Bolevec: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
rozšíření, fotky značka: editace z Vizuálního editoru |
rozšíření značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 18:
| web =
}}
'''Bolevec''' je část statutárního města [[Plzeň]], nacházející se na
'''Bolevec''' je také název [[Katastrální území|katastrálního území]] o rozloze 16,02 km².<ref>{{Citace elektronické monografie|korporace=Územně identifikační registr ČR|titul=Katastrální území Bolevec: podrobné informace|url=http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/722120/Bolevec|datum přístupu=2015-01-19}}</ref> V tomto katastrálním území leží
== Historie ==
Ves Bolevec je písemnými prameny poprvé zmiňovaná v roce [[1382]]. Původní název - ''Voleves'' - byl patrně odvozen od osobního jména
| příjmení = Kuča
| jméno = Karel
| titul = Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
| vydání = 1
| vydavatel = Libri
| místo = Praha
| rok vydání = 2002
| počet stran = 672
| strany =
| isbn = 978-80-7277-039-7
}}</ref>
Ve zmíněném roce 1382 Bolevec vlastnila [[Kostel svatého Apolináře (Praha)|kapitula sv. Apolináře]] na [[Nové Město (Praha)|Novém městě pražském]].<ref name=":1" /> Až roku [[1460]] obec odkoupilo město Plzeň s úmyslem založit na jejím území [[Bolevecké rybníky|rybniční soustavu]].<ref name=":1" /> V době odkupu se zde nacházelo 10 usedlostí, z nichž se dodnes dochovaly některé cenné stavební prvky.
Celkem 10 zemědělských usedlostí a 12 chalup je v Bolevci uváděno ještě v soupisech z 18. století.<ref name=":0" /> Od 70. let [[19. století]] však nastal prudký rozvoj obce, k němuž přispělo mimo jiné i zakládání nových podniků v blízkém okolí (pískovcové lomy a cihelny na Košutce, uhelné doly v okolí Bílé Hory aj.). Dělnické domky vyrostly na Zavadilce, na Bílé Hoře, na Košutce i jinde. V roce [[1942]], kdy došlo k připojení Bolevce k Plzni, měla tato ves už 5570 obyvatel a byla tak největší v Čechách.<ref name=":0" />
Roku [[1917]] došlo v muniční továrně [[Škoda Plzeň|Škodových závodů]] (v lesích severně od Bolevce) k mohutnému výbuchu, označovanému jako [[bolevecká katastrofa]]. Událost inspirovala [[Karel Čapek|Karla Čapka]] k napsání románu ''[[Krakatit]]''.
V roce [[1952]] zemědělce v Bolevci ovlivnilo založení [[Jednotné zemědělské družstvo|Jednotného zemědělského družstva]]. To však muselo spolu s polnostmi ustoupit nově vznikajícím sídlištím, a proto bylo v roce [[1976]] zrušeno.<ref name=":0" /> Pokračující bytová výstavba v letech [[1975]]-[[1982]] téměř pohltila historické jádro obce a tradiční vazby na krajinu byly přerušeny.
▲Roku [[1917]] došlo v muniční továrně [[Škoda Plzeň|Škodových závodů]] (v lesích severně od Bolevce) k mohutnému výbuchu, označovanému jako [[bolevecká katastrofa]]. Událost inspirovala [[Karel Čapek|Karla Čapka]] k napsání románu ''[[Krakatit]]''.
== Popis čtvrti ==
Původní jádro vsi Bolevec zůstalo zachováno v bloku mezi ulicemi Plaská, Studentská, Kaznějovská a Nýřanská. Severně i západně od něj se pak nachází moderní panelové sídliště, budované od roku
Plaská ulice je součástí [[silnice I/27]] a svým umístěním kopíruje původní císařskou cestu směrem na Žatec a do Saska z roku [[1847]]. Východně od ní probíhá též [[Železniční trať Plzeň – Žatec|železniční trať Plzeň - Žatec]]. Plaskou ulicí projíždí ve směru sever-jih [[Tramvajová doprava v Plzni|tramvajová linka]] č. 1, jejíž konečná stanice se nachází při [[Třemošenský rybník|Třemošenském rybníku]]. Západní část Bolevce je přístupná ze souběžné tramvajové linky č. 4, jejíž konečná stanice je umístěna na severu Gerské ulice. [[Městská hromadná doprava]] je dále zajišťována [[Městská autobusová doprava v Plzni|autobusy]] č. 30 a 34.
