Krym: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
m Editace uživatele 81.90.244.158 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Sokoljan značka: rychlé vrácení zpět |
||
Řádek 15:
| zeměpisná délka = 34.4
| světadíl = [[Evropa]]
| stát = {{Vlajka a název|Ukrajina}} de jure<br>{{Vlajka a název|Rusko}} de facto
| hornina =
| poznámka =
Řádek 38:
{{legend|#f08080|''"Uznání ruských zájmů"''}}
----
{{legend|#497bd7|''Ukrajina''}}
{{legend|#6a1f1f|''Rusko''}}
]]
Řádek 113 ⟶ 114:
=== Krymská krize v roce 2014 ===
[[Soubor:Selbstverteidigung auf der Krim, März 2014.jpg|náhled|upright|Krymská domobrana se štíty v barvách Autonomní republiky Krym]]
{{Podrobně|Anexe Krymu Ruskou federací|Krymské referendum (2014)}}
Koncem února 2014 byl po masových protestech na Ukrajině, které jsou známy pod názvem [[Euromajdan]], sesazen proruský prezident Viktor Janukovyč, který usiloval o sblížení Ukrajiny s Ruskem. V noci na čtvrtek 27. února obsadili budovu krymského parlamentu proruští útočníci, kteří na jeho střeše vyvěsili ruskou vlajku. Ruský parlament 2. března schválil nasazení ruské armády na Krymu, [[Vladimir Putin]] ale tehdy řekl, že Rusko zatím na Krym nepovolalo své vojáky (nevysloveně mimo již legálně přítomné jednotky v Sevastopolu) a že tam působily „ozbrojené síly sebeobrany“. O den později už byla strategická místa poloostrova pod kontrolou proruských vojáků, podle některých zdrojů podporovanými přímo vojáky z Ruska. Představitelé NATO a EU kritizovali postup Ruska. Ruské obyvatelstvo Krymu by však přítomnost ruských vojsk schvalovalo. Dne [[6. březen|6. března]] přijala Nejvyšší rada Autonomní republiky Krym rozhodnutí o připojení Krymu k Rusku.
[[Krymské referendum (2014)|Krymské Referendum]] se uskutečnilo [[16. březen|16. března]]. Podle oficiálních údajů se za volební účasti 83,1 % oprávněných voličů rozhodlo 96,8 % pro připojení Krymu k Rusku.<ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = Lidovky.cz|url = http://www.lidovky.cz/k-rusku-chce-93-procent-krymskych-volicu-fch-/zpravy-svet.aspx?c=A140316_191620_ln_zahranici_hm|titul = Krym sečetl hlasy: k Rusku se chce připojit 96,8 % voličů}}</ref> Podle oficiální zprávy Rady pro lidská práva Vladimira Putina však pro připojení hlasovalo jen 50 až 60 % voličů za účasti 30 až 50 %.<ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = Britské listy|url = http://www.blisty.cz/art/73113.html|titul = Referendum o připojení Krymu k Rusku bylo těžce zfalšované, říká zpráva Rady pro lidská práva ruského prezidenta|datum vydání = 2014-05-06}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Проблемы жителей Крыма|url = http://old.president-sovet.ru/structure/gruppa_po_migratsionnoy_politike/materialy/problemy_zhiteley_kryma.php?print=Y|vydavatel = |místo = |datum vydání = |korporace = Совет при Президенте РФ|dostupnost = |datum přístupu = 2015-04-27}}</ref> Bývalý ekonomický poradce ruské vlády Andrej Illarionov, nynější pracovník Catonova institutu ve [[Washington, D.C.|Washingtonu]], tvrdil, že připojení Krymu k Rusku si přálo jen asi 34 % voličů.<ref name=":0" /> GfK, německá společnost provádějící průzkumy veřejného mínění a čtvrtá největší organizace pro výzkum trhu na světě, provedla průzkum v krymském regionu. Podle tohoto průzkumu 82 % lidí na Krymu „plně podporuje“ odtržení Krymu od Ukrajiny a připojení do Ruské federace, 11 % „převážně souhlasí“, zatímco jen 7 % s odtrhnutím „nesouhlasí“.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = One Year Later, Crimeans Prefer Russia | vydavatel = Bloomberg | url = https://www.bloomberg.com/view/articles/2015-02-06/one-year-later-crimeans-prefer-russia}}</ref> Podle průzkumu amerických univerzit z Colorada a Virginie si 84 % lidí na Krymu myslí, že připojení do Ruska je „naprosto správné rozhodnutí“.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = The Crimean conundrum | vydavatel = openDemocracy | url = https://www.opendemocracy.net/od-russia/john-o%25E2%2580%2599loughlin-gerard-toal/crimean-conundrum | datum přístupu = 2016-10-15 | url archivu = https://web.archive.org/web/20160722133509/https://www.opendemocracy.net/od-russia/john-o%25E2%2580%2599loughlin-gerard-toal/crimean-conundrum | datum archivace = 2016-07-22 | nedostupné = ano }}</ref>
[[17. březen|17. března]] [[2014]] pak krymský parlament vyhlásil nezávislý svrchovaný stát s názvem [[Republika Krym]], který ale okamžitě požádal o vstup do [[Rusko|Ruské federace]] jako její nový subjekt. [[Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě|OBSE]] ani [[Evropská unie]] na referendum pozorovatele nevyslaly.<ref>[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/266546-krym-vyhlasil-samostatnost-bylo-ale-referendum-v-poradku/ Krym vyhlásil samostatnost. Bylo ale referendum v pořádku?], ceskatelevize.cz, 17. března 2014</ref> Další pozorovatelé, pozvaní nevládními organizacemi, referendum hodnotili jako poklidné s hladkým průběhem.<ref>[http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/330511-krymske-referendum-je-pro-mistni-zpestreni-a-navrat-k-nostalgii-dob-sssr-tvrdi-pozorovatel.html Krymské referendum je pro místní zpestření a návrat k nostalgii dob SSSR, tvrdí pozorovatel], novinky.cz, 16. března 2014</ref><ref>[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/266740-cestu-sarapatky-na-krym-platila-organizace-ultrapravicoveho-aktivisty/?fb_action_ids=705332649517065&fb_action_types=og.recommends&fb_source=aggregation&fb_aggregation_id=288381481237582 Cestu Šarapatky na Krym platila organizace ultrapravicového aktivisty], ceskatelevize.cz, 19. března 2014</ref> Ukrajina a
[[Soubor:Celebrating Victory Day and the 70th anniversary of Sevastopol’s liberation (2493-13).jpg|náhled|Vladimir Putin na Krymu s veterány 2. světové války u pomníku [[Bitva o Sevastopol (1941–1942)|obránců Sevastopolu]], 9. května 2014]]
| |||