Karel VI. Schwarzenberg: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
drobné opravy a doplnění
oprava odkazu
Řádek 142:
 
=== V době nacistické okupace ===
Po obsazení zbytku [[Československo|Československa]] [[Nacistické Německo|nacistickým Německem]] v březnu 1939 se Karel VI. odmítl stát říšským občanem a&nbsp;dále se hlásil k&nbsp;české národnosti. Doložil to svým podpisem ''národnostního prohlášení české šlechty'', jehož hlavním autorem byl jeho bratr [[František ze Schwarzenbergu|František Schwarzenberg]]. Prohlášení podepsalo navzdory nátlaku nacistů přes 80 českých šlechticů.<ref name="ref4:18" /> Karel VI. proto patřil mezi šlechtice, na jejichž majetek zastupující říšský protektor [[Reinhard Heydrich]] uvalil nucenou správu.<ref name="ref4:18" />
 
Karel VI. a jeho rodina byli přinuceni odejít ze svého sídla na hradě [[Orlík (zámek)|Orlík]] do malého zámku v [[Čimelice|Čimelicích]], kde se věnoval psaní historických prací. V&nbsp;dubnu 1945 se na jeho popud vytvořil čimelický ilegální obecní národní výbor, který se připravoval na protiněmecké povstání.<ref name="ref4:18" /> Karel VI. a jeho nevlastní bratr [[Václav Norbert Kinský|Norbert Kinský]] se následně účastnili [[Květnové povstání českého lidu|květnového povstání]] v&nbsp;Čimelicích. Karel VI. se například podílel na odzbrojení maďarských vojáků ubytovaných v&nbsp;hostinci Na Knížecí.<ref name="4:7">Čvančara, Hazdra, Vajskebr (2010), s. 7.</ref> Během povstání se Karel VI. zranil při nehodě na motocyklu. Při jednání o&nbsp;kapitulaci jednotek SS, vedených generálem von Pücklerem, ho zastupoval jeho nevlastní bratr Norbert Kinský.<ref name="ref4:18" />