Imunitní reakce: Porovnání verzí

Přidáno 2 867 bajtů ,  před 4 měsíci
m
bez shrnutí editace
m (Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy)
m
[[Soubor:S3-Alveolar Macrophages with Conidia in Liquid Medium.ogv|náhled|Makrofág [[fagocytóza|fagocytující]] [[konidie]], ukázka imunitní odpovědi na vystavení těla patogenu]]
'''Imunitní reakce''' či také '''imunitní odpověď''' je souhrn procesů, jimiž tělo reaguje na setkání s [[antigen]]y. Zahrnuje životně důležité funkce [[imunitní systém|imunitního systému]] ([[imunita (biologie)|imunita]] vůči [[patogen]]ům atp.), ale i tělu značně neprospívajícínebezpečné [[autoimunita|autoimunitní]] a [[alergie|alergické]] reakce.<ref name="dictionary">{{citace monografie| titul = A Dictionary of Genetics, Seventh Edition | autor = ROBERT C. KING; WILLIAM D. STANSFIELD; PAMELA K. MULLIGAN | vydavatel = Oxford University Press| rok=2006}}</ref>
 
Imunitní odpovědi se účastní [[bílécelá krvinky]],řada jakokomponent [[T-lymfocyt]]y, od [[B-lymfocytLymfatická soustava|lymfatických]]y tkání a [[makrofág]]yuzlin, přes imunitní a efektorové buňky až po nejrůznější molekuly. Celý souhrn procesů se dá mnohdy rozdělit do dvou fází:<ref name="dictionary" />
* primární imunitní odpověď – první kontakt s antigenem
* sekundární imunitní odpověď – opakované setkání s antigenem, silnější reakce
 
== Základní rozdělení imunitních mechanismů ==
 
=== Vrozené mechanismy ===
Vrozené (nebo neadaptivní, nespecifické) mechanismy jsou evolučně starší. Jsou založeny na molekulách a buňkách, které jsou v orchanismu připraveny předem. Jsou zaměřené na určité strukturní a funkční rysy společné proti mnoha [[Patogen|patogenům]] a fungují tak proti celé řadě z nich.
 
Hlavní komponenty vrozené imunitní reakce jsou [[Fagocyt|fagocytující]] buňky a přirozeně [[Cytotoxický T-lymfocyt|cytotoxické]] buňky, [[Komplement (biologie)|komplementový]] systém, [[Interferon|interferony]], lektiny a další sérové proteiny. Na škodliviny v organismu reagují složky vrozené imunity rychle - řádově v minutách. To imunitní reakce se obvykle zapojí jako první, jsou zásadně důležité pro vývoj a výsledek celé reakce.
 
=== Adaptivní mechanismy ===
Adaptivní (antigenně specifické) mechanismy jsou evolučně mladší, známé až od [[Obratlovci|obratlovců]]. Reagují na každou cizorodou strukturu pomocí vysoce specifických molekul jako jsou [[Protilátka|protilátky]], antigenně specifické [[Receptor|receptory]] T [[Lymfocyt|lymfocytů]].
 
Spouštějí se až po setkání s daným antigenem, pro jejich aktivaci je ale nezbytné, aby byla aktivní i vrozená imunita. Oba mechanismy spolu tedy úzce kooperují. K úplnému rozvoji adaptivní imunitní reakce je třeba několik dní až týdnů. Typickým rysem je imunologická paměť. Tedy jev, kdy se po setkání s dosud neznámým antigenem vytvoří takzvané paměťové buňky. Ty pak v budoucnu umožní rychlejší a často efektivnější imunitní reakci.
 
== Aktivace imunitní odpovědi ==
 
=== Aktivace vrozených mechanismů imunity ===
Vrozené mechanismy jsou založené především na rozpoznání cizorodých chemických struktur, které jsou typické pro patogeny. Po rozpoznání se aktivují efektorové mechanismy imunitních buněk (hlavně fagocytů) a humorální systémy (jako je komplement), které daný mikroorganismus ničí.
 
Některé druhy fagocytujících buněk ale mají další úkol. Fagocytovaný [[antigen]] naštěpí a jeho fragmenty prezentují T lymfocytům. Tím je aktivují a dochází k zahájení adaptivních mechanismů imunity.
 
=== Aktivace adaptivních mechanismů imunity ===
K účinné aktivaci antigenně specifických lymfocytů - k jejich pomnožení a diferenciaci na zralé efektorové buňky obvykle nestačí rozeznání antigenu specifickým receptorem. Většinou je třeba ještě druhý pomocný signál, který kostimuluje aktivaci lymfocytů. Tento [[Kostimulace|kostimulační]] signál má tak zásadní regulační roli - brání příliš snadné a tak potencionálně nebezpečné aktivaci lymfocytů.
 
== Odkazy ==