Masoretský text: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Zachované verze masoretského textu: +rozšíření článku; nahrazení výrazu "masoretář" (z hlediska ČJ) vhodnějším "masoret"; odstranění spojovníků v hebrej. jménech
m Odstraněn obrázek „Hebrew_text_today.jpg“, který na Commons smazal ALE! s vysvětlením: as per discussion on w:commons:Commons:Deletion requests (copyvio)
Řádek 1:
'''Masoretský text''' je [[hebrejština|hebrejský]] (či v jistých případech [[aramejština|aramejský]]) text [[Starý zákon|Starého zákona]] opatřený masoretskými [[vokalizace|vokalizačními]] znaky, resp. doplněný o tzv. [[masora|masoru]] (ta se dělí na malou (''Masora parva''), velkou (''Masora magna'') a závěrečnou (''Masora finalis'') masoru) – propracovaný systém okrajových poznámek sloužící k rychlé a přehledné orientaci v biblickém textu a k zaznamenání jeho různých variant.
 
 
[[soubor:hebrew_text_today.jpg|thumb|150 px|right|Ukázka masoretského textu s moderním kritickým aparátem]]
 
O ujednocení textu starozákonních knih se přibližně do 5. století po Kr. starali [[sóferím]], neboli písaři. Jejich následovníci, od [[6. století|6. století]] zvaní „[[Masoreti|masoreti]]“, opatřili tradovaný a pečlivě opisovaný hebrejský (aramejský) text vokalizací. Hebrejština, jako i jiné semitské jazyky, totiž nezná ve svém [[hebrejské písmo|písmu]] znaky pro samohlásky. Protože však stále méně [[Židé|Židů]] bylo schopno číst původní souhláskový text (a z náboženských důvodů bylo pociťováno jako nanejvýš důležité uchovat jeho ''přesné'' znění a výslovnost), masoreti museli vytvořit vokalizační systém. Těchto systémů vzniklo několik, nakonec byl všeobecně přijat ten, který vyvinula škola v [[Tiberias|Tiberiadě]].