Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 591 bajtů ,  před 3 měsíci
porůznu stylistika a drobně úpravy dle enwiki
Většina současných [[Tělní plán|tělních plánů]] živočišných těl se poprvé objevila až u kambrijských živočichů a ne u ediakarské fauny. Zdá se, že kambrijské organismy plně nahradily organismy dominující během ediakary, stále však o tom probíhají debaty. Existuje několik hypotéz, proč ediakarská fauna z fosilních záznamů vymizela, včetně měnícího se prostředí, nástupů predátorů či konkurence jiných forem života. Jedna hypotéza tvrdí i to, že ediakarská fauna mohla dále prosperovat, pouze již okolní podmínky zabraňovaly její fosilizaci.
 
Zařazení ediakarské fauny do [[Fylogenetický strom|fylogenetického stromu]] se ukázalo býti náročné. Není dokonce ani prokázáno, že se jednalo o [[živočichové|živočichy]]. Mohlo jít také o [[lišejník]]y, [[řasy]], [[Protisté|protisty]] známé jako Foraminifera, [[houby]], mikrobiální kolonie či hypotetický mezistupeň mezi rostlinami a živočichy. Stavba těla a návyky některých druhů (například ''[[Funisia dorothea]]'') vykazuje podobnost s [[houbovci]] (Porifera) nebo [[žahavci]] (Cnidaria), rod ''[[Kimberella]]'' se podobá [[měkkýši|měkkýšům]] (Mollusca). U některých ediakarských tvorů se mohla vyvinout [[bilaterální symetrie]] (dvoustranná souměrnost), i když to je sporné. Většina makroskopických ediakarských fosilií je stavbou těla odlišná od pozdějších živočišných forem: připomínají disky, trubky či baňky. Vzhledem k obtížnosti stanovení evolučních vztahů mezi těmito tvory a současnými organismy někteří paleontologové usoudili, že představují zvláštní vyhynulou linii, která není blízce příbuzná žádným jiným tvorům. Navrženaa bylanavrhli vlastníje zařadit do samostatné říše Vendozoa (nyní přejmenovánapřejmenované na [[Vendobionta]]). Pokud ediakarská fauna nazanechala žádné potomky, její vývoj by mohl být považován za „neúspěšný experiment” v evoluci mnohobuněčného života.
 
== Objev ==
}}</ref>
 
Všechny exempláře objevené před do rokurokem 1967 pocházely z hrubozrnného [[pískovec|pískovce]], kvůli čemuž nebyly zachovány jemné detaily, což ztěžovalo další studievýzkum. [[Shiva Balák Misra]] však tehdy objevil v popelu v Newfoundlandu dobře zachovalé fosilie s viditelnými detaily, což umožnilo dalšípodrobnější studium fosilií.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = MISRA
| jméno = S. B.
}}</ref>
 
Některé vrstvy z ediakary s touto charakteristickou texturou obsahují fosilie a fosilie ediakarské fauny jsou téměř vždy nacházeny v usazeninách společně s mikrobiálními povlaky. Přestože kdysi byly mikrobiální povlaky rozšířené, vývojpo rozšíření kambrijských organismů, kteří se těmito mikroorganismy živily, snížilpoklesl jejich počet. Nyní jsou mikrobiální povlaky rozšířeny v nehostinných [[refugium (ekologie)|refugiích]], jako jsou [[stromatolit]]y v rezervaci [[Hamelin Pool Marine Nature Reserve]] v [[Žraločí zátoka|Žraločí zátoce]] při pobřeží západní [[Austrálie]], kde salinita vody může až dvakrát přesahovat obsah soli v okolním moři.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Burzin
| jméno = M. B. & kol
 
