Carl Gustaf Emil Mannerheim: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15)
m →‎Podruhé vrchním velitelem: opravena gramatická chyba (velké písmeno)
Řádek 98:
V roce 1939 Mannerheimovy špatné vztahy s parlamentem a vládou zaviněné problémy s rozpočtem gradovaly. Mannerheim opět podal demisi, ale tentokrát ji odmítl stáhnout a navíc se poprvé se svými protesty obrátil na veřejnost. Tentokráte zvítězil a rozpočet mu byl navýšen. Hrozba ze strany [[Sovětský svaz|SSSR]] už narostla natolik, že si jí všimla i většina politiků. Bylo však již příliš pozdě. [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]] s [[Vjačeslav Michajlovič Molotov|Molotovem]] se již v této době obraceli na Finsko s nemístnými požadavky. Mannerheim prosazoval politiku mírných ústupků, dobře si vědom toho, že jeho země nemůže Sovětskému svazu vzdorovat. I on však souhlasil s tím, že celý sovětský návrh je naprosto neakceptovatelný a že například [[Hanko]] není možné vydat. Zároveň znovu podal prezidentovi rezignaci, neboť podle něj finanční prostředky pro armádu nepřicházely dost rychle. Prezident Kallio byl tentokráte rozhodnut jeho demisi přijmout, ale již to nestihl udělat, protože selhala snaha o dohodu a [[Finové]] sovětské požadavky odmítli.
 
Říjen a listopad strávil Mannerheim horečnou činností. Jako předseda Rady obrany země spolu s vedením armády vybíral [[Zbraň|zbraně]] pro dozbrojení své armády a připravoval svou zemi na válku, o níž byl přesvědčen, že přijít musí. Zorganizoval obrovské cvičení [[Záložník (vojsko)|rezervistů]], které se po zkrachování rozhovorů plynule přeměnilo ve skrytou [[mobilizace|mobilizaci]]. V rámci cvičení byla vybudována celá řada polních opevnění napříč [[Karelská šíje|Karelskou šíjí]] a dalšími klíčovými oblastmi. Reorganizoval svůj hlavní stan v [[Mikkeli]] tak, aby mohl sloužit [[vrchní velitel|vrchnímu veliteli]], neboť mu prezident oznámil, že s ním pro tuto roli počítá. Stáhl [[dělostřelectvo]] od hranic, aby nebylo ohroženo nenadálým útokem a aby byl schopen snadno vyvrátit případná obvinění z pohraničních incidentů. Krátce před sovětským útokem pak nařídil provést poslední přípravy, jako bylo zaminování finských pobřežních vod a rozptýlení letectva na polní letiště, takže když [[Rudá armáda]] zahájila bez vyhlášení války útok, byla Mannerheinova vojska připravena tak, jak jen to při jejích omezených zdrojích šlo. Stalo se tak [[30. listopad|30. listopadu]] [[1939]]. Prezident ještě týž den jmenoval Mannerheima ve věku 72 let vrchním velitelem [[Finské ozbrojené síly|Finských ozbrojených sil]] a převedl na něj velkou část svých pravomocí. Propukla [[Zimnízimní válka]]. Tehdy napsal své dceři Sofii: ''„Nechtěl jsem přijmout zodpodvědnost vrchního velitele, k čemuž mne můj věk a zdravotní stav plně opravňují, ale podlehl jsem naléhání prezidenta republiky a vlády a tak jsem počtvrté ve válce.“''
 
V den vypuknutí války vydal první ze svých často kontroverzních denních rozkazů ozbrojeným silám: