Edmund Halley: Porovnání verzí

Přidáno 57 bajtů ,  před 1 rokem
m
lf
(Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta8))
m (lf)
 
== Život ==
Halley se narodil v [[Haggerston]]u v [[Londýn]]ě, jako syn bohatého [[mydlář]]e a solnaře.{{Fakt/dne|20180614080344|}} Už jako dítě se hodně zajímal o matematiku. Studoval v [[St Paul's School]] a od roku [[1673]] na [[The Queen's College]] v [[Oxford]]u. Ještě jako nedostudovaný publikoval práci o [[solárníSluneční systémsoustava|sluneční soustavě]] a [[slunečníSluneční skvrnyskvrna|slunečních skvrnách]].
 
Na Oxfordu se setkal s královským astronomem a ředitelem Greenwichské observatoře [[John Flamsteed|Johnem Flamsteedem]]. V roce 1675 mu napsal dopis, ve kterém ho upozornil na chyby v jeho astronomických tabulkách, které se týkaly pohybu [[Jupiter (planeta)|Jupitera]] a [[Saturn (planeta)|Saturnu]]. Tím si získal Flamsteedovo uznání, pomohl mu publikovat první vědecký článek v časopise ''Philosophical Transaction,'' a roku 1676 ho udělal v Greenwichi svým asistentem.<ref>{{Citace elektronického periodika
}}</ref>
 
V roce [[1688]] Halley vydal druhou část výsledků ze svojí expedice, šlo o pojednání o [[pasát]]ech a [[monzun]]ech. V této práci také označuje [[Slunce|sluneční]] ohřívání jako příčinu pohybů [[atmosféra|atmosféry]]. Také zjistil vztah mezi [[barometrickýAtmosférický tlak|barometrickým tlakem]] a [[nadmořská výška|nadmořskou výškou]]. Jeho tabulky se staly důležitým přínosem pro nově vznikající obor [[vizualizace informací]].
 
Halley se oženil v roce [[1682]] a usadil se v [[Islington (londýnský obvod)|Islingtonu]]u. Většinu času strávil pozorováním [[Měsíc|Měsíce]], ale také se zajímal o problematiku [[gravitace]]. Jeden z problémů, který ho zaujal, byl [[Keplerův zákon o pohybu planet]] (1. Keplerův zákon). V srpnu [[1684]] odjel do [[Cambridge]] aby to prodiskutoval s [[Isaac Newton|Isaacem Newtonem]]. Dověděl se, že Newton už problém vyřešil, ale nic o tom nesepsal. Halley ho přesvědčil aby napsal ''[[Principia mathematica philosophiae naturalis]]'' (1687), kniha potom vyšla na Halleyovy náklady.
 
V roce [[1690]] dokončil plány na [[potápěčský zvon]], přístroj, který umožňoval dlouhodobý pobyt pod vodou s oknem pro podmořský výzkum. Do zvonu se měli vejít tři lidé a měli mít možnost se potopit do hloubky až 18 metrů. V Halleyově plánu je vzduch doplňován barely se vzduchem, které jsou posílány z hladiny dolů.
 
== Dutá Země ==
V roce [[1692]] Halley předložil myšlenku o [[dutá ZeměDutozemě|duté Zemi]]. Zem se měla skládat ze skořápky silné asi 800 km, dvou vnitřních soustředných skořápek a nejniternějšího jádra podobně velkých jako průměry planet [[Venuše (planeta)|Venuše]], [[Mars (planeta)|Marsu]] a [[Merkur (planeta)|Merkuru]]. Skořápky od sebe dělila atmosféra a každá také měla vlastní [[Magnetické pole Země|magnetické póly]]. Tyto koule měly rotovat různou rychlostí. Halley nabízel tuto myšlenku jako vysvětlení neobvyklých měření [[Kompas|kompasem]]. Předpokládal, že vnitřní atmosféry svítí (a jsou možná obydlené), a domníval se, že unikání těchto atmosfér z vnitřku Země na její povrch způsobuje [[polární záře|polární záři]].
 
== Pojmenováno po Halleyovi ==
* [[Halleyův kráter]] na [[Mars (planeta)|Marsu]].
* [[Halleyův kráter]] na [[Měsíc]]i.
* [[Halley (polární stanice)|Halleyova výzkumná stanice]] v [[Antarktida|Antarktidě]].
 
== Odkazy ==