=== Míra zachování ===
Rychlost usazení sedimentů společně s rychlostí rozkladu měkkých organismů určuje, jestli se zachová jejich horní nebo spodní část. Většina kruhovitých organismů se začala rozkládat ještě před usazením sedimentů a následně byly zasypány popelem či pískem. Tak byla zachována spodní strana daného tvora. Fosilie matracovitých organismů mají tendenci se rozložit i po cementaciuzasení a stmelení nadložního sedimentu, díky čemuž jejsou zachovánzachovány otiskotisky jejich svrchních částí. Odolnost jejich schránek se odráží v tom, že ve vzácných případech jsou tyto zvláštní fosílie nalezenynacházeny v sedimentech uložených během splachu materiálu během silných bouří, kdy může docházet k rapidní sedimentaci. To, že jsou tyto schránky schopné tuto rapidní sedimentaci přežít, napovídá, že musely být odolné. Dále vV některých případech [[srážení (chemie)|srážení]] minerálů způsobené působením bakterií vytvořívytvořilo "posmrtnou„posmrtnou masku"masku“ vedoucí ke vzniku pozitivního fosilního otisku tehdejšího organismu.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Gehling
| jméno = James G.
 
== Popis ==
Ediakarská fauna vykazovala širokou škálu morfologických charakteristik. Velikost těchto organismů sahala od milimetrů do metrů, jejich těla měla tvar od jednoduchých kapkovitých těl až po těla složité stavby a mohla být jak tvrdá a odolná, tak měkká. Vyvinuly se téměř všechny formy symetrie.<ref name=":2" /> Rozlišeno bylo několik typů morfologií.:
 
; Embrya:[[Soubor:Cyclomedusa cropped.jpg|alt=Diskovitá fosilie|náhled|Diskovitá fosilie]][[Soubor:Charnia Spun.jpg|alt=Horizontálně položená hornina s fosilie rodu Charnia připomínající prošívanou matraci|náhled|''Charnia'', prvně považována za příbuzný rod pérovníkům]][[Soubor:Spriggina flounensi C.jpg|alt=Fosilie rodu Spriggina v horizontálně položené hornině|náhled|''Spriggina'' byla interpretována jako členovec či kroužkovec; i přes podobu je kvůli nedostatku dalších informací tato systematika odmítána]][[Soubor:Ediacaran trace fossil.jpg|alt=Hornina s vrypy na podložce. Napravo část měřidla.|náhled|Stopové fosilie byly obyčejně zachovány v pískovcovích vrstvách]][[Soubor:Yorgia trace.jpg|alt=Záběr na horninu s vrypy od druhu Epibaion waggoneris a kruhovité otisky těla od Yorgia waggoneri|náhled|Fosilie stop od ''Epibaion waggoneris'' a otisk těla druhu ''Yorgia waggoneri'' ]]Ve zprávách o objevech předkambrijského mnohobuněčného života dominovaly informace o fosiliích podobných [[embryo|embryím]], nalezené převážně v [[Čína|čínském]] [[souvrství Tou-šan-tchuo]] (v jihozápadní Číně, v provincii Kuej-čou). Některé objevy<ref>{{Citace periodika
; Embrya: Ve zprávách o objevech předkambrijského mnohobuněčného života dominovaly informace o fosiliích podobných [[embryo|embryím]], nalezené převážně v [[Čína|čínském]] [[souvrství Tou-šan-tchuo]] (v jihozápadní Číně, v provincii [[Kuej-čou]]). Některé objevy<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Chen
| jméno = Jun-Yuan
| url = http://science.sciencemag.org/content/306/5700/1291.1
| datum přístupu = 2018-03-25
}}</ref> Jiná „embrya” byla interpretována jako pozůstatky obrovských bakterií[[Sirné snižujícíchbakterie|síru množstvíredukujících sírybakterií]] (jako je ''[[Thiomargarita namibiensis]]''),<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Donoghue
| jméno = Philip C. J.
| url = http://rstb.royalsocietypublishing.org/content/361/1470/1023
| datum přístupu = 2018-03-25
}}</ref> později však tato teorie začala po dalším výzkumu, který srovnával vzhled daných fosilií s bakterií ''Thiomargarita'', však tato teorie začala upadat.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Cunningham
| jméno = J. A.
}}</ref>
 
