Bolevec: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
rozšíření, fotky
rozšíření
Řádek 18:
| web =
}}
'''Bolevec''' je část statutárního města [[Plzeň]], nacházející se na severuseverním okraji města. V roce [[2009]] zde bylo evidováno 2&nbsp;324 adres.<ref name="Domy">{{Citace elektronické monografie|korporace=Ministerstvo vnitra ČR|odkaz na korporaci=Ministerstvo vnitra České republiky|titul=Adresy v České republice|url=http://aplikace.mvcr.cz/adresa/p/plzen/bolev.html|datum vydání=2009-10-10|datum přístupu=2009-10-22|jazyk=|url archivu=https://web.archive.org/web/20100603012505/http://aplikace.mvcr.cz/adresa/p/plzen/bolev.html|datum archivace=2010-06-03|nedostupné=ano}}</ref> V roce [[2001]] zde trvale žilo 35&nbsp;855 obyvatel.<ref name="Obyvatele">{{Citace elektronické monografie|korporace=Český statistický úřad|odkaz na korporaci=Český statistický úřad|titul=Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl|url=http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf|strany=302, 303|lokace=záznam 1-1|datum vydání=2007-03-03|datum přístupu=2010-03-22|jazyk=}}</ref>
 
'''Bolevec''' je také název [[Katastrální území|katastrálního území]] o rozloze 16,02&nbsp;km².<ref>{{Citace elektronické monografie|korporace=Územně identifikační registr ČR|titul=Katastrální území Bolevec: podrobné informace|url=http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/722120/Bolevec|datum přístupu=2015-01-19}}</ref> V tomto katastrálním území leží imimo vlastního Bolevce také severní části sídlišť [[Lochotín]] a [[Košutka]], osady Malý Bolevec, Bílá Hora a Zavadilka i rozsáhlá rekreační oblast kolem [[Bolevecké rybníky|Boleveckých rybníků]]. Spolu s částí [[Severní Předměstí]] tvoří Bolevec městský obvod [[Plzeň 1]].
 
== Historie ==
Ves Bolevec je písemnými prameny poprvé zmiňovaná v roce [[1382]]. Původní název - ''Voleves'' - byl patrně odvozen od osobního jména Volimír.Volek Doči rokuVolimír [[1460]](tj. patřilaVolova/Volimírova obecves). [[Kapitula|kapitule]]Varianta sv.Bolevec Apolinářese v Praze,pramenech potéuvádí ji odkoupilo město Plzeň s úmyslem založit na jejím územíod [[Bolevecké rybníky|rybniční18. soustavustoletí]].<ref Vname=":1">{{Citace době odkupu se zde nacházelo 10 statků, z nichž se dodnes dochovaly některé cenné stavební prvky.monografie
| příjmení = Kuča
| jméno = Karel
| titul = Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
| vydání = 1
| vydavatel = Libri
| místo = Praha
| rok vydání = 2002
| počet stran = 672
| strany =
| isbn = 978-80-7277-039-7
}}</ref>
 
Ve zmíněném roce 1382 Bolevec vlastnila [[Kostel svatého Apolináře (Praha)|kapitula sv. Apolináře]] na [[Nové Město (Praha)|Novém městě pražském]].<ref name=":1" /> Až roku [[1460]] obec odkoupilo město Plzeň s úmyslem založit na jejím území [[Bolevecké rybníky|rybniční soustavu]].<ref name=":1" /> V době odkupu se zde nacházelo 10 usedlostí, z nichž se dodnes dochovaly některé cenné stavební prvky.
 
Celkem 10 zemědělských usedlostí a 12 chalup je v Bolevci uváděno ještě v soupisech z 18. století.<ref name=":0" /> Od 70. let [[19. století]] však nastal prudký rozvoj obce, k němuž přispělo mimo jiné i zakládání nových podniků v blízkém okolí (pískovcové lomy a cihelny na Košutce, uhelné doly v okolí Bílé Hory aj.). Dělnické domky vyrostly na Zavadilce, na Bílé Hoře, na Košutce i jinde. V roce [[1942]], kdy došlo k připojení Bolevce k Plzni, měla tato ves už 5570 obyvatel a byla tak největší v Čechách.<ref name=":0" />
 
