Verze z 23. 6. 2019, 18:26 editovat 2a02:8308:b0c0:c400:1db6:9642:8034:6064 (diskuse) →‎Průměrný obsah látek a minerálů: Úprava nadpisu; kapitola referuje o složení plodů z hlediska hlavních složek, vitaminů a minerálních látek (ne minerálů - což jsou nerosty) značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 3. 9. 2019, 21:37 editovat zrušit editaci Aluce13 (diskuse \| příspěvky) 148 editací m →‎Popis: Opravení chybného zapsání procent. značky: první editace editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 26: [[Listy]] rostou střídavě nebo nahloučené na [[brachyblast]]ech. [[Čepel]] je obvejčitá až podlouhle vejčitá či dokonce eliptická.<ref name="kremer" /> Její délka se pohybuje v rozmezí 2 – 10 cm, nejčastěji je však rozmezí 4 – 8 cm. Šířka čepele je 1,5 – 5 cm. Vrchol je často tupě špičatý až tupý, na bázi je klínovitě zúžený a okraje jsou jemně vroubené nebo pilovitě zubaté. Svrchní strana je šedozelená až tmavozelená, lysá či slabě chlupatá. Na spodní straně je světlejší a krátce chlupatá až olysalá. [[List\|Řapík]] je 1 – 2 cm dlouhý a s 1 až 2 žlázkami nebo výjimečně bez nich.<ref name="slavik" /> [[Květ]] obvykle vyrůstá po 1 až 3, nejčastěji však po 2, jsou zelenavé a v průměru měří 1,5 - 2,5 cm. Vykvétají ve stejnou dobu, kdy raší listy. Květní stopka je dost krátká, 0,5 – 1,5 až 2 cm dlouhá. [[Kališní lístky]] jsou 2,5 – ~~5mm~~5 mm dlouhé, vejčité a slabě chlupaté. [[Korunní lístky]] jsou obvejčité až eliptické s délkou od 7 do ~~15mm~~15 mm, široké 3 – ~~8mm~~8 mm a krátce nehetnaté.<ref name="slavik" /> Doba kvetení je od dubna do května.<ref name="kremer" /> [[Plod (botanika)\|Plod]] je většinou podlouhlý až široce vejcovitý, někdy i elipsoidní a výjimečně nabývá kulovitého tvaru, 2 – 5 cm dlouhý. Barva je tmavomodrá, fialovomodrá až modročerná či načervenalá. Má výraznou aromatickou vůni, je objemný s podélnou rýhou, dužnatý a šťavnatý.<ref name="slavik" /> Řádek 33: == Ekologie a rozšíření v ČR == Slivoň domácí je pěstován v sadech a zahradách v celé ČR. V teplejších oblastech v nadmořské výšce mezi 300 – 500 m, s ročními srážkami okolo 500 – ~~700mm~~700 mm/ročně a na nepříliš živinami bohatých a středně těžkých půdách plodí nejvíce. Špatně snáší jarní mrazy, naproti tomu zimní mrazy jí nevadí. Na křovinatých svazích, v okolí sadů a v příkopech často zplaňují. Plané rostliny nedosahují vysokého věku. Nalézáme je v pohraničí jako zbytky kultury. Nejlepší švestky na našem území jsou pěstovány na jižní Moravě ve [[Vizovické vrchy\|Vizovických vrších]] a v Čechách v [[Železné hory\|Železných horách]]. Pěstování slivoní stěžují virové choroby, hlavně [[šarka]], která je velmi rozšířená. Způsobuje deformaci a následné opadávání listů a plodů.<ref name="slavik" /> == Význam == Řádek 39: == Složení plodů == Plody obsahují 78 % (přezrálé) až 87 % (nezralé) vody, 7 % až 14 % cukru ([[invertní cukr]] 6 %, [[sacharosa]] 4,8 %). Švestky také obsahují [[organická kyselina\|organické kyseliny]] (např. jablečná), třísloviny, dusíkaté látky, minerální látky ([[sodík]], [[draslík]], [[fosfor]], [[vápník]], [[hořčík]], [[železo]]) a vitamíny ([[provitamín A]] 0,21 mg/%, [[vitamín B1\|B1]] 0,14 mg/%, [[vitamín B2\|B2]] 0,03 mg/% a [[vitamín C\|C]] 5 – 10 mg/%).<ref name="skornakov">Skorňakov, Sergej M. Přeložili, upravili a nový text doplnili doc.RNDr. Jan Jelínek a RNDr. Václav Větvička. ''Zelená kuchyně.'' Praha: Lidové nakladatelství, 1991. 301,303 s. ISBN 80-7022-042-2</ref> == Původ ==

Slivoň švestka: Porovnání verzí