Alois Mrštík: Porovnání verzí

Narodil se 14. října 1861 v Jimramově na Českomoravské vrchovině v rodině obuvníka Aloise Mrštíka (1834 – 19181834–1918) a švadleny Františky, roz. Elisové. Byl nejstarší ze čtyř sourozenců: O dva roky mladší [[Vilém Mrštík|Vilém]] (1863 – 19121863–1912) se stal významným prozaikem, autorem impresionisticky laděných románů, cestopisných črt a realistických povídek, mladšími bratry byli František<ref name="matrikaN1">[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/10981/?strana=83 Matriční záznam o narození a křtu Františka Mrštíka] farnost Jimramov </ref> (1865 – 19091865–1909), magistr farmacie, a Norbert<ref name="matrikaN2">[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/10981/?strana=91 Matriční záznam o narození a křtu Norberta Mrštíka] farnost Jimramov </ref> (1867 – 19051867–1905), překladatel z ruštiny a polštiny a fejetonista. Roku 1869 přesídlili Mrštíkové do Ostrovačic u Brna a roku 1874 se znovu stěhovali – za studiem bratří do Brna. Alois tam dostudoval reálku a poté učitelský ústav. Po absolvování studia v roce 1881 dostal místo podučitele ve Starém Lískovci u Brna. Rok poté už působil jako řádný učitel postupně v Rakvicích, Hrušovanech u Brna a v Těšanech. Roku 1889 byl jmenován správcem školy v Divákách u Hustopeče, kde se natrvalo usadil. Alois Mrštík měl dva syny: nemanželského Františka (nar. 1882, matka Magdaléna Smržová ze Starého Lískovce) a se svou ženou Marií, roz. Bezděkovou z Kobylí (oženil se s ní r. 1901 v Divákách), syna Karla (nar. 1905). Vedle své sedmadvacetileté literární činnosti redigoval s bratrem Vilémem v letech 1907 až 1910 Moravsko-slezskou revui. Roku 1920 odešel Alois Mrštík na odpočinek. Ve své obci [[Diváky]] se stal vyhlášeným včelařem. Zemřel v únoru 1925 po tyfové nákaze v Zemské nemocnici v Brně.

* ''[[Rok na vsi]]'' – románová kronika (1. knižní vyd. 1903 – 19041903–1904, pův. vydáván v Čechových Květech (1899 – 19021899–1902)

Tato hra patří k vrcholům českého realistického dramatu konce 19. století. Rozhodujícím způsobem zasáhla do příštího vývoje české dramatické tvorby. Stavba hry je prostá, postavy jsou vytvářeny s velkým charakterizačním uměním. Je to syrové drama dívky provdané proti její vůli za bohatého vdovce. Její neštěstí ústí v revoltující akt, vraždu manžela. Hra vznikla z podnětu, který Alois původně zamýšlel zpracovat románově, ale Vilém ho přemluvil k dramatu -– zřejmě měl značný podíl i na konečné podobě dramatu. V roce prvního knižního vydání (1894) byla Maryša uvedena v Národním divadle. Dodnes je součástí klasického repertoáru českých divadel. Byla uváděna i v cizině.

| titul = Maryša : drama v pěti jednáních s proměnou

| url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/304511

* {{Citace monografie | titul = Dějiny české literatury. 3., Literatura druhé poloviny devatenáctého století /. Redaktor svazku [[Miloš Pohorský]] | vydání = 1 | vydavatel = Československá akademie věd | místo = Praha | rok = 1961 | počet stran = 631 | strany = 585}}

* [[Radko Šťastný|ŠŤASTNÝ Radko]]. ''Čeští spisovatelé deseti století : Slovník českých spisovatelů od nejstarších dob do počátku 20. století''. Praha : SPN, 1974. 296 s. S.&nbsp;149.