Roku [[1917]] došlo v muniční továrně [[Škoda Plzeň|Škodových závodů]] (v lesích severně od Bolevce) k mohutnému výbuchu, označovanému jako [[bolevecká katastrofa]]. Událost inspirovala [[Karel Čapek|Karla Čapka]] k napsání románu ''[[Krakatit]]''.
Od 70. let [[19. století]] nastal prudký rozvoj obce. V roce [[1942]], kdy došlo k připojení Bolevce k Plzni, měla tato ves už 5570 obyvatel a byla tak největší v Čechách. Po roce [[1977]] bylo historické jádro obce téměř pohlceno vznikajícím sídlištěm a tradiční vazby na krajinu tak byly přerušeny.
 
V roce [[1952]] zemědělce v Bolevci ovlivnilo založení [[Jednotné zemědělské družstvo|Jednotného zemědělského družstva]]. To však muselo spolu s polnostmi ustoupit nově vznikajícím sídlištím, a proto bylo v roce [[1976]] zrušeno.<ref name=":0" /> Pokračující bytová výstavba v letech [[1975]]-[[1982]] téměř pohltila historické jádro obce a tradiční vazby na krajinu byly přerušeny.
Roku [[1917]] došlo v muniční továrně [[Škoda Plzeň|Škodových závodů]] (v lesích severně od Bolevce) k mohutnému výbuchu, označovanému jako [[bolevecká katastrofa]]. Událost inspirovala [[Karel Čapek|Karla Čapka]] k napsání románu ''[[Krakatit]]''.
 
== Popis čtvrti ==
Původní jádro vsi Bolevec zůstalo zachováno v bloku mezi ulicemi Plaská, Studentská, Kaznějovská a Nýřanská. Severně i západně od něj se pak nachází moderní panelové sídliště, budované od roku 19771975. Směrem k jihu se rozprostírá sídliště [[Lochotín]]. Východně od Plaské ulice se pak nachází jen několik bloků rodinných domů a na ně navazující rekreační zóna kolem [[Velký Bolevecký rybník|Velkého boleveckého rybníka]]. Devět usedlostí zbudovaných roku [[1825]] mezi železniční tratí a Velkým rybníkem se označuje jako Malý Bolevec.
 
Plaská ulice je součástí [[silnice I/27]] a svým umístěním kopíruje původní císařskou cestu směrem na Žatec a do Saska z roku [[1847]]. Východně od ní probíhá též [[Železniční trať Plzeň – Žatec|železniční trať Plzeň - Žatec]]. Plaskou ulicí projíždí ve směru sever-jih [[Tramvajová doprava v Plzni|tramvajová linka]] č. 1, jejíž konečná stanice se nachází při [[Třemošenský rybník|Třemošenském rybníku]]. Západní část Bolevce je přístupná ze souběžné tramvajové linky č. 4, jejíž konečná stanice je umístěna na severu Gerské ulice. [[Městská hromadná doprava]] je dále zajišťována [[Městská autobusová doprava v Plzni|autobusy]] č. 30 a 34.
 
Sídliště doplňují mimo obchodních domů také školky a školy (90. MŠ, 91. MŠ, 1. ZŠ, 31. ZŠ) i domov pro seniory. V budově 1. ZŠ sídlí pobočka [[Knihovna města Plzně|Knihovny města Plzně]]. Severně od budovy této školy bylo postaveno dětské [[dopravní hřiště]].
 
== Pamětihodnosti ==
I přes okolní panelové sídliště zůstává Bolevec nadále cenným a jedinečným urbanistickým celkem s výraznými doklady lidové architektury. V roce [[1995]] bylobyla dochované historické jádro prohlášeno chráněnou památkovou zónou lidové architektury.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Rauchová
| jméno = Jitka
Řádek 50 ⟶ 65:
| strany =
| isbn =
}}</ref>
}}</ref> V prostoru návsi jsou umístěna ceněná [[Gryspekové z Gryspachu|gryspekovská]] [[boží muka]] ze 17. století a mariánský sloupek, dříve umístěný v blízkosti příjezdových cest do obce.
 
