Ward Leonardovo soustrojí: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
++== Obdoba pro asynchronní motory == |
→Obdoba pro asynchronní motory: ++otáčky ovládaného pohonu se tedy mohly pohybovat v rozsahu: |
||
Řádek 32:
== Obdoba pro asynchronní motory ==
Podobné soustrojí lze sestavit pro ovládání otáček [[asynchronní motor|asynchronních motorů]], které jinak mají své limitní synchronní otáčky dané jednak svou konstrukcí (počtem pólů) a dále kmitočtem sítě. Tedy ustálené otáčky AM (naprázdno i pod zátěží) skutečně šlo ovládat i před nástupem polovodičů, motory však k tomu musely být uzpůsobené: Bylo potřeba mít tzv. "[[kroužkový motor]]", tedy AM s opravdu vinutým rotorem, kdy se tento používal zároveň jako motor a i jako [[transformátor]]. Z rotoru se mu odebíralo tansformované napětí o snížené frekvenci. Snížení frekvence odpovídalo rozdílu "otáček sítě" proti otáčkám "rotujícího transformátoru". Takto z kroužků se pak napájel jiný AM, už i obyčejný s kotvou nakrátko, který konečně byl samotným užitečným pohonem.
Synchronní otáčky ovládaného pohonu se tedy mohly pohybovat v rozsahu:
* od úplné nuly (kroužkový AM na svých synchronních otáčkách),
* po běžné synchronní otáčky sítě (kroužkový AM zastavený, ve funkci čistého transformátoru)
* a dokonce i s navýšenou frekvencí, kdy kroužkový AM byl nějaký svým pohonem přetáčen proti síti (v režimu protiproudu).
* Teoreticky tak šlo pohon i reverzovat, přetočením kroužkového přes synchronní otáčky do generátorového režimu, kdy se indukovaná frekvence pro pohon (sled fází) dokonce otočila, ale to je snazší a účinnější dělat pomocí prostého přepnutí.
V každém případě šlo o spíše menší pohony, protože kroužkový stroj by se při zastavení značně zahříval: Přeci jen přenáší veškerý výkon pohonu přes svou vzduchovou mezeru a zvé železo. Musel na takové použití být dimenzován: Tepelně jako servo; Celkově AM pohonu neměl napětí sítě, nýbrž nižší, a s jen omezeným možným přikonem.
== Reference ==
| |||