Sídliště doplňují mimo obchodních domů také školky a školy (90. MŠ, 91. MŠ, 1. ZŠ, 31. ZŠ) i domov pro seniory. V budově 1. ZŠ sídlí pobočka [[Knihovna města Plzně|Knihovny města Plzně]]. Severně od budovy této školy bylo postaveno dětské [[dopravní hřiště]].
== Pamětihodnosti ==
I přes okolní panelové sídliště zůstává Bolevec nadále cenným a jedinečným urbanistickým celkem s výraznými doklady lidové architektury. V roce [[1995]]
| příjmení = Rauchová
| jméno = Jitka
Řádek 50 ⟶ 65:
| strany =
| isbn =
}}</ref>
Na Bolevecké návsi se v dolní části nachází [[Selský statek Bolevec|selský statek „U Matoušů“]] z roku 1809, který je dokladem vesnické architektury na Plzeňsku od 18. století a [[Národní kulturní památka České republiky|národní kulturní památkou]].<ref>https://www.usedlost-bolevec.cz</ref> V prostoru návsi jsou umístěna ceněná [[Gryspekové z Gryspachu|gryspekovská]] [[boží muka]] ze 17. století a mariánský sloupek, dříve umístěný v blízkosti příjezdových cest do obce.
Při křižovatce ulic Lidická a Studentská se na Náměstí odboje nachází Bolevecká základní škola. Postavena byla v letech [[1930]]-[[1931]] podle návrhu [[Hanuš Zápal|Hanuše Zápala]] (staviteli byli Martin a Josef Kondr z Bolevce). Slavnostní otevření tehdejší Masarykovy školy se konalo [[28. říjen|28. října]] 1931. Na tuto historickou budovu navázala koncem 70. let rozsáhlá přístavba nových pavilonů a spojovacích chodeb. Současně byla rekonstruována původní budova, přičemž byly z průčelního [[Rizalit|rizalitu]] odstraněny hodiny.<ref name=":0">{{Citace monografie
Řádek 77 ⟶ 92:
}}</ref>
Zachovány zůstaly také některé plastiky z původní umělecké výzdoby sídliště Bolevec.
| titul = Křížky a vetřelci
| url = http://krizkyavetrelci.plzne.cz/katalog/dilo/
| datum přístupu = 2019-08-22
| jazyk =
Řádek 87 ⟶ 102:
| místo =
| datum vydání =
}}</ref>
| titul = Křížky a vetřelci
| url = http://krizkyavetrelci.plzne.cz/katalog/dilo/
| datum přístupu = 2019-08-22
| jazyk =
Řádek 97 ⟶ 112:
| místo =
| datum vydání =
}}</ref>
| titul = Křížky a vetřelci
| url = http://krizkyavetrelci.plzne.cz/katalog/dilo/
| datum přístupu = 2019-08-22
| jazyk =
Řádek 107 ⟶ 122:
| místo =
| datum vydání =
}}</ref> Před obchodním domem při Plaské ulici byla v roce 1987 odhalena kovová plastika ''Klíčení'' od Jaroslava Bockera.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Křížky a vetřelci
| url = http://krizkyavetrelci.plzne.cz/katalog/dilo/278/
Řádek 124 ⟶ 139:
Soubor:Děti na houpacím koni.jpg|''Děti na houpacím koni''
Soubor:Klíčení.jpg|''Klíčení''
</gallery>Severně od Bolevce se nachází starobylá [[Bolevecké rybníky|Bolevecká rybniční soustava]], obklopená rozsáhlými lesy. V nich je zachováno i několik [[Přírodní rezervace|přírodních rezervací]] a zajímavých krajinných prvků ([[Kamenný rybník (rezervace)|Kamenný rybník]], [[Petrovka (přírodní rezervace)|Petrovka]], [[Doubí (přírodní památka)|Doubí]], [[arboretum Sofronka]]) a rovněž unikátní technická památka [[Kolomazná pec]]. Celek je využíván jako významná rekreační zóna. S početnými zajímavostmi tohoto území návštěvníky seznamuje naučná [[Sigmondova stezka]], pojmenovaná po významném plzeňském lesníkovi Josefu Sigmondovi. Jeho hrob je umístěn na boleveckém hřbitově.
== Reference ==
|