Kuna skalní: Porovnání verzí

Přidáno 838 bajtů ,  před 5 měsíci
→‎Srovnání s kunou lesní: doplnění dle knihy Savci ČR
(→‎Popis: drobná doplnění, přerovnání kapitol)
(→‎Srovnání s kunou lesní: doplnění dle knihy Savci ČR)
| poznámka = překlad původního ruského vydání z roku 1967
| spoluautoři = a kol.
}}</ref> Srst je relativně hrubá s řídkými pesíky. Polštářky na tlapkách nemá pokryté srstí.<ref name=":1" /> Délka těla je 4037-54 cm, ocas měří až 22213031 cm. Lebka je 71 až 84 mm dlouhá. Kuna váží 10,19 až 2,3 kg.<ref name=":1" /><ref name=":0">{{Citace monografie
| příjmení = Hunter
| jméno = Luke
| strany = 174
| isbn =
}}</ref><ref name=":5" /> Hlavními smysly jsou zrak a čich.<ref name=":47">{{Citace elektronického periodikamonografie
| příjmení = Anděra
| jméno = Miloš
| příjmení2 = Geisler
| jméno2 = Jiří
| titul = Savci České republiky. Popis, rozšíření, ekologie, ochrana
| vydání = 2
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok vydání = 2019
| počet stran = 287
| strany = 192-193
| isbn = 978-80-200-2994-2
}}</ref> Hlavními smysly jsou zrak a čich.<ref name=":4">{{Citace elektronického periodika
| titul = Martes foina (beech marten)
| url = https://animaldiversity.org/accounts/Martes_foina/
 
=== Srovnání s kunou lesní ===
Hlavním rozlišovacím znakem od podobně vypadající [[Kuna lesní|kuny lesní]] je náprsenka, kterou má kuna lesní žlutou a většinou menší. Další odlišností je barva nosu - kuna skalní ho má masově růžový či světle hnědý, kuna lesní černý či šedočerný. Při stejné velikosti je kuna skalní o něco těžší než kuna lesní. Hlava kuny skalní je více prodloužená, uši kratší s kulatějšími konci, srst hrubší a poněkud řidší. Samec kuny skalní má větší penis než samec kuny lesní. Další rozdíl spočívá ve způsobu pohybu - kuna skalní se většinou plíží, kuna lesní poskakuje.<ref name=":5" /><ref name=":7" /><ref name=":3">{{Citace monografie
| příjmení = Červený
| jméno = Jaroslav
| url archivu =
| spoluautoři = a kol.
}}</ref> V Česku žije téměř na celém území.<ref name=":7" />
}}</ref>
 
== Ekologie a chování ==
 
=== Stanoviště ===
Kuna skalní preferuje otevřenější habitat než jiné druhy rodu ''[[Kuna|Martes]]''.<ref name=":2" /> Vyskytuje se až do nadmořské výšky 4200 metrů.<ref name=":0" /><ref name=":2" /> Nejčastěji žije v opadavých lesích, převážně při jejich okrajích. Má ráda lesy se staršími vzrostlými stromy, především duby. Ve Středomoří je obyvatelkou křovinatých kamenitých biotopů - [[Makchie|makchií]]. Oblíbeným stanovištěm jsou zarostlá i otevřená skalnatá prostranství, kamenité výchozy a lidmi vytvořené „obnažené“ prostředí, jako jsou lomy. V horách osídluje kalamitní holiny, žije i na rašeliništích.<ref name=":7" /> Souvislým jehličnatým lesním plochám se spíše vyhýbá (další rozdíl oproti kuně lesní).<ref name=":5" /> Žije často v zemědělské krajině a v blízkosti lidských staveb či přímo v nich, a to i v centrech velkých měst.<ref name=":6">{{Citace elektronického periodika
| titul = Kuna skalní (Martes foina) v městském prostředí: početnost a rozšíření
| url = https://www.researchgate.net/publication/278017351_Kuna_skalni_Martes_foina_v_mestskem_prostredi_pocetnost_a_rozsireni
 
