Otevřít hlavní menu

Změny

Odebráno 421 bajtů ,  před 3 měsíci
-hůře srozum. překlady, refs, pár úprav
| strany =
| isbn = 9780632051496
}}</ref> Častěji lze však nalézt zástupce ediakarské fauny v [[Turbidit|turbiditech]].<ref name=":0" /> V současnosti v takovýchto vrstvách organismy s měkkými těly fosilizují málokdy, ale během ediakary pravděpodobně mohla fosilizaci napomoci rozšířenost mikrobiálních povlaků.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Gehling
| jméno = J. G
| titul = Earliest known echinoderm – A new Ediacaran fossil from the Pound Subgroup of South Australia
| periodikum = Alcheringa
| datum = 1987
| ročník =
| číslo =
| strany = 337–345
| doi = 10.1080/03115518708619143
| url =
}}</ref>
=== Mikrobiální povlaky ===
}}</ref>
 
; Fosilie stop: Z období ediakara pocházejí pouze nálezy horizontálně umístěných [[vrt]]ů<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Fedonkin
| jméno = M. A
| url = http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0960982208013973
| datum přístupu = 2018-03-25
}}</ref> Další předpokládanéPředpokládané nory byly datovány do období už před 1 100 milionů let. Mohli je vyhloubit tvorové, kteří se krmili na spodní straně mikrobiálních povlaků, kde byli chráněni před okolním oceánem.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Seilacher
| jméno = Adolf
}}</ref>
 
: Některé fosilie, převážně diskydiskovité, byly zkresleně interpetovány jako fosilie stop, ale tato hypotéza nedosáhla širokého přijetí. Stejně jako nalezené vrty, i jiné fosilie stop byly přímo spojeny s ediakarskou faunou. Fosilie rodů ''[[Yorgia]]'' a ''[[Dickinsonia]]'' jsou často nalézány na koncích dlouhých vytvořených cest, které odpovídají tvaru těchto živočichů; předpokládá se, že tyto organismy sbíraly potravu pomocí [[Řasinka|řasinek]] a tak tyto stopy vytvořily,<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Ivantsov
| jméno = Andrey
}}</ref>
 
Příbuznost mezi některými zástupci ediakarské fauny a pérovníky byla nicméně zpochybněna několika důkazy, především odvozenými vlastnostmi od pérovníků, vyhynutí před [[třetihory|třetihorami]] a soudržnost mezi segmenty.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Williams
| jméno = G. C
</timeline>
Ediakarské fosilie byly nalezeny v 25 oblastech<ref name=":0" /> po celém světě v různých usazeninách a jsou uskupené do tří hlavních skupin pojmenované podle typických lokalit. VKaždá rámciz každétěchto tétoskupin skupinyse jsoupo tvorovépočátečním podobnéhovýbuchu vzhledu, kteří sediverzifikace po počátečnízbytek své vývojovéexistence explozizměnila dálejenom vyvíjelimálo.<ref name=":9">{{Citace periodika
| příjmení = Erwin
| jméno = Douglas H.
| url = http://www.annualreviews.org/doi/10.1146/annurev.earth.33.092203.122519
| datum přístupu = 2018-03-25
}}</ref> Vrstvy se nacházejí mezi [[pískovec|pískovci]], [[břidlice]]mi a [[Jílovitá břidlice|jílovitými břidlicemi]]. Nacházejí se zde také mikrobiální povlaky, v nichž jsou také nalézány fosilie. Prostředí je popsáno jako písková [[mělčina]] tvořená v [[říční rameno|říčních ramenech]] [[říční delta|delty]].<ref name=":10" />
 
=== Význam ===
Je pravděpodobné, že tyto tři skupiny představují ve skutečnosti tvory adaptované na život v různých prostředích a že zdánlivá vysoká rozmanitost tvarů a stáří je ve skutečnosti dána tím, že se fosilií našlo málo. Analýza jedné pánve v Bílém moři – v níž se opakovaně střídala období, kdy byla částí kontinentálního šelfu a kdy příbřežní zóny – zjistila, že s každým prostředím byla spojená jiná skupina ediakarských organismů.<ref name=":10" />
 
Vzhledem k tomu, že ediakarská fauna představuje počáteční fázi vývoje mnohobuněčného života, není překvapující, že se nevyvinuly jeho všechny možné způsoby. Na konci ediakary jich bylo vyvinuto ne více než tucet z celkem 92 odhadnutých. Během avalonské exploze byly zaznamenány jen čtyři.<ref>{{Citace Největšími faktory omezujícími rozmanitost těchto tvorů byla možná absence tlaku ze strany predátorů souběžně s životem ve vertikálně vyhloubených norách.periodika
| titul = AUTECOLOGY AND THE FILLING OF ECOSPACE: KEY METAZOAN RADIATIONS
| url = http://doi.wiley.com/10.1111/j.1475-4983.2006.00611.x
| periodikum = AlcheringaPalaeontology
| datum vydání = 2007-1
| datum přístupu = 2019-08-26
| issn = 0031-0239
| strany = 337–3451–22
| ročník = 50
| číslo = 1
| doi = 10.1111/j.1475-4983.2006.00611.x
| urljazyk = en
| jméno = J.Richard GK.
| příjmení = GehlingBambach
| jméno2 = Andrew M.
| příjmení2 = Bush
| jméno3 = Douglas H.
| příjmení3 = Erwin
}}</ref> Největším faktorem omezujícím rozmanitost těchto tvorů byla možná absence tlaku ze strany predátorů.
 
== Odkazy ==