Grajské Alpy: Porovnání verzí

'''Grajské Alpy''' jsou jedním z alpských pohoří v severní [[Itálie|Itálii]]. Pouze malou částí zasahují na [[Francie|francouzské]] území. Známé jsou spíše pod názvem zdejšího [[Národní park Gran Paradiso|Národního parku Gran Paradiso]] založeného roku 1922. Do hor zasahují mnohé velmi významné doliny ([[Valgrisenche]], [[Val di Rhemes]], [[Valsavarenche]] či [[Val di Cogne]]). Nejvyšším vrcholem je [[Gran Paradiso]] (4061 m n. m.), který je ve skupině jedinou čtyřtisícovkou. Centrální část je bohatě [[ledovec|zaledněná]]. V okolí největšíchnejvyšších vrcholů nalezneme celé labyrinty menších ledovců. Největším ledovcem je Ghiacciao del Rutor. V Grajských Alpách je perfektně propojená síť turistických značených cest. Hlavním turistickým centrem oblasti je obec [[Cogne]] v severní části masivu a je to zároveň správní městečko Národního parku Gran Paradiso.

Grajské Alpy leží převážně na území [[Itálie]] a částečně [[Francie]]. Severní hranici tvoří tok řeky [[Dora Baltea]] (údolí [[Údolí Aosty|Valle d'Aosta]]) a, západ území je vymezen hranicíúdolím řeky [[Isère]]. Na jihu sousedí s [[FrancieKottické Alpy|FranciíKotickými Alpami]], přičemž rozmezím je údolí Valle di Susa s řekou Dora Riparia. Grajské Alpy mají rozlohu 3200 km² a jsou tak jedním z největších horských celků [[Západní Alpy|Západních Alp]].

[[Národní park Gran Paradiso]] má plochu 730 [[Kilometr čtvereční|km²]] čtverečních a chrání především bohatou floru a faunu (kozorožce). Na západě je propojený s francouzským [[Národní park Vanoise|Národním parkem Vanoise]]. Počátky parku sahají až do r. [[1851]], kdy se oblast stala [[lovec]]kou rezervací, později pak soukromou rezervací [[král]]ovské rodiny. Národní park Gran Paradiso byl ovlivněn poklesem stavu [[kozorožec|kozorožců]] na počátku 19. století, kdy se rozhodl italský král [[Viktor Emanuel II.]] zakázat jejich lov a zachránit tak toto nádherné zvíře před vyhubením. V r. [[1919]] přešlo území do vlastnictví státu a samotné založení Národního Parku [[Gran Paradiso]] bylo stvrzeno až v roce [[1922]]. V [[Itálie|Itálii]] to byl na tu dobu revoluční čin. Z ubohého původního stavu 419 kusů je kozorožců v parku v současné době zhruba 4000 kusů. [[Kamzík]]ů kolem 3500 kusů. Dále jsou zde chráněni [[orel skalní]], [[kavče žlutozobé]], [[bělokur]] aj.