Heřman VI. Bádenský: Porovnání verzí

'''Heřman VI. Bádenský''' ([[1225]]{{nejisté datum|narození}} – [[4. říjen|4. října]] [[1250]]) byl [[seznam bádenských markrabat|bádenský]] a [[seznam veronských markrabat|veronský markrabě]] v letech [[1243]] až [[1250]] a díky sňatku s [[Gertruda Babenberská (1226–1288)|Gertrudou Babenberskou]] krátce také [[seznam rakouských markrabat a vévodů|rakouským]] a [[seznam štýrských markrabat a vévodů|štýrskýštýrským vévodavévodou]].

Náležel ke starému [[Švábsko|švábskému]] šlechtickému rodu [[Zähringové|Zähringenů]] a byl spřízněn se [[Štaufové|štaufskou]] ai [[sálská dynastie|sálskou dynastií]]. Narodil se jako nejstarší syn [[Heřman V. Bádenský|Heřmana V. Bádenského]] a [[Irmengarda Brunšvická|Irmengardy]], dcery rýnského falckraběte [[Jindřich V. Brunšvický|Jindřicha]]. Po otcově smrti se Heřman stal roku 1243 dalším bádenským a veronským markrabětem a roku 1248 se oženil s vdovou po českém princi [[Vladislav Český|Vladislavovi]], [[Gertruda Babenberská (1226–1288)|Gertrudou]]. Sňatek zprostředkoval Heřmanův strýc, [[seznam bavorských panovníků|bavorský vévoda]] [[Ota II. Bavorský|Ota II.]], protože podle [[Privilegium minus|Privilegia minus]] byla Gertruda jednou z dědiček [[Babenberkové|babenberských]] území. Z manželství se narodil syn Fridrich popravený roku 1268 v [[Neapol]]i společně s [[Konradin]]em a dcera Anežka.

Dne [[14. září]] [[1248]] potvrdil [[papež]] [[Inocenc IV.]] Heřmana jako rakouského vévodu a o pár měsíců později, [[31. leden|31. ledna]] [[1249]], mu vzdorokrál [[Vilém II. Holandský|Vilém Holandský]] udělil rakouské země v [[léno]]. Heřman zemřel mlád již roku [[1250]], panovaloobjevili se i podezřeníspekulace zeo smrtíjeho otrávenímotrávení, a byl pohřben v [[klášter Klosterneuburg|klášteře Klosterneuburg]].