Rozhlas: Porovnání verzí

'''Rozhlas''' je [[Telekomunikace|telekomunikační]] zařízení pro jednosměrnýšíření přenosveřejně přístupného [[zvuk|zvukového signálu]]u naz vysílače k mnoha dálkupřijímačům. Hovorově se rozhlas označuje slovem '''rádio''' (z [[latina|lat.]] ''radius'', paprsek a ''radiatio'', záření). Obvykle jako [[přenosové médium]] slouží [[rádiové vlny]] ([[elektromagnetické záření]]), jak z pozemních, tak satelitních vysílačů, ale používalo se i kovové vedení ([[rozhlas po drátě]], [[místní rozhlas]]). V poslední době se rozhlas šíří i pomocí [[internet]]u.

Přenášený akustický (zvukový) signál je tvořen z poměrně nízkých kmitočtů (zhruba 30 Hz – 15 kHz), které by se jako [[elektromagnetické vlny]] nedaly vysílat a šířit. Proto se zvukový signál [[modulace|moduluje]] na podstatně vyšší kmitočty tzv. [[Nosná vlna|nosné vlny]]. Pro rozhlasové vysílání se nejčastěji užívaly kmitočty v pásmu [[Dlouhé vlny|dlouhých vln]] (30 – 300 kHz, [[vlnová délka]]), [[Střední vlny|středních vln]] (300 kHz – 3 MHz) a [[Krátké vlny|krátkých vln]] (3 MHz – 30 MHz), které se z vysílací [[Anténa|antény]] šíří prostorem. Na těchto pásmech se užívá [[amplitudová modulace]], při níž se podle zvukového signálu mění amplituda (rozkmit) nosné vlny. [[Dlouhé vlny]] se šíří na velké vzdálenosti, vyžadují však velmi rozměrné a vysoké vysílací antény a velké vysílací výkony. Do pásma dlouhých vln se také vejde malý počet [[vysílač]]ů, které se i na velkou vzdálenost mohou rušit. [[Střední vlny]] se šíří do vzdálenosti tisíců kilometrů a do pásma se vejde mnohem větší počet vysílačů, vysílací anténa i výkon však musí být poměrně vysoké. Střední vlny byly nejběžnějším pásmem pro příjem rozhlasu až do [[1960–1969|60. let]] [[20. století]]. Šíření [[Krátké vlny|krátkých vln]] je složitější, protože se šíří jak tzv. přímou, tak také odraženou vlnou od vrstev [[Stratosféra|stratosféry]]. Antény i výkony mohou být poměrně malé, šíření však více závisí také na počasí. Pro rozhlasové vysílání jsou na krátkých vlnách vyhrazena oddělená [[Frekvenční pásmo|pásma]], která se zpravidla označují délkou vlny: 10 m (30 MHz), 15 m (20 MHz), 20 m (15 MHz), 30 m (10 MHz) nebo 40 m (7 MHz), případně i 80 a 160 m.

V České republice je ze zákona šířeno rozhlasové vysílání především formou [[Veřejnoprávní médium|veřejnoprávní služby]]. Tuto veřejnou funkci zajišťuje [[Český rozhlas]], sídlícíjehož centrála sídlí tradičně na Vinohradskéadrese Vinohradská 12, [[Praha 2]]., malý kousek nad budovou Národního muzea. Podobně i televizní vysílání, které zajišťuje ze zákona [[Česká televize]], je také šířeno jako veřejnoprávní služba pro všechny občany ČR. Česká televize sídlí na [[Kavčí hory|Kavčích horách]] v [[Praha 4|Praze 4]] na Pankráci.

V [[Česko|Česku]] vysílá velká řada (většinou soukromých) rozhlasových stanic resp. malých rádií. Naprostá většina z nich však působí pouze regionálně (např. [[Hitrádio Vysočina]], [[Rádio Orlicko]] nebo [[Radio Relax]]). Několik soukromých stanic má přidělenu licenci na celoplošné vysílání. Kromě řady soukromých stanic (např. [[Rádio Impuls]], [[Frekvence 1]] či [[Evropa 2]]) vysílají na území ČR i veřejnoprávní subjekty – domácí [[Český rozhlas]] a francouzské [[RFI]] (Radio France Internationale), kterému Rada pro rozhlasové a televizní vysílání udělila licenci do roku 2025.<ref>{{Citace elektronické monografie

}}</ref> Do [[31. leden|31. ledna]] [[2006]] provozovala vysílání pro Českou republiku také [[Velká Británie (ostrov)|britská]] [[BBC World Service]].<ref>{{Citace elektronické monografie

* [[1910]] – [[Lee de Forest]], snímávynálezce elektronky, snímal zvuk opery [[Carmen]] a přenášípřenášel jej rozhlasověrozhlasovým vysíláním

* 20. a 30. léta – snadnédostupnost zhotoveníjednoduchého [[Rozhlasový přijímač|rozhlasového přijímače]], tzv. [[krystalka|krystalky]], učinilokterý tutose technologiidal širocezhotovit dostupnoui amatérsky, podpořila masové rozšíření této technologie a [[elektronka|elektronky]] umožnily praktickypříjem libovolnérozhlasového zesílenívysílání.z přijímanéhocelé signáluEvropy.

* [[1920]] – rozhlas vysílávysílal výsledky amerických prezidentských voleb

Po složitých počátcích vysílání [[Český rozhlas|českého rozhlasu]] [[Český rozhlas Radiožurnál|Radiojourna]] z&nbsp;vysílače ve Kbelích od [[18. květen|18. května]] [[1923]], se studio několikrát stěhovalo a potýkalo s&nbsp;obtížnou finanční situací. Roku [[1925]] vstoupil do společnosti Radiojournal stát, navýšil základní jmění a umožnil další rozšíření programové nabídky ([[zpravodajství]], [[hudba]], umělecký program, [[divadelní představení]], vysílání pro děti). Reportáž z&nbsp;[[Všesokolský_slet#VII._slet_1920|VII. všesokolského sletu]], která zprostředkovala posluchačům účast na významné události, získala rozhlasu velkou popularitu. [[3. říjen|3. října]] [[1926]] český rozhlas vysílal první fotbalovou reportáž v [[Evropa|Evropě]] (fotbalové utkání [[SK Slavia Praha|Slavie]] a Hungarie). V&nbsp;témže roce zahájil český rozhlas simultánní vysílání stejného programu z&nbsp;více vysílačů.