce uchovaly ve smíšeném skloňování přivlastňovacích přídavných jmen.
 
== [[Stupňování]] ==