Broumov: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Historie: dodatky
odkazy
Řádek 42:
Historie města je od samého počátku spjata s kolonizací východočeského pohraničí, vedenou řádem Benediktinů, kteří získali území budoucího Broumovska roku 1213 od [[Přemysl Otakar I.|Přemysla Otakara I.]] Vlastní založení města se předpokládá roku 1255. První zástavba města při hradu byla dřevěná a podlehla požáru z roku 1306. Po něm byl z hradu vybudován kamenný klášter s kostelem sv. Vojtěcha a farní kostel sv. Petr a Pavla, jehož gotická věž byla součástí městských hradeb, které byly vybudovány v letech 1357-1380. Městská práva shodná s královskými městy získal Broumov od Karla IV. roku 1348. Středověké město prosperovalo především díky plátenické a soukenické výrobě a obchodu na zemské stezce do Kladska.
 
Husité pobořili klášter s hradem, který benediktini brzy obnovili a přesunuli sem na dvě století celé břevnovské opatství. Ve městě však převládla protestanská církev. Její kostel sv. Václava dala [[Katolická liga]] zavřít roku 1617. Řemeslná výroba byla soustředěna do několika cechů.
Všeobecný vzestup města a panství nastal po třicetileté válce v době barokní a řídili jej především opati z kláštera. Barokní koncepci urbanismu, obnovu staveb i novostavby v okolí města navrhl italský stavitel [[Martin Allio]] z Löwenthalu. Další stavby chrámů, klášterních budov, gymnázia, lékárny a teras vedl Kryštof Dienzenhofer a dovršil je jeho syn Kilián Ignác. Roku 1847 spadl mezi Broumovem a Hejtmánkovicemi [[meteorit]].
 
Slezské války v době tereziánské těžce postihly řemesla, zemědělství i obchod regionu, stejně jako prusko-rakouská válka z roku 1866<ref>Miroslav OTTE: Broumov. Historie a památky. Broumov 2002</ref>. Industrializace města byla nesena textilními továrnami, plátenictvím, soukenictvím. Přádelny ve městě a okolí založil [[Josef Schroll]].
Během druhé poloviny 19.&nbsp;století z Broumova odešla skupina převážně německých obyvatel, která následně založila osaduosady Puerto Montt a [[Nueva Braunau]] ''(Nový Broumov)'' v&nbsp;[[Chile]].<ref>{{Citace elektronické monografie| autor =Rakouské velvyslanectví v Santiagu de Chile| odkaz na autora =| titul =Bilaterale Beziehungen - Beginn der österreichischen Kolonie in Chile| url =https://www.bmeia.gv.at/botschaft/santiago-de-chile/bilaterale-beziehungen.html| datum vydání =| datum aktualizace =| datum přístupu =30.3.2017| vydavatel =Bmeia.gv.at| jazyk =německy| url archivu =https://web.archive.org/web/20160402092144/http://www.bmeia.gv.at/botschaft/santiago-de-chile/bilaterale-beziehungen.html| datum archivace =2016-04-02| nedostupné =ano}}</ref>
 
== Doprava ==
Řádek 101 ⟶ 102:
* [[Broumovský klášter]], mohutná stavba okolo dvou vnitřních dvorů (východní je kvadratura, západní prelatura) od K. I. Dienzenhofera z let 1726–1748 se zachovalou historickou knihovnou s ochozem a freskovým stropem (asi 17 tisíc svazků). Ve sbírkách je i barokní kopie [[Turínské plátno|Turínského plátna]] a v hrobce tzv. [[Vamberecká mumie|Vamberecké mumie]]. V přízemí severního křídla je klenutý refektář se štuky B. Spinettiho a s freskami J. K. Kováře (kolem 1754), v 1. patře jižního křídla Kamenný sál sklenutý kopulí s freskami (J. Hager, 1765).
* [[Kostel svatého Vojtěcha (Broumov)|Kostel sv. Vojtěcha]], gotické trojlodí ze 14. století, ve 2. polovině 17. stol. barokně přestavěný na jednolodní s plochými bočními kaplemi a emporami, s hranolovou věží v západním průčelí a terasou se sochami před jižním průčelím. Kostel je zaklenut valenou klenbou, štuková výzdoba od bratří Soldati a fresky od J. J. Steinfelse z roku 1692. Hlavní oltář z roku 1722 od J. Dobnera se sochami od [[Matěj Václav Jäckel|M. V. Jäckela]], v horní části drobná soška Madony ze 14. století. V bočních kaplích oltářní obrazy od [[Václav Vavřinec Reiner|V. V. Reinera]] a 12 dřevěných soch světců od M. V. Jäckela z téže doby.
* ''Bývalé klášterní gymnázium'' z roku 1711 jižně od kostela, na severní straně most z roku 1705 přes hradební příkop do zahrady.
* Dřevěný ''hřbitovní [[Kostel Panny Marie (Broumov)|Kostel Panny Marie]]'' s ochozem ze 14. století, přestavěný 1449, patrně nejstarší dochovaná dřevěná sakrální stavba ve střední Evropě. Uvnitř trámový strop s částečně původní výmalbou z 15. století, v ochozu na 9 dřevěných deskách kronika města za léta 1542–1847.
* [[Kostel svatého Václava (Broumov)|Kostel svatého Václava]], barokní stavba se staršími základy na půdorysu řeckého kříže od K. I. Dientzenhofera z roku 1730. Nástropní malby od F. A. Schefflera.
* Děkanský [[Kostel svatého Petra a Pavla (Broumov)|kostel svatého Petra a Pavla]], založený současně s městem kolem 1265. HalovéGotické halové trojlodí barokně přestavěné roku 1757, s gotickou věží v průčelí. Cenné zařízení z poloviny 18. století, dřevěná socha Madony kolem 1365.
* Bývalý špitál s barokním [[Kostel svatého Ducha (Broumov)|kostelem svatého Ducha]]
* [[Dub v Broumově|Klášterní dub]], památný strom
* ''Broumovské divadlo'' je malé divadélko na jehož místě se konala divadelní představení již od 2.pol. poloviny 18 století. Původní budova divadla byla r. 1838 poškozena požárem a při opravách byly obnoveny krovy a pozměněno průčelí. Celkově byla budova divadla přestavěna v roce 1902 (hlediště s balkónem, štukovou a malířskou výzdobou, jeviště, šatny) a částečně stavebně upravována v letech 1931 (průčelí). 1935, v 80. letech a v roce 1997 (průčelí).<ref>E. Poche, ''Umělecké památky Čech'' I. Str. 125–129.</ref>
== Muzeum Broumovska ==
Vlastivědné muzeum, založené roku 1945, sídlí v klášteře a vystavuje cenné památky malířství, sochařství, preciosa a paramenta spojená s činností benediktinů, i mnohéí předměty uměleckých řemesel města, mj. kolekci oděvů 19. století. Má také přírodovědnou expozici se vzorky minerálů Broumovska včetně drahokamových odrůd [[jaspis]]ů a [[achát]]ů.
 
=== Okolí ===
Řádek 184 ⟶ 187:
=== Literatura ===
* ''Ottův slovník naučný'', heslo Broumov. Sv. 4, str. 765
* OTTE, Miroslav: ''Broumov. Historie a památky''. Broumov 2002
* ZÁLIŠ, Jan – OTTE, Miroslav: ''Broumovsko: krajina architektury & architektura krajiny''. Broumov 2013. 377 s. : il. ISBN 978-80-260-4206-8
* {{Citace monografie
| příjmení = Cechner