Švýcarsko: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Sonderbundskrieg je málo známá občanská válka, která by si zasloužila vlastní článek. |
→Dějiny: dodatek |
||
Řádek 91:
Roku 1291 spolu uzavřely kantony [[Uri]], [[Schwyz (kanton)|Schwyz]] a [[Unterwalden]] na obranu proti [[Habsburkové|Habsburkům]] dohodu o věčném spolku, čímž vznikla [[Stará švýcarská konfederace|Švýcarská konfederace]].
Moderní Švýcarsko vzniklo v první polovině [[19. století]]. Až do roku 1848 [[Švýcarský kanton|švýcarské kantony]] a jejich elity navzájem politicky, ideologicky a
zvané ''[[Sonderbundskrieg]]'', která trvala od 3. do 29. listopadu [[1847]], se tyto elity odhodlaly ukončit staletou tradici válčení. Podle vzoru několika předcházejících menších uskupení či svazků (''Bünde'') se dohodly na vytvoření „národa vzešlého z vůle“ – německy ''„Willensnation“''. V roce [[1848]] tyto snahy vyvrcholily změnou státního zřízení z [[konfederace]] na [[Federace|federaci]], jejímž základem je švýcarská spolková [[ústava]]. Ta byla revidována v roce [[1874]] zejména v oblasti rozšíření [[Politika|politických]] práv. K vytvoření federativního státu vedly vedle ekonomických důvodů i důvody politické a obranné, neboť na území dosavadní konfederace válčily nejen kantony a města mezi sebou, ale i mnohé [[Evropa|evropské]] mocnosti (např. v rámci [[Napoleonské války|napoleonských válek]]). Menší správní celky totiž samy o sobě nemohly jednotlivě obstát jak ekonomicky, tak ani vojensky. Mimo spojenectví zvolily i směr zahraniční politiky, která ustanovila Švýcarsko jako přísně [[Neutralita|neutrální]], tedy neúčastnící se v žádném vojenském spojenectví. Zároveň začala federace budovat silnou spolkovou armádu určenou pro případnou vlastní obranu – jak výstižně říká anglické rčení ''„neutral but heavily armed“''.
| |||