Na Bolevecké návsi se v dolní části nachází [[Selský statek Bolevec|selský statek „U Matoušů“]] z roku 1809, který je dokladem vesnické architektury na Plzeňsku od 18. století a [[Národní kulturní památka České republiky|národní kulturní památkou]].<ref>https://www.usedlost-bolevec.cz</ref> V prostoru návsi jsou umístěna ceněná [[Gryspekové z Gryspachu|gryspekovská]] [[boží muka]] ze 17. století a mariánský sloupek, dříve umístěný v blízkosti příjezdových cest do obce.
 
Při křižovatce ulic Lidická a Studentská se na Náměstí odboje nachází Bolevecká základní škola. Postavena byla v letech [[1930]]-[[1931]] podle návrhu [[Hanuš Zápal|Hanuše Zápala]] (staviteli byli Martin a Josef Kondr z Bolevce). Slavnostní otevření tehdejší Masarykovy školy se konalo [[28. říjen|28. října]] 1931. Na tuto historickou budovu navázala koncem 70. let rozsáhlá přístavba nových pavilonů a spojovacích chodeb. Současně byla rekonstruována původní budova, přičemž byly z průčelního [[Rizalit|rizalitu]] odstraněny hodiny.<ref name=":0">{{Citace monografie
Řádek 77 ⟶ 92:
}}</ref>
 
Zachovány zůstaly také některé plastiky z původní umělecké výzdoby sídliště Bolevec. PředStylizované nádvořímpískovcové 1.sousoší ''Děti vzniklana v roce [[1986]] čtvercová [[kašna]], zdobená plastikouhoupacím koni''Radost zpoblíž léta''budovy 90. Autory jsouvytvořil sochařKarel RadekNěmec Jílekv aroce architekt Miloslav Sýkora[[1981]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Křížky a vetřelci
| url = http://krizkyavetrelci.plzne.cz/katalog/dilo/292301/
| datum přístupu = 2019-08-22
| jazyk =
Řádek 87 ⟶ 102:
| místo =
| datum vydání =
}}</ref> VPřed témženádvořím 1. ZŠ vznikla v roce byl[[1986]] odhalenčtvercová také[[kašna]], nedalekýzdobená plastikou ''PamátníkRadost budovatelůmz léta''. Autory jsou sochař Radek Jílek a odarchitekt LadislavaMiloslav FládraSýkora.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Křížky a vetřelci
| url = http://krizkyavetrelci.plzne.cz/katalog/dilo/280292/
| datum přístupu = 2019-08-22
| jazyk =
Řádek 97 ⟶ 112:
| místo =
| datum vydání =
}}</ref> StylizovanéV pískovcovétémže sousošíroce ''Dětibyl naodhalen houpacímtaké nedaleký koni''Památník poblížbudovatelům budovyměsta 90.Plzně'' od vytvořil Karel Němec v roceLadislava [[1981]]Fládra.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Křížky a vetřelci
| url = http://krizkyavetrelci.plzne.cz/katalog/dilo/301280/
| datum přístupu = 2019-08-22
| jazyk =
Řádek 107 ⟶ 122:
| místo =
| datum vydání =
}}</ref> Před obchodním domem při Plaské ulici byla v roce 1987 odhalena kovová plastika ''Klíčení'' od Jaroslava Bockera.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Křížky a vetřelci
| url = http://krizkyavetrelci.plzne.cz/katalog/dilo/278/
Řádek 124 ⟶ 139:
Soubor:Děti na houpacím koni.jpg|''Děti na houpacím koni''
Soubor:Klíčení.jpg|''Klíčení''
</gallery>Severně od Bolevce se nachází starobylá [[Bolevecké rybníky|Bolevecká rybniční soustava]], obklopená rozsáhlými lesy. V nich je zachováno i několik [[Přírodní rezervace|přírodních rezervací]] a zajímavých krajinných prvků ([[Kamenný rybník (rezervace)|Kamenný rybník]], [[Petrovka (přírodní rezervace)|Petrovka]], [[Doubí (přírodní památka)|Doubí]], [[arboretum Sofronka]]) a rovněž unikátní technická památka [[Kolomazná pec]]. Celek je využíván jako významná rekreační zóna. S početnými zajímavostmi tohoto území návštěvníky seznamuje naučná [[Sigmondova stezka]], pojmenovaná po významném plzeňském lesníkovi Josefu Sigmondovi. Jeho hrob je umístěn na boleveckém hřbitově.
 
== Reference ==