: Mikrofosilie, kterákteré pocházelapocházejí z období před 632,5 miliony lety – pouhé tři miliony let po konci velkého zalednění, můžemohou představovat „klidové stadium” ve vývoji jednohonejstarších zznámých nejstarších organismůživočichů. Na základěPodle alternativního návrhu pak může jít i o dospělé mnohobuněčné organismy.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Yin
| jméno = Leiming
}}</ref>
 
; Disky : Diskovité fosilie, jako jsou ''[[Ediacaria]]'', ''[[Cyclomedusa]]'' a ''[[Rugoconites]]'', vedlybyly kzpočátku počáteční identifikaci těchto druhůidentifikovány jako zástupcůzástupci [[žahavci|žahavců]] (Cnidaria), mezi které patří medúzy a koráli.<ref name=":1" /> Další výzkumy těchto fosilií navrhly jiné interpetace. Žádná z těchto fosilií již není považována za medúzu; může se jednat například i o zástupce [[Protisté|protistů]] (Protista).<ref name=":4">{{Citace monografie
| příjmení = A.
| jméno = McMenamin, Mark
| počet stran = xii, 295 pages
| isbn = 9780231105590
}}</ref> Mnoho jednotlivých fosilií bylo identifikovánourčeno jako mikrobiální kolonie.,<ref name=":5">{{Citace elektronického periodika
| titul = MICROBIAL ORIGIN OF SOME OF THE EDIACARAN FOSSILS
| periodikum = gsa.confex.com
| url = http://doi.wiley.com/10.1111/j.1502-3931.2007.00025.x
| datum přístupu = 2018-03-25
}}</ref> jiné mohou být škrábanci vzniklými otáčením organismů kolem jejich „stonku“, který je poutal k mořskému dnu.<ref name=Jensen2002>{{Citace periodika | příjmení=Jensen | jméno=S. | příjmení2=Gehling | jméno2=J. G. | příjmení3=Droser | jméno3=M. L. | příjmení4=Grant | jméno4=S. W. F. | rok=2002 | titul=A scratch circle origin for the medusoid fossil Kullingia | periodikum=Lethaia | ročník=35 | číslo=4 | strany=291–299 | doi=10.1080/002411602320790616 | url=http://earthsciences.ucr.edu/docs/Soren_scratch_2002.pdf }}</ref> Některé znaky, pomocí kterých by šlo druh lépe identifikovat, často chybí, protože se obyčejně zachovala pouze spodní část organismu.
 
; Taškovité fosilie: Fosilie, jako je ''[[Pterinidium]]'', zachované ve vrstvách sedimentů, připomínají „bahnem naplněné tašky”. TytoNa organismyinterpretaci ještětěchto nebylyorganismů interpretoványnení shoda.<ref name=":8">{{Citace periodika
| příjmení = Grazhdankin
| jméno = Dmitri
}}</ref>
 
; Toroidní fosilie: Fosilie ''Vendoglossa tuberculata'' pocházející z [[Namibie]] byly identifikovány jako kmenová skupina živočichů dorzoventrální orientace těla. Vyvinula se u nich velká střevní dutina a příčně vyvýšený [[ektoderm]]. OrganismusOrganismy mají tvar zploštělého [[Torus|torusu]], jehožpřičemž dlouhá osa toroidního těla prochází přibližným středem předpokládané střevní dutiny.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = McMenamin
| jméno = M. A. S
| url = http://mr.crossref.org/iPage?doi=10.1144%2Fgsjgs.149.4.0607
| datum přístupu = 2018-03-25
}}</ref> mají vzhled podobný nafukovací matraci. Někdy se těla těchto tvorů ještě před fosilizací roztrhala či popraskala, pomocí těchto poškozených vzorků lze však organismusorganismy snadněji rekonstruovat. Například uspořádání „listů“ tvora ''[[Swartpuntia germsi]]'' (tři a více listů dokola podél stonku) mohlo být rozpoznánarozpoznáno pouze z podobných poškozených fosilií, neboť fosilie jsou obvykle bahnem a pískem stlačeny do roviny.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Narbonne
| jméno = Guy M.