=== Potrava ===
Kuna sklaní konzumuje ve srovnání s ostatními druhy rodu ''Martes'' nejvyšší podíl rostlinné stravy.<ref name=":5" /> Z živočichů převládají v potravě [[hlodavci]] (hraboši, myši, krysy, v městském prostředí zvláště potkani) a další malí [[savci]] (například králíci, hmyzožravci), nicméně koncem léta, na podzim a zčásti i v zimě tvoří velkou část jídelníčku ovoce, ořechy a semínka (může jít až o 95 % celkového objemu potravy). V poměrně velké míře požírá [[hmyz]] (vyhrabává hnízda čmeláků a vos), dále pak [[Plazi|plazy]], [[Obojživelníci|obojživelníky]] a vejce. Důležitou složku její potravy tvoří i [[ptáci]] (především pěvci a hrabaví, v městském prostředí často holubi). Kuna systematicky plení ptačí hnízda, kde si počíhá i na dospělé jedince. Nepohrdne ani mršinami.<ref name=":0" /><ref name=":1" /><ref name=":7" /><ref name=":4" /> Patří mezi obávané návštěvníky kurníků (a králíkáren), kde často zakousne všechny slepice (králíky), aniž by je sežrala či vysála krev.<ref name="Savci">{{Citace monografie
| příjmení = Hanzák
| příjmení2 =
=== Život ===
[[Soubor:Kot i kuna.jpg|náhled|250px|Kuna a kočka domácí]]
Je to obratná a mrštná šelma, jež je aktivní především v noci a za soumraku. Ze sociálního hlediska je samotářská (kromě období páření a samic s mláďaty) a teritoriální. Velikost teritoria se pohybuje od 9,5 po 880 hektarů (samci mají větší území než samice). V městské zástavbě jsou domovská území obvykle výrazně menší než v přírodě či zemědělské krajině. a je zde také výrazně vyšší populační hustota<ref name=":0" /><ref name=":7" /><ref name=":6" /> Kuna si nebuduje doupata a ani neobývá jinými zvířaty vytvořená. Ve volné přírodě žije ve skalních puklinách, mezerách mezi kameny a v dutinách stromů.<ref name=":5" /> Dokáže dobře šplhat po stromech (ale na tak dobře jako kuna lesní), nicméně jde o zvíře převážně zemní, kde i nejčastěji loví.<ref name=":5" />
 
==== Rozmnožování, dožití ====
K páření dochází v červenci a srpnu.<ref name=":7" /> Samice kun skalních prodělávají tzv. provokovanou (indukovanou) [[Ovulace|ovulaci]], kdy se vajíčko uvolňuje z vaječníku až na základě stimulů vyvolaných kopulací. Samci mají velkou pyjovou kost a povrchové struktury na pyji, jež drážděním samičí vulvy ovulaci spustí.<ref name=":1" /> Kopulace bývá značně hlasitá a dochází k ní především v noci.<ref name=":4" /> Mláďata se rodí asi za osm až devět měsíců po páření (v březosti je období latence neboli [[Odložená nidace|odložené nidace]]), tedy nejčastěji v březnu a dubnu. Samice vrhne jedno až osm (obvykle 3 až 5) slepých mláďat.<ref name=":0" /> Ta otevírají oči po 30 až 36 dnech.<ref name=":5" /> Samice mláďata kojí 40 až 45 dnů.<ref name=":5" /> Po třech měsících se osamostatňují, až do konce léta či do podzimu však zůstávají s matkou. Pohlavně dospívají ve věku 15 až 27 měsíců.<ref name=":4" /> V průměru se kuny skalní ve volné přírodě dožívají 3,<ref name=":4" /> maximálně 10 až 12<ref name=":1" /> a v zajetí až 18 let.<ref name=":0" />
 
=== Predátoři, konkurenti, parazité ===
Kuna skalní je mnohde považována za škůdce a může být kvůli tomu i hubena. Z nemocí je někdy ohrožována [[Vzteklina|vzteklinou]]. Hlavní příčinou úmrtnosti v městském prostředí jsou střety s dopravními prostředky.<ref name=":6" /> Na některých místech ji lidé loví kvůli kožešině (Indie, Rusko), ačkoliv ta není považována za tak kvalitní jako sobolí či kuny lesní. Nicméně nejsou známy žádné hrozby, které by měly výrazný negativní dopad na populaci této šelmy, a [[Mezinárodní svaz ochrany přírody|IUCN]] ji tak vyhodnocuje jako taxon [[Málo dotčený taxon|málo dotčený]].<ref name=":5" /><ref name=":2" />
 
Kuna skalní smí býtnení v České republice lovenapředmětem zvláštní ochrany.<ref name=":7" /> Lovena smí být od 1. listopadu do posledního února, po zbytek roku je hájená.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =