České Slezsko: Porovnání verzí

V západní části Českého Slezska ležící v horském systému [[Krkonošsko-jesenická soustavasubprovincie|Krkonošsko-jesenické soustavy]], se zvedají pohoří [[Hrubý Jeseník]] (v němž se na hranici s Moravou nachází hora [[Praděd]]) a [[Rychlebské hory]]. Ve východní části Českého Slezska se v horském systému [[Karpaty|Karpat]] zvedají pohoří [[Moravskoslezské Beskydy]] a [[Slezské Beskydy]]. Mimo pohoří se na území Českého Slezska rozkládá také několik [[pahorkatina|pahorkatin]]: na [[Osoblažsko|Osoblažsku]] se jedná o [[Zlatohorská pahorkatina|Zlatohorskou pahorkatinu]], v okolí Opavy a na [[Hlučínsko|Hlučínsku]] o [[Opavská pahorkatina|Opavskou pahorkatinu]], podél [[Odry]] se rozkládá [[Moravská brána]], a severovýchodně od Ostravy [[Ostravská pánev]]. Nejdůležitější řeky jsou Odra, [[Opava (řeka)|Opava]] a [[Olše (řeka)|Olše]], jež z části utvářejí hranici s [[Polsko|Polskem]]. Řeky [[Odra]] a [[Ostravice (řeka)|Ostravice]] pak tvoří i část historické zemské hranice s Moravou. Mezi významná slezská města patří historická metropole českého Slezska [[Opava]], dále pak [[Karviná]], [[Bohumín]], [[Bruntál]], [[Jeseník]], [[Krnov]], [[Český Těšín]], [[Havířov]], [[Třinec]]. Na moravsko-slezské hranici leží např. města [[Ostrava]] či [[Frýdek-Místek]].

V roce 1850 zároveň dochází ke zrušení obou krajů a jejich rozdělení mezi 22 nově vzniklých tzv ''smíšených'' [[okres]]ů a 1 [[statutární město]] ([[Opava]]). Toto členění pak bylo roku 1868 nahrazeno členěním na 7 politických [[okres]]ů a 3 [[statutární město|statutární města]], která k těmto [[okres]]ům nenáležela ([[Bílsko (Polsko)|Bílsko]], [[Frýdek (město)|Frýdek]] a [[Opava]]). V roce 1896 vzniká nový politický [[okres]] Bílovec, a 1. října 1901 také politický [[okres]] [[FrýdekPolitický (politickýokres okres)Frýdek|Frýdek]]. Tím se počet politických [[okres]]ů do roku 1918 zvýšil na 9.

Administrativně se země Slezská po připojení [[Hlučínsko|Hlučínska]] a odstoupení části [[Těšínsko|Těšínska]] ve prospěch [[Polsko|Polska]], členila na 9 politických [[okres]]ů: Bílovec, Bruntál, Český Těšín, [[Frýdek (politickýPolitický okres) Frýdek|Frýdek]], Fryštát, Frývaldov, Hlučín, Krnov a Opava-venkov; a 2dvě [[statutární město|statutární města]]: Frýdek a Opava. Již [[19. srpen|19. srpna]] [[1924]]<ref>http://is.muni.cz/th/145986/ff_b/Vytisk-Opava1945-48.pdf</ref> však Opava, na základě vyhlášky prezidenta slezské zemské správy politické, o postavení statutárního města přišla a byla sloučena s dosavadním politickým okresem Opava-venkov do nového politického okresu Opava.

Podle soupisu obyvatel pořízeného Němci v roce 1939 se dominující národností bývalého polského záboru československého Těšínska stala národnost slezská (37 %) (tzv. volkslistáři), k české národnosti se hlásilo 21 % obyvatel, k polské 24 % a k německé 18 % (.<ref>Stanisław Zahradnik ve Sborníku referátů z mezinárodní vědecké konference konané 4. října 2001 v Českém Těšíně: Mniejszości narodowe na Śląsku Cieszyńskim dawniej i dziś (2001), str. 44).</ref>

Po [[Mnichovská dohoda|Mnichovu]] je v říjnu roku [[1938]] většina Českého Slezska připojena k [[nacistické Německo|nacistickému Německu]] ([[Hlučínsko]] je připojeno přímo k Říši, kde se stává součástí Pruského Slezska; bývalý [[Opavský kraj]] se stává součástí [[SudetskáŘíšská župa Sudety|Sudetské župy]] '''– ''Reichsgau Sudetenland''''') vládního obvodu [[Opava]]; část (území celých politických [[okres]]ů Fryštát a Český Těšín, s nepatrnou částí politického okresu Frýdek) pak obsazuje [[Polsko]] (po přepadení [[Polsko|Polska]] v roce 1939 a jeho následné porážce se i toto území stává součástí [[Nacismus|nacistického]] [[Německo|Německa]] a je začleněno do Pruského Slezska). Zbývající část (přibližně v rozsahu politického okresu [[FrýdekPolitický (politickýokres okres)Frýdek|Frýdek]]) zůstala i nadále součástí země Moravskoslezské a spolu s ní se po okupaci z [[15. březen|15. března]] [[1939]] stává součástí [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]].

Po skončení války se hranice vrací k předmnichovskému stavu, přičemž jsou téměř všichni [[Sudetští Němci|Němci]] odsunuti, a České Slezsko se stává součástí [[Slezská expozitura země Moravskoslezské|Slezské expozitury země Moravskoslezské]]. Před [[Vysídlení Němců z Československa|odsunem]] [[Sudetští Němci|Němci]] představovali v Českém Slezsku většinu obyvatel. V důsledku odsunu zaniklo, nebo upadlo mnoho vesnic a města v západní části Českého Slezska se dále nerozvíjela zdaleka takovým tempem jako komunisty protežované Ostravsko. Pojem "Ostravsko"„Ostravsko“ měl také nahradit pojem "Slezsko"„Slezsko“ a opavské Slezsko se mělo stát pouze etnografickou oblastí na úrovni [[Lašsko|Lašska]], [[Valašsko|Valašska]], [[Haná|Hané]] a [[Jesenická oblast|Jeseníků]]. Dodnes je na západě Českého Slezska cítit negativní stránky odsunu -– zaostalost [[Pohraničí|pohraničních oblastí]], především od Ostravy na západ: [[JesenickoOkres (region)Jeseník|Jesenicko]], [[Osoblažsko]], Krnovsko, Bruntálsko, ale i Opavsko. Tedy oblasti, kde se netěžilo černé uhlí, které stály během [[Studená válka|studené války]] mimo oblast zájmu.<ref>[http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/409236100201001-slezsky-raj-to-na-pohled Dokument České televize]</ref>

V letech 1948–1989 se [[1948]]-[[1989]]Komunistický serežim v Československu|komunistický režim]] snažil vymazat jakékoliv povědomí o Slezsku,<ref name="cs-magazin">{{Citace elektronického periodika