Zlato: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Náhrada Egypte_louvre_127.jpg -> Ring_with_horses-N_728-Egypte_louvre_127.jpg (CommonsDelinker: File renamed:) |
m typogr. |
||
Řádek 129:
== Výskyt v přírodě a získávání ==
[[Soubor:Or Venezuela.jpg|vlevo|náhled|Přírodní kovové zlato]]
[[Soubor:Gold-mz4b.jpg|náhled|vlevo|Krystalické zlato z dolu Mina Zapata, Santa Elena de Uairen, Venezuela. Velikost: 3.7
[[Soubor:Goldvorkommen.png|náhled|vlevo|Deset států pokrývá 67 % světové produkce zlata]]
Zlato je v [[zemská kůra|zemské kůře]] značně vzácným prvkem. Průměrný obsah činí pouze 4 – 5 ppb (μg/kg). V [[mořská voda|mořské vodě]] je jeho koncentrace značně nízká, přesto však díky vysoké koncentraci chloridových iontů ne zcela zanedbatelná – uvádí se hodnota 0,011 μg Au/l. Ve vesmíru připadá na jeden atom zlata přibližně 300 miliard atomů [[vodík]]u.
Řádek 137:
Vyskytuje se ryzí nebo ve slitině se stříbrem ([[elektrum]]). Po rozrušení žil se dostává do náplavů a odtud se [[Rýžování zlata|rýžuje]]. Nejbohatší světová naleziště jsou v jižní Africe, na [[Ural]]u, v [[Austrálie|Austrálii]]; valouny zlata (nugety, až kilogramové) v [[Kanada|Kanadě]] a na [[Sibiř]]i. Viz také [[zlato (minerál)]].
Největší producenti zlata (podle The Atlantic, 2008): 1. [[Jihoafrická republika]] 11,0 % světové produkce, 2. [[Spojené státy americké|USA]] 10,5 %, 3. [[Austrálie]] 10,1 %, 4. [[Čínská lidová republika|Čína]] 9,7 %, 5. [[Peru]] 8,2 %, 6. [[Rusko]] 6,2 %, 7. [[Kanada]] 4,2 %<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Deyl
| jméno = Daniel
Řádek 157:
Těžba zlata ve světě (za rok 2013, v tunách,
podle U. S. Geological Survey):<ref name="zh">http://cestovani.idnes.cz/zlata-horecka-na-aljasce-0wi-/kolem-sveta.aspx?c=A150319_160826_kolem-sveta_tom</ref>
V současné době jsou rýžovatelná ložiska zlata již většinou vyčerpána. Avšak v historii bylo rýžování první a jednou z nejvýznamnějších metod získávání zlata z přírody. Všechny metody rýžování jsou založeny na principu gravitační separace lehčích částic písku. Dnes se proto těží primární ložiska, kde je zlato velmi jemně rozptýleno v hornině a kov je z horniny získáván hydrometalurgicky.
Řádek 216:
=== Průmysl ===
[[Soubor:Aupcb.jpg|náhled|150px|Pozlacené kontakty na plošném spoji]]
Vzhledem ke své dobré elektrické vodivosti a inertnosti vůči vlivům prostředí je velmi často používáno v mikroelektronice a počítačovém průmyslu. Častým mýtem je, že se zlato v elektronice používá pro svou vynikající elektrickou vodivost. Zlato je poměrně dobře vodivé (má vodivost 43,5
| titul = Elektricky vodivé materiály
| periodikum = publi.cz
Řádek 222:
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2018-01-23
}}</ref>, ale lepšími a především mnohem levnějšími vodiči jsou měď (56,2
Zlato se využívá i ve sklářském průmyslu k barvení nebo zlacení [[sklo|skla]]. Na povrch skleněného předmětu se přitom nejprve štětečkem nanáší roztok komplexních sloučenin zlata v organické matrici. Po vyžíhání se organické rozpouštědlo odpaří a na povrchu skla zůstane trvalá zlatá kresba. Přídavky malých množství zlata do hmoty skloviny se dosahuje zbarvení skla různými odstíny červené barvy.
|