Verze z 16. 6. 2019, 11:30 editovat InternetArchiveBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 357 732 editací Robot: Opravuji 2 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15) ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 24. 8. 2019, 13:33 editovat zrušit editaci 78.80.17.86 (diskuse) →‎Život a dílo: Překlep značky: editace z mobilu editace z mobilního webu Přejít na další porovnání →
Řádek 98: Vladimír List se narodil v rodině pražského poštovního úředníka. Vystudoval [[Akademické gymnázium Štěpánská\|akademické gymnázium]]. Zajímala ho sociologie, ale také matematika, fyzika a deskriptivní geometrie. Po maturitě v roce 1895 začal studovat práva, kde však nebyl spokojen s úrovní studia. Přešel proto na [[České vysoké učení technické v Praze\|pražskou techniku]] nejprve na obor strojírenství, pak na elektrotechniku. Studium úspěšně dokončil v roce [[1899]]. Po absolvování vojenské služby pokračoval v letech 1900–1901 ve studiu na univerzitě v belgickém [[Lutych]]u. Po návratu pracoval jako šéfkonstruktér v Křižíkových závodech, kde se podílel na projektu [[hořín]]ské [[Vodní elektrárna\|hydroelektrárny]] u [[Mělník]]a, [[Elektrická dráha Tábor - Bechyně\|elektrické dráhy Tábor–Bechyně]] a dalších projektech. V roce 1904 se Vladimír List oženil s Helenou Gebauerovou, dcerou bohemisty [[Jan Gebauer\|Jana Gebauera]].<ref name="Světlo" /><ref name="Elektro" /> V roce 1907 přijal Vladimír List nabídku stát se profesorem na [[Vysoké učení technické v Brně\|České vysoké škole technické v Brně]]. Po svém nástupu začal kromě výuky a psaní skript také budovat nové laboratoře. Roku 1909 zde založil Ústav konstruktivní elektrotechniky. V letech 1917–1918 byl rektorem České vysoké ~~škole~~školy technické v Brně a několikrát zastával funkci děkana [[Fakulta strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně\|odboru strojního a elektrotechnického inženýrství]] (v obdobích 1910–1911, 1919–1920 a 1939–1940). Na České vysoké škole technické v Brně působil jako profesor až do roku 1948, kdy byl na pokyn [[Komunistická strana Československa\|komunistické strany]] penzionován.<ref name="EmB" /><ref name="Světlo" /><ref name="Elektro" /> Vladimír List aktivné působil v oblasti elektrotechniky i mimo rámec brněnské vysoké školy. V roce 1910 se podílel na založení odborného časopisu ''[[Elektrotechnický obzor (časopis)\|Elektrotechnický obzor]]''. Spolu s [[František Weyr\|Františkem Weyrem]] a [[Karel Engliš\|Karlem Englišem]] vypracoval návrh zákona o elektrifikaci Moravy, který byl předložen ke schválení v roce 1913, a osobně se zasazoval o vybudování páteřní sítě vysokonapěťových elektrických vedení. Působnost zákona, který platil až do roku 1948, byla po vzniku Československa rozšířena na území celého státu. V roce 1919 byl zvolen předsedou [[Elektrotechnický svaz československý\|Elektrotechnického svazu československého]]. Měl zásluhy na sjednocení elektrického napětí v nízko- i vysokonapěťové elektrorozvodné síti na celém území Československa. Byl rovněž spoluautorem prvního projektu [[Metro v Praze\|pražského metra]], který spolu s [[Bohumil Belada\|Bohumilem Beladou]] vypracoval v roce [[1926]].<ref name="MmB" /><ref name="Světlo" /><ref name="Elektro" />

Vladimír List: Porovnání verzí