Marie Terezie Savojská: Porovnání verzí

Po smrti svého jediného potomka se Marie Terezie začala více věnovat charitě. Už v letech [[1726]]-–[[1728]], tedy ještě za života svého manžela, nechala nedaleko [[Kostelec nad Černými lesy (zámek)|zámku]] v [[Kostelec nad Černými lesy|Černém Kostelci]] postavit [[Nový špitál (Kostelec nad Černými lesy)|špitál]], v němž mohlo přebývat 12 žen a 12 mužů. Finančně podpořila řadu kostelů, např. v roce [[1759]] daroval peníze kostelům ve [[Škvorec|Škvorci]] a [[Úvaly|Úvalech]]. Postarala se také o založení nových far a kostelů v [[Aldašín]]ě, Lstiboři či [[Poříčany|Poříčanech]], ostatní nechala opravit. Také těmto kostelům darovala přes 13 000 zlatých, faráři pak každé čtvrtletí sloužili mši za spásu její duše. Dne [[15. srpen|15. srpna]] [[1755]] v rámci školské reformy nechala na jednotlivých panstvích zřídit nadaci, z níž byl učitelům vyplácen od vrchnostenského úřadu pevný plat, od lesního úřadu pak dříví na topení. Tímto krokem došlo k osvobození poddaných od školních platů. V roce [[1760]] odkoupila od [[Morzinové|Morzinů]] [[panství Kounice]] a hned o rok později ([[1761]]) nechala v [[Kounice|Kounicích]], [[Vyšehořovice|Vyšehořovicích]] a [[Mochov]]ě zřídit školy. V roce [[1763]] došlo k obnovení špitálu v Kounicích.

Dne [[14. březen|14. března]] [[1736]] propustila měšťany v Kostelci nad Černými lesy z nevolnictví a jelikož město nemělo dostačující kostel, nechala zde postavit [[Kostel svatých Andělů Strážných (Kostelec nad Černými lesy)|kostel svatých Andělů Strážných]]. V letech [[1752]]-–[[1759]] nechala přestavět černokostelecký zámek do [[baroko|barokní]] podoby, stejně jako [[Čechy pod Kosířem (zámek)|zámek]] v [[Čechy pod Kosířem|Čechách pod Kosířem]]. Od [[12. červenec|12. července]] [[1760]] nechala při bouřkách zvonit v kostelech či ve zvoničkách. Pro 30 vsí pak nechala na vlastní náklady odlít zvony. Také nařídila, že se do konce žní mají lidé při odchodu z polí modlit u kapliček a křížů. Dne [[4. leden|4. ledna]] [[1766]] pak zřídila ''Donationsfond'', kterému darovala 22 206 zlatých ve stavovských [[Dlužní úpis|dlužních úpisech]]. Tyto peníze měly být použity v případě požáru, krupobití apod.

V roce [[1764]] pak nechala na svých panstvích vystavět sochy [[Svatý Donát z Münstereifelu|svatého Donáta]], aby se zabránilo neúrodě. To ovšem nepomohlo a v letech [[1770]]-–[[1771]] vypukl hladomor. Vévodkyně proto nechala otevřít panské [[sýpka|sýpky]].

V letech [[1746]]-–[[1749]] navíc nechala na [[Favoritenstrasse (Vídeň)|Favoritenstrasse]] vystavět budovy [[Rytířská akademie|rytířské akademie]] —– [[Akademietrakt]], jezdeckou školu a v roce [[1752]] křídlo [[Pflanzschule]] (dnes [[Sappeurtrakt]]).

Sochy svatého Donáta jsou typickou památkou pro období Marie Terezie Savojské. [[Svatý Donát z Münstereifelu|Svatý Donát]] patřil v&nbsp;[[Itálie|Itálii]] k&nbsp;velmi oblíbeným svatým, a&nbsp;to především u&nbsp;rolníků, kterým měl chránit úrodu a&nbsp;dobytek před bouřkami, krupobitím a&nbsp;morem. V&nbsp;roce [[1765]] vévodkyně objednala pro svá panství jeho sochy. Byly umístěny na různých místech —– např. na rozcestí u&nbsp;[[Svatbín]]a (dříve [[Svatbín|Svrabova]]) nedaleko [[Kostelec nad Černými lesy|Kostelce nad Černými lesy]], u&nbsp;hřbitova v&nbsp;[[Kolovraty|Kolovratech]], na rozcestí v&nbsp;zaniklé vsi [[Křimín]] u&nbsp;[[Škvorec|Škvorce]]<ref>http://www.hrady.cz/wnd_show_text.php?tid=12985</ref>, v [[Kounice|Kounicích]] či u&nbsp;[[Vykáň|Vykáně]]. Dne [[31. květen|31. května]] [[1985]] došlo k&nbsp;přemístění poškozené sochy od Svatbína do [[Muzeum lidových staveb v Kouřimi|skanzenu]] v&nbsp;[[Kouřim]]i, kde došlo k&nbsp;jejímu zrestaurování. Dodnes se k&nbsp;ní údajně váže rčení ''Stojíš jako Donát u&nbsp;Svrabova''.

[[Kategorie:Lichtenštejnové|Marie Terezie